Pacienti s onkologickým onemocněním jsou specifická skupina, na jejíž problémy se zaměřilo již mnoho studií. Specifickou skupinu z nich dělá již jen samotná podstata léčby a to, co musí při cestě za uzdravením podstoupit.
Psychicky náročné je již jen být poprvé informován o této nemoci. Neméně náročné jsou pak různá vyšetření, nejistota, samotná léčba ozařováním, chemoterapií, protonovou léčbou apod.
Na to všechno samozřejmě vznikají u pacienta psychické reakce, jako jsou úzkost, strach, stres, frustrace, pocit osamění, deprese, pocit ztráty kontroly apod.
Podstatnou částí problému je zjištění, jaké mají pacienti možnosti zvládání či dokonce předcházení stresu. Což se týká zároveň i zvyšování kvality jejich života během a po onemocnění. Stres je totiž škodlivý i pro zdravé lidi, natož vážně nemocné.
Nežádoucí účinky stresu
Stres je normální a přirozenou součástí života, ale pokud je ho příliš mnoho, může mít negativní dopad na fyzické i duševní zdraví.
Chronický stres může vést k vážným zdravotním problémům, jako jsou deprese, úzkost, zažívací potíže, nespavost, vysoký krevní tlak, srdeční choroby a dokonce i mrtvice.
Stres může způsobovat fyzické příznaky, jako jsou bolesti hlavy, svalové napětí, bolesti na hrudi a únava.
Může také vést ke zhoršenému rozhodování, potížím se soustředěním a zvýšené podrážděnosti. Stres může vést k pocitům bezmoci, beznaděje a nedostatku energie.
Může mít také negativní dopad na vztahy. Lidé, kteří jsou vystaveni velkému stresu, mohou mít potíže se sdělováním svých pocitů, což může vést k nedorozuměním a konfliktům.
Mohou mít také potíže se zapojením do společenských aktivit, což může vést k izolaci a osamělosti.
Stres může také způsobit, že se lidé začnou chovat nezdravě, například přejídat se nebo pít příliš mnoho alkoholu. Toto chování může dále přispívat k problémům s fyzickým a duševním zdravím.
Je důležité rozpoznat příznaky stresu a podniknout kroky ke zvládnutí stresu dříve, než se vymkne kontrole. Cvičení, relaxační techniky a další formy fyzické aktivity mohou pomoci snížit stres a zlepšit duševní a fyzické zdraví.
Důležité je také najít zdravé způsoby zvládání stresu, jako je rozhovor s přítelem nebo odborníkem, zapojení se do volnočasových aktivit nebo přestávka od situace, která stres způsobuje.
Zvládnout stres může pomoci také věnování času činnostem, které přinášejí radost a potěšení.
Při léčbě stresu se také používá hypnóza, která pracuje s pozitivními představami a sugescemi a klientům dokáže velmi pomoci.
Stres může mít vážný negativní dopad na fyzické i duševní zdraví, pokud není účinně zvládán. Přijetí opatření ke snížení a zvládání stresu může lidem pomoci udržet si celkové zdraví a pohodu.
Rakovina a stres
Rakovina je jednou z nejobávanějších nemocí na světě a může mít dalekosáhlé dopady na kvalitu života člověka. Jedním z nejčastěji přehlížených faktorů, které mohou přispívat k riziku vzniku rakoviny, je stres.
Přestože studie neprokázaly jednoznačnou souvislost mezi stresem a rakovinou, vědci začínají zkoumat možnou souvislost mezi těmito dvěma faktory.
Stres je běžnou součástí života a může mít mnoho podob. Může být způsoben například prací, rodinou, vztahy, financemi nebo dokonce životním prostředím.
Stres může mít jak fyzické, tak psychické účinky, a pokud není správně zvládán, může mít negativní dopad na celkové zdraví.
Studie zjistily, že chronický stres může vést ke zvýšení hladiny kortizolu, což může rozhodit hormony v těle a vést k zánětům. Tento zánět může následně zvýšit riziko vzniku rakoviny, protože pravděpodobně zvyšuje náchylnost těla k buněčným mutacím.
Kromě toho může stres vést k nezdravým návykům, jako je kouření, špatná strava a nedostatek pohybu, což může riziko rakoviny dále zvyšovat.
I když neexistuje jednoznačná souvislost mezi stresem a rakovinou, je jasné, že stres je důležitým faktorem, který je třeba brát v úvahu, pokud jde o prevenci rakoviny.
Je důležité zvládat stres prostřednictvím zdravého životního stylu, jako je cvičení, zdravé stravování, dostatek spánku a aktivity, které člověku přinášejí radost.
Celkově je stres důležitým faktorem, který je třeba brát v úvahu, pokud jde o prevenci rakoviny. Volbou zdravého životního stylu a snižováním stresu prostřednictvím relaxačních praktik je možné přispět ke snížení rizika vzniku rakoviny.
Snižování úzkosti hudbou
Součástí života onkologicky nemocných pacientů je léčba. Jednou z nejčastějších je ozařování. Jak snížit úzkost před tímto ač neinvazivním, přesto často stresujícím lékařským zákrokem se zabývala studie Lee-Chen Chen et al. (2012).
Pacienti byli rozděleni na dvě skupiny a před ozařováním posazeni do čekárny. Jedna skupina měla před zákrokem 15 minut poslouchat relaxační hudbu, kterou si sama zvolí a druhá skupina měla 15 minut pouze odpočívat v čekárně.
Pomocí dotazníku byla měřena úzkost po příchodu do čekárny a po odchodu z čekárny. Zároveň také byly měřeny další proměnné jako krevní tlak, tep, rychlost dechu apod.
Z výzkumu vyplynulo, že poslechem hudby se snižuje míra úzkosti (jak aktuální, tak generalizovaná) a zároveň i krevní tlak, tep, i dechová frekvence.
Podobné výsledky jako tato studie mají i jiné jako například Clark et al. (2006) kde testovali pacienty před léčbou, během léčby i po léčbě a vyšlo jim, že pacienti, kteří poslouchali hudbu, měli nižší mírů úzkosti i stresu.
Relaxace
Dalším velmi častým způsobem jakým mohou pacienti snižovat stres a zvyšovat tak kvalitu svého života v období během léčby je metodou relaxace, která může být vedena bud školenými psychology nebo samotnými pacienty.
Mezi nejčastější druhy relaxace patří Schultzův autogenní trénink, Jacobsonova progresivní relaxace a některé prvky jógy.
Zároveň mohou být zapojeny i vizualizační prvky – to záleží na pacientových dovednostech a preferencích. Relaxace jako taková snižuje pocity napětí, uklidňuje, pomáhá tišit bolest a mírnit některé symptomy.
Potvrdit účinky relaxace se pokusili v zahraniční studii, kde použili metodu Progresivní svalové relaxace. 60 onkologicky nemocných pacientů, kterým byla indikována chemoterapie, byli rozděleni do dvou skupin.
Jedna skupina pacientů se naučila progresivní svalové relaxaci tak, aby jí byli sami schopni provozovat (v nemocnici a poté i doma) dvakrát až třikrát denně.
Účinky relaxace na úzkost a depresi byly měřeny dotazníkem, který pacienti vyplnili před výzkumem, po jednom a po třech měsících. Výsledkem bylo, že Progresivní svalová relaxace snižuje jak deprese, tak úzkost u onkologicky nemocných pacientů.
Cvičením k redukci stresu
V další studii se snažili prokázat pozitivní vliv cvičení na úzkost a deprese u onkologicky nemocných pacientů. Celkově se studie zúčastnilo 209 participantů, kteří byli rozděleni do dvou skupin.
Během chemoterapie jedna ze skupin absolvovala šesti-týdenní trénink obsahující různá cvičení, relaxace, masáže pod vedením zkušeným fyzioterapeutů a zdravotních sester.
Z výsledků vyplynulo, že cvičení sice nemá vliv na úzkost, za to snižuje deprese. Tato studie byla první v této oblasti zkoumající vliv cvičení na úzkost a depresi u onkologických pacientů – sami výzkumníci navrhují další bádání v této oblasti.
Mnoho onkologicky nemocných pacientů trpí různými psychologický či psychiatrickými potížemi, které mohou zhoršovat kvalitu jejich života a přitom na ně existuje již teď mnoho metod, jak jim předejít či jak je zmírnit.
Není nutné na všechny potíže předepisovat léky, pokud existuje jiné řešení, které neublíží, pomůže a ještě navíc přinese něco nového, lepšího do života
Koníčky
Pro začátek je důležité vybrat si koníčky, které člověka skutečně baví. Pokud pacient nerad čte, není dobré se nutit do čtenářského klubu; pokud nerad cvičí, nemusí chodit do posilovny.
Místo toho je dobré zaměřit se na činnosti, které člověku přinášejí radost. Může to být cokoli od vaření přes malování až po hru na hudební nástroj.
Jakmile je koníček vybrán, je potřeba si na něj vyhradit čas. Může to být jen hodina denně nebo i několik hodin týdně. Nemělo by se zapomínat tento čas zahrnout do rozvrhu a dodržovat ho.
Rozhodně by neměl koníček být zdrojem stresu. Spíše způsobem relaxace a odreagování se od každodenního stresu.
Je také důležité mít od koníčku realistická očekávání. Není dobré mít na sebe příliš vysoká očekávání a potom ztratit motivaci. Nejlepší je začít v malém a postupně se zlepšovat.
Nakonec je dobré se za tvrdou práci odměnit. Ať už je to nová kniha do sbírky, nebo speciální pamlsek za úsilí, je dobré se odměnit. Napomáhá to k udržení motivace a upevnění pozitivních návyků.
Rozvíjení koníčků je vynikajícím způsobem, jak snížit stres a zlepšit celkovou pohodu.
Již dlouhodobě se věnujeme široké škále témat. Portál MZ.cz si klade za cíl přiblížit čtenářům aktuální dění co nejsrozumitelnější formou skrze čtivé články. Zpracováváme tematické náměty z rodinného života, duševního zdraví, vztahů, výchovy a dalších oblastí.
