Vliv počasí a podnebí na agresivitu

Existuje několik teorií o tom, proč vznikají konflikty, kde vznikají častěji, a co vlastně spouští v lidech agresivní chování. Žádná z nich však nevysvětluje všechny aspekty agrese a není tudíž plně uspokojující. Vědci se nyní pokusili vytvořit teorii, která by vysvětlovala agresivní a konfliktní chování.

Tuto teorii založili na klimatických podmínkách oblastí, ve které konflikty vznikají. Teorie je teprve v plenkách, ale již teď lze posoudit, zda se na ní nachází kousek pravdy.

Již dříve byly prováděny studie, které prokazovaly, že vyšší teploty jsou spojené s větší agresivitou. Zajímavé zjištění například vyplynulo z experimentu D. Kendricka a S. W. Macfarlane ve Velké Británii.

Zjišťovali vliv počasí na agresivitu řidičů. Pokus spočíval v zastavení vozidla na semaforu, poté co naskočila zelená, se však vozidlo nerozjelo. Zkoumaly se reakce ostatních řidičů za různých klimatických podmínek. Z experimentu vyplynula přímá souvislost mezi zvyšující se teplotou a reakcemi řidičů na tuto frustrující situaci.

Lze si tedy již jen domyslet, proč v dopravních zácpách lidé jsou více a více agresivní neboť například čekání ve vozidle bez klimatizace ve vysokých teplotách může být velmi frustrující.

Naopak deštivé počasí by logicky mělo agresivitu snižovat, neboť by řidiči měli být více opatrní. McKenna však zjistil, že během deštivého počasí jsou dopravní nehody častější.

Z laického pohledu si lze tento fakt odůvodnit horšími podmínkami v silničním provozu, ale Wilde říká, že pokud by člověk bral v potaz celkové ztráty z nehod, zjistí, že tam žádné navýšení není.

Celkové nehodové ztráty se zjišťují počtem nehod krát vážnost dopravní nehody. Wilde zjistil, že ačkoliv jsou dopravní nehody během deštivého počasí opravdu častější, nejsou tak vážné.

Ve Francii bylo například zjištěno, že za deštivého počasí nechávají řidiči na dálnici mezi automobily větší vzdálenosti a jejich průměrná rychlost klesá až o 36 km/hod.

U řidičů v Kanadě bylo zjištěno podobné chování, kdy řidiči za deštivého počasí snižují rychlost i její odchylku, čili udržují přibližně stejnou rychlost.

Celkově lze tedy říct, že řidiči za deště zvyšují svou bezpečnost tím, že například snižují svou rychlost, zvětšují rozestupy mezi auty či nevyjíždějí vůbec do provozu.

Podobná zjištění jsou však známy nejen z dopravy, ale také z běžného života, kdy v jiném experimentu L. Workmana bylo zkoumáno, jak spolu souvisí teplota a počet spáchaných trestných činů. Zjistilo se, že nejvíce přestupků a výtržností bylo pácháno v teplotním rozmezí mezi 27° – 32°C. Pokud se teploty vyšplhaly výše, počet přestupků se začal opět snižovat. Pravděpodobně z toho důvodu, že lidé byli příliš unavení horkem.

Pro vysvětlení agresivního chování při vyšších teplotách bylo vytvořeno již několik modelů. Jeden se nazývá The General Aggression Model a poukazuje na to, že při vysokých teplotách se lidé cítí nepohodlně, naštvaně a mají tedy tendenci být více agresivní na ostatní. Tento model však nevysvětluje závažnější zločiny, jako jsou například vraždy.

Druhý model se nazývá Routine Activity Theory a ten říká, že při vysokých teplotách lidé častěji tráví svůj čas mimo domov, ve společnosti ostatních lidí, což samozřejmě vede také k častějším konfliktům.

Nyní vědci z The Ohio State University a Vrije Universitet Amsterdam ale použili dlouhodobější model vzniku agresivity. Vytvořili model nazvaný CLASH ze zkratek anglických slov CLimate, Aggression, and Self-control in Humans neboli podnebí, agrese a sebekontrola u lidí.

Předpokládají totiž, že v teplejších klimatických podmínkách kolem rovníku, kde jsou menší rozdíly v jednotlivých ročních obdobích, mají lidé tendenci k rychlejší životní strategii, jsou méně zaměřeni na budoucnost a plánování, více žijí přítomností a mají méně sebekontroly, což ovlivňuje právě agresivní chování.

Není to tedy jen o vysokých teplotách, ale také o tom, jak velké jsou změny mezi ročními obdobími. Pokud jsou změny menší, není člověk nucen příliš dopředu plánovat. Ačkoliv si tento fakt nemusí člověk uvědomovat, klimatické podmínky určitým způsobem ovlivňují a formují chování.

Jak se chová člověk a jak reaguje je ovlivněno kulturou, ve které člověk žije, a ta je ovlivněna klimatickými podmínkami. Neznamená to však, že se lidé v teplejších klimatických podmínkách neumí ovládat a reagují vždy přehnaně.

Vliv počasí a klimatu na agresivitu

Počasí a klima mohou mít významný vliv na nálady a chování, včetně míry agresivity. I když je snadné považovat počasí jen za nepříjemnost, pravdou je, že může mít skutečný vliv na to, jak komunikuje člověk s ostatními.

Studie provedená Národním institutem zdraví zjistila, že určité typy počasí častěji vyvolávají agresivní chování. Například horké a vlhké počasí je spojeno s vyšší mírou agrese. Je to pravděpodobně proto, že horké počasí může zvyšovat pocity stresu a nepohody.

Výzkum také ukázal, že chladnější teploty jsou spojeny se snížením agresivního chování. To by mohlo být způsobeno tím, že chladnější počasí může být více uklidňující a relaxační.

Na agresivitu mohou mít vliv také deštivé dny. Studie ukázaly, že lidé jsou častěji agresivní ve dnech, kdy prší. Důvodem může být to, že se lidé ve dnech, kdy nemohou jít ven, cítí více omezeni a frustrováni.

Konečně, slunečné dny jsou spojeny s vyšší mírou agrese. To může být způsobeno tím, že lidé si sluneční svit spojují se štěstím a dobrými časy, což může vést k pocitu frustrace, když věci nejdou podle plánu.

Je důležité mít na paměti, že počasí a klima mohou mít vliv na nálady a chování. Pokud se cítí člověk obzvlášť vystresovaný nebo podrážděný, bylo by dobré se na chvíli podívat na počasí a zjistit, zda může hrát roli v aktuálním rozpoložení.

Chvíle odpočinku může pomoci zajistit, že chování zůstane pod kontrolou bez ohledu na počasí.

Agresivní jízda

Agresivní jízda je závažný problém, který může představovat skutečné nebezpečí pro ostatní řidiče, cestující a chodce. Často se vyznačuje překračováním povolené rychlosti, jízdou za volantem, kličkováním v provozu, jízdou na červenou a troubením. Bohužel se jedná o problém, který je často přehlížen a může mít vážné následky.

Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu odhaduje, že agresivní jízda je příčinou více než poloviny všech smrtelných nehod. Je také hlavní příčinou škod na majetku, zranění a silniční nekázně.

Je důležité si uvědomit, že agresivní jízda není totéž co vztek na silnici. Vztek na silnici spočívá v tom, že se jedinec rozčílí natolik, že podnikne kroky, které mohou ohrozit ostatní řidiče, například vystoupí z auta a konfrontuje jiného řidiče.

Je důležité mít povědomí o agresivních řidičích a vědět, jak se chránit, pokud se do takové situace dostanete. Nejlepším způsobem, jak se vypořádat s agresivním řidičem, je zachovat klid a snažit se mu uhnout z cesty. Nenavazovat oční kontakt, negestikulovat ani netroubit a nesnažit se s nimi závodit. Místo toho se přesunout do pravého pruhu a zpomalit, aby mohl projet.

Pokud je člověk svědkem agresivní jízdy někoho jiného, lze to nahlásit policii. Je třeba uvést popis vozidla, registrační značku řidiče a místo incidentu.

Agresivní jízda je závažný problém, který může mít katastrofální následky. Je důležité uvědomit si své vlastní řidičské návyky a vědět, jak se chránit, pokud se někdy dostane člověk do situace s agresivním řidičem.