Vtíravé myšlenky, které dokáží zničit běžný život

Vtíravá myšlenka. Myšlenka, která se neustále vrací do naší mysli, navzdory veškerému úsilí ji potlačit. Vtíravé myšlenky se nelze jen tak zbavit, i když si to člověk sebevíc přeje. Co jsou vtíravé myšlenky a lze se jich nějakým způsobem vůbec zbavit?

S vtíravými myšlenkami se pravděpodobně setkala většina populace a nejedná se tak o nic neobvyklého, jelikož běžně vtíravé myšlenky nezpůsobují velké problémy. 

Problém může nastat, pokud se vtíravé myšlenky objevují často a jsou doprovázeny nějakým nutkavým opakovaným jednáním, bez kterého člověk např. nemůže vyjít z domu. V tomto případě se pak pravděpodobně jedná o obsedantně-kompulzivní poruchu. 

Vtíravé myšlenky mohou mít různou intenzitu a délku a zároveň mohou mít podobu obrazů, slov nebo impulzů a mohou jedince přimět k mentálním nebo fyzickým rituálům, aby se pokusil zmírnit úzkost, kterou přinášejí. Tyto rituály však přinášejí pouze dočasnou úlevu a myšlenky se často vracejí.

Obtěžující myšlenky

Obtěžující myšlenky, známé také jako vtíravé myšlenky, jsou opakující se myšlenky, které napadají mysl člověka, aniž by je měl pod kontrolou nebo si to přál. 

Vtíravé myšlenky mohou být rušivé, znepokojivé nebo nepříjemné a mohou se týkat jakéhokoliv tématu, od násilí, ubližování, sexuálních aktů, až po různé pochybnosti nebo obavy.

Často jsou nechtěné a způsobují jedinci značné trápení a úzkost. Tyto myšlenky se mohou objevovat jak náhodně, tak i díky různým spouštěčům, a je velmi náročné se jich zbavit. 

Jedince má během těchto myšlenek často pocity viny nebo studu, protože vtíravé myšlenky mohou být vnímány jako ohrožení charakteru nebo morálních norem člověka.  

Obtěžující myšlenky se od běžných myšlenek liší tím, že jsou nekontrolovatelné a vytrvalém zároveň jsou často znepokojivé a iracionální, takže člověk má pocit, že ztratil kontrolu nad svou myslí. Tato ztráta kontroly může vést k pocitu bezmoci a bezradnosti, což způsobuje další trápení.

Druhy vtíravých myšlenek

Zajímavé je, že člověk si u vtíravých myšlenek uvědomuje, že jsou neadekvátní a nevěří jim. Bohužel, i když si sebevíc říká “nebudu na to už myslet”, vtíravým myšlenkám se nemůže ubránit. 

Myšlenky tohoto typu jsou vnímány jako cizí element, který brání člověku v normálním myšlení a ovlivňují jeho pozornost. To poté vede k tomu, že je člověk schopen udělat téměř cokoliv, aby se daných myšlenek zbavil, a mohou tak vznikat různé kompenzační rituály. 

Vtíravé myšlenky ovlivňují normální myšlení a přebírají vedení v mysli. Člověk se vtíravých myšlenek nemůže zbavit, a proto dochází často ke vzniku úzkosti a emoční nestability. 

Mezi nejčastější projevy vtíravých myšlenek patří: 

• přehnaná kontrola
• přehnaný úklid
• ruminace

Přehnaná kontrola se může projevit úplně v čemkoliv, přičemž se týká nejčastěji mechanických nebo technických záležitostí. Vtíravé myšlenky se týkají např. toho, zdali daný člověk zhasnul doma světlo, vypnul žehličku, zamknul dům apod. Lidé jsou schopni se několikrát vracet domů a situaci kontrolovat, popř. si často danou situaci vyfotí. 

Vtíravé myšlenky o přehnaném úklidu jsou zaměřeny na hygienu a čistotu obecně. Jedinec řeší nejen, zdali má čisté ruce nebo umyté ovoce, ale i např. jestli nedostane nějakou nemoc, kterou by mohl přenést na někoho dalšího. Lidé s těmito typy myšlenek často nosí rukavice, otevírají dveře na veřejnosti pomocí papírového kapesníku nebo si stále dokola myjí ruce. 

Ruminace znamená, že vtíravé myšlenky mají konkrétní obsah. Lidé mohou např. chtít udělat něco nevhodného, jako např. vykřikovat sprostá slova na ulici nebo v kostele, svlékat se na veřejnosti nebo mají nutkání ublížit, což se nejčastěji týká matky vůči svému dítěti. 

Lidé však udělají všechno pro to, aby se daného chování nedopustili, protože vědí, že to udělat nechtějí (opak psychopatického chování – soubor rysů a vzorců chování, podle kterých lze poznat, kdo je psychopat). 

Co je OCD? 

Obtěžující myšlenky mohou být příznakem různých duševních poruch, jako je obsedantně-kompulzivní porucha (OCD), posttraumatická stresová porucha (PTSD) nebo generalizovaná úzkostná porucha (GAD). 

OCD, neboli obsedantně-kompulzivní porucha, je duševní porucha charakterizovaná nekontrolovatelnými, vtíravými myšlenkami (obsesemi) a opakovaným chováním (kompulzemi). 

Tyto obsese a kompulze mohou zabírat značné množství času a zasahovat do každodenních činností, což způsobuje v lidech úzkost a strach. Lidé s OCD se často cítí bezmocní při kontrole svých myšlenek a chování a mohou se za své příznaky stydět. 

OCD je chronické onemocnění, což znamená, že je dlouhodobé, a pokud se neléčí, může významně ovlivnit život jedince. Odhaduje se, že OCD trpí přibližně 1 ze 40 dospělých na světě. 

Přesná příčina OCD však není známa, předpokládá se však, že se jedná o kombinaci genetických, biologických a environmentálních faktorů. Nejde pouze o čistotu nebo organizovanost, OCD se může projevovat dalšími obsesemi a kompulzemi, hromadění věcí, nadměrný úklid apod. 

Léčba OCD 

Léčba OCD je poměrně obtížná, díky přiznání problému a správné léčbě mohou však lidé trpící OCD vést plnohodnotný život. 

Mezi základní možnosti léčby OCD patří: 

• odborná pomoc
• užívání léků
• kognitivně-behaviorální terapie
• mindfulness
• podpůrné skupiny
• změna životního stylu

Prvním a nejdůležitějším krokem k léčbě OCD je vyhledat pomoc odborníka. Terapeut nebo psycholog, který se specializuje na úzkostné poruchy, může pomoci porozumět daným příznakům a vypracovat plán léčby přizpůsobený specifickým potřebám každého pacienta. 

V některých případech mohou být předepsány léky, které pomáhají zvládat příznaky OCD. K léčbě OCD se běžně používají selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a tricyklická antidepresiva. Je však důležité úzce spolupracovat s lékařem. 

Kognitivně-behaviorální terapie je typ psychoterapie, která se zaměřuje na identifikaci a změnu dysfunkčních vzorců myšlení a chování. Expozice a prevence reakce je typ kognitivně-behaviorální terapie, který se běžně používá k léčbě OCD. Zahrnuje postupné vystavování osoby obávaným myšlenkám nebo situacím a učení zdravým strategiím zvládání namísto nutkavého chování.

Mindfulness a jiné relaxační techniky mohou osobám s OCD pomoci naučit se zvládat úzkostné myšlenky a nutkání. Meditace všímavosti, hluboké dýchání a progresivní svalová relaxace jsou účinné techniky pro zvládání příznaků OCD.

Vstup do podpůrné skupiny může jedincům s OCD poskytnout pocit bezpečí, že v problému nejsou sami. Jedná se také o bezpečný prostor pro sdílení zkušeností a strategií zvládání s ostatními, kteří rozumí tomu, čím člověk prochází. 

Začlenění zdravých návyků do každodenní rutiny může také pomoci zvládat příznaky OCD. To může zahrnovat pravidelné cvičení, vyváženou stravu a dostatek spánku. Zásadní je také vyhýbat se drogám a alkoholu, protože mohou příznaky OCD zhoršit.

Zkušenost každého člověka s OCD je však jedinečná a léčba může u každého vypadat jinak. Neexistuje žádný „správný“ způsob léčby OCD a pro každého je zásadní najít to, co mu nejlépe vyhovuje.