Těhotenství a psychofarmaka

Těhotenství je obdobím velkého očekávání, naděje a radosti. Znamená začátek devítiměsíční cesty, která s sebou přináší neuvěřitelné fyzické i emocionální změny. V těhotenství je nejlepší, aby žena nebrala žádné léky, pokud je to možné. Ale jsou situace, kdy žena otěhotní v době, kdy léky již užívá, nebo je třeba léky podat akutně. Hrozí pak dítěti nějaké nebezpečí?

V medicíně se občas vyskytují situace, které vyžadují velké rozhodování. Jednou z takových situací může např. být, pokud se u těhotné ženy rozhoduje o tom, zda musí či nemusí brát nějaké léky. Chřipka v těhotenství není nejpříjemnější, ovšem s každým medikamentem je žádoucí napřed se poradit s lékařem. Ještě složitější je to u tzv. psychofarmak. 

Teratogenní vlastnosti psychofarmak, tedy jejich jedovatost pro embryo či plod, byly zkoumány sice značným množstvím studií, ale přesto se často nedošlo k jednoznačným závěrům. Některé léky se projevily jako málo nebezpečné, jiné jako velmi nebezpečné, ale bez rizika není žádný. 

Co jsou psychofarmaka? 

Psychofarmaka jsou léky, které se předepisují k léčbě duševních poruch. 

Mohou se používat k léčbě stavů, jako jsou:

• deprese
• úzkost
• bipolární porucha
• schizofrenie

Psychofarmaka působí tak, že mění hladiny určitých chemických látek v mozku, jako je serotonin, dopamin a adrenalin. 

Tyto změny mohou ovlivnit naše pocity, myšlení a chování. Některé z těchto léků mohou pomoci zmírnit příznaky duševní nemoci nebo poruchy, zatímco jiné mohou pomoci zabránit recidivě příznaků. 

Typ psychofarmaka používaného k léčbě duševního onemocnění nebo poruchy lze určit na základě zvážení konkrétních potřeb pacienta, jako je závažnost stavu, možné nežádoucí účinky a interakce s jinými léky a celkový zdravotní stav osoby. 

Psychofarmaka mohou být také použita k tomu, aby pomohla jedincům vyrovnat se s životními změnami a krizemi, traumatem a zneužíváním nebo obtížemi při přizpůsobování se novým situacím, jako je stěhování nebo změna zaměstnání. 

Ačkoliv psychofarmaka mohou být účinnou léčbou některých duševních poruch, je důležité mít na paměti, že nejsou lékem a že by měla být používána ve spojení s individuální terapií a podporou, aby bylo dosaženo nejlepšího výsledku. 

Co dělat před otěhotněním? 

Pokud žena nějaká psychofarmaka užívá a plánuje těhotenství, doporučuje se počkat, až psychické potíže buď zcela odezní, nebo se dobře kompenzují, poté léky vysadit a teprve pak otěhotnět. 

Složitější situace nastane, pokud žena otěhotní nečekaně a její organismus v sobě již jistou hladinu léků má. Tato situace není zrovna šťastná, poněvadž nejzranitelnější je právě nejranější stádium vývoje dítěte, tedy oplodněné vajíčko (zygota) a jeho další vývojové stupně. 

Zde je jen nutno nastávající matku informovat, že dítě bylo počato pod hladinou určitého léku nebo léků a že tu jistá rizika mohou být. Záleží samozřejmě na dávce příslušných farmak. 

V dalším postupu je pak možné využít poradenství genetických laboratoří. Pro psychiatra však nastává těžký úkol, a to rozhodnout, zda je možné léky vysadit a jak rychle je vysadit, aby hladina léků v krvi matky sice co nejrychleji klesla, ale aby se zároveň významně nezhoršil její zdravotní stav. Zde samozřejmě záleží na její diagnóze. 

Poměrně snadné je to u žen s psychickými potížemi lehčího rázu, např. u neuróz. V tomto případě bývají dávky léků relativně nízké a s jejich vysazením není takový problém.

Složitější situace nastane, pokud se jedná o vážně nemocnou ženu, např. schizofreničku. Zde je odpovědnost lékaře značná a rozhodování velmi obtížné. 

Pacienti se schizofrenií mívají dávky léků vysoké a jejich náhlé vysazení může vést k propuknutí choroby, což by pro vyvíjející se dítě bylo rovněž nebezpečné. Současně by to bylo rizikové i pro matku. Zde je tedy třeba velmi opatrného postupu. 

Může nastat i taková situace, kdy žena onemocní psychickou poruchou v průběhu těhotenství a kdy je třeba rozhodnout, zda podat léky, jaké léky, v jaké dávce, nebo zda by nebylo pro matku i dítě lepší a šetrnější odeslat ji k hospitalizaci do psychiatrického lůžkového zařízení, kde je pod neustálým dohledem a možností akutní pomoci při náhlém zhoršení stavu. 

Pokud ovšem psychický stav ženy není tak těžký, že by ohrožovala sebe nebo své okolí, musí s hospitalizací souhlasit. Takové rozhodnutí je pak obtížné nejen pro lékaře, ale i pro matku samotnou, zejména když je psychicky indisponována. Zde samozřejmě pomohou i rodinní příslušníci, kteří těhotnou ženu podpoří a ohlídají. 

Těhotenství tedy nemusí být jen radostným očekáváním narození potomka, ale může, bohužel, představovat řadu rizik, a to nejen z oblasti gynekologické a dalších somatických oborů, ale i z oblasti psychiatrické a psychologické.

Psychofarmaka a těhotenství

Psychofarmaka a těhotenství mohou být pro těhotné ženy a jejich poskytovatele zdravotní péče náročným rozhodnutím. Užívání psychofarmak, které jsou běžně předepisovány k léčbě úzkosti, může mít významný dopad na vyvíjející se plod. 

Krátkodobá léčba během těhotenství nemusí mít žádné negativní účinky, zatímco chronické užívání může vést k:

• opožděnému vývoji dítěte
• strukturálním abnormalitám
• zvýšenému riziku potratu
• narození mrtvého dítěte

Antidepresiva, jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jsou spojena s řadou rizik. Předpokládá se, že SSRI zvyšují riziko vrozených vad, zejména srdečních, a také potenciálně ovlivňují chování novorozenců, což vede k jejich obtížnější adaptaci na prostředí. 

Ačkoliv obě tato psychofarmaka mohou být při vhodném a obezřetném užívání prospěšná, pečlivé zvážení a otevřená komunikace mezi ženou a jejím ošetřujícím lékařem jsou nezbytné pro přijetí nejlepšího rozhodnutí pro její individuální situaci. 

V konečném důsledku neexistují jednoznačné odpovědi „ano“ nebo „ne“, pokud jde o psychofarmaka a jejich užívání během těhotenství. Existují potenciální rizika spojená jak s léky, tak s účinky nebo nežádoucími reakcemi souvisejícími s ukončením jejich užívání.

Jak mohou psychofarmaka ovlivnit plod?

Psychofarmaka jsou léky na předpis, které se používají k léčbě duševních poruch nebo pomáhají jednotlivcům zvládat obtížné a rušivé emoce. Tyto léky mohou být prospěšné při léčbě duševních poruch, mohou však také představovat riziko při užívání během těhotenství. 

Je důležité mít na paměti, že veškeré léky užívané během těhotenství mohou ovlivnit vývoj plodu přímo i nepřímo tím, že ovlivňují samotné těhotenství. Pokud jsou psychofarmaka užívána během těhotenství, mohou procházet placentou a být vstřebávána plodem v jakémkoliv týdnu, ať se jedná o 6. týden těhotenství, nebo pozdější.

Psychoaktivní léky mohou působit na nervovou soustavu plodu více způsoby, a to buď původně zamýšlenými, jako je zmírnění příznaků duševní poruchy, nebo z nežádoucích vedlejších účinků. 

Účinky psychoaktivních léků na plod do značné míry závisí na typu a dávkování léku. Například antidepresiva mohou vést k předčasnému porodu a nízké porodní hmotnosti. Dlouhodobé užívání benzodiazepinů nebo SSRI je navíc spojeno s přetrvávajícími adaptacemi novorozence. 

V extrémních případech mohou psychofarmaka vést k vrozeným vrozeným vadám nebo dokonce k potratu. 

Ačkoliv není známo, zda má dlouhodobé užívání psychofarmak během těhotenství nějaký vliv na psychický vývoj dítěte v budoucnu, vědci naznačili, že užívání psychofarmak v těhotenství má vliv na psychický vývoj dítěte, a to i v případě, že dítě vyrůstá v klidném a podnětném prostředí. 

Kdy je důležité brát psychofarmaka? 

Psychofarmaka jsou důležitá v případech, kdy jsou ostatní léčebné postupy, jako je poradenství, relaxační techniky a změna životního stylu, neúčinné, nebo když jsou příznaky závažné a je třeba je rychle řešit. Pokud se k těmto lékům přistupuje opatrně, mohou v krátké době přinést tolik potřebnou úlevu od emočních potíží a problémů s duševním zdravím. 

Tyto léky mohou být důležité také tehdy, pokud určité poruchy duševního zdraví brání v běžném každodenním životě a znesnadňují fungování.

Při zvažování použití psychofarmak psychiatři, psychologové a další odborníci na duševní zdraví obvykle berou v úvahu řadu faktorů včetně celkového stavu duševního zdraví pacienta, jeho dosavadní anamnézy, rodinné anamnézy a faktorů životního stylu. 

Rovněž přezkoumají vlastní preference zákazníka, protože různé léky působí na lidi různým způsobem, a mohou navrhnout různé typy léků, například antidepresiva nebo antipsychotika.

Kromě určení nejvhodnějšího typu léku odborník na duševní zdraví zváží také možné dopady na životní styl, které léky mohou mít. 

Často lze léky upravit tak, aby se snížila možnost nežádoucích vedlejších účinků. Celkově může být užívání psychofarmak účinnou formou psychiatrické léčby v kombinaci s psychoterapií, poradenstvím a změnou životního stylu.