Celá 4 % rodiček mají sebevražedné sklony

Hormonální nerovnováha po porodu může vyústit v nebezpečnou laktační psychózu. Celá 4 % rodiček mají sebevražedné sklony. Co způsobuje tyto stavy?

Období po porodu je pro psychiku matky značně kritická doba, kdy je vystavena silnému tlaku a vlivu hormonů. Je tedy více náchylnější k výkyvům nálady a změnám psychického stavu.

Zázrak porodu je nepopiratelný. Od okamžiku početí se život dítěte mění z jedné buňky v plně zformovanou lidskou bytost připravenou vstoupit na svět. Cesta od početí k porodu je však dlouhá a namáhavá, plná fyzických i emocionálních výzev.

Porod začíná porodním procesem. Během porodu se děloha stahuje, aby vytlačila dítě z dělohy a protlačila ho porodními cestami. Délka porodu závisí na mnoha faktorech, včetně velikosti dítěte, zdravotního stavu matky a polohy dítěte. Během porodu může matka pociťovat intenzivní kontrakce, bolest a únavu.

Jakmile se dítě narodí, proces porodu nekončí. Po narození dítěte bude muset matka odevzdat placentu a všechny zbývající tekutiny nebo tkáně. Placenta je složitý orgán, který je zodpovědný za poskytování živin dítěti v děloze. Je také zdrojem hormonů, které pomáhají tělu matky přizpůsobit se přítomnosti dítěte.

Dále bude provedeno vyšetření dítěte, aby se zjistilo, zda je zdravé. To zahrnuje kontrolu srdeční frekvence, dýchání a teploty. Dítě bude také vyšetřeno na případné známky infekce nebo vrozené vady. Jakmile bude dítě zdravé, bude poprvé vloženo do náruče matky.

Poté budou matka a dítě převezeni na poporodní oddělení k další péči. Na poporodním oddělení se matce a dítěti dostane péče od zdravotníků, jako jsou lékaři, zdravotní sestry a porodní asistentky.

Tato péče zahrnuje sledování zdravotního stavu dítěte, poskytování výživy a pomoc matce přizpůsobit se fyzickým a emocionálním změnám, které přicházejí s narozením nového dítěte.

Narození dítěte je událost, která změní celý život. Pro matku i dítě je to vzrušující a emotivní období. I když se na této cestě mohou vyskytnout určité problémy, radost z příchodu nového života na svět je zážitek, který jim zůstane navždy.

Laktační anebo poporodní psychóza?

Již samotný název laktační psychóza je klamavý a zavádějící, protože laktace je přesný výraz pro kojení a tvorbu mléka ,a to samo od sebe psychické poruchy nevyvolává.

Případy poporodní (dříve laktační) psychózy se neobjevují příliš často, ale mohou končit tragicky, někdy až smrtí dítěte i matky. Laktační psychóza postihuje především ženy, které již před porodem trpěly nějakým psychickým onemocněním, depresí či schizofrenií.

Po porodu, kdy je organismus ženy díky bolestem, únavě, ztrátě krve a obavám z komplikací značně oslaben a také dochází k výraznému poklesu hormonů, se může stát, že vše vyústí v samotnou psychózu. Takové ženy by tedy měly být pod větší lékařskou kontrolou.

Příznaky se nemusí projevovat vždy stejně. Různá je i jejich závažnost. Nejčastěji se ale lze setkat s depresí, která se zrcadlí ve sklíčené náladě, nezájmu o dění kolem sebe, lítostivosti, plačtivosti a je také často doprovázena úzkostí a strachem z toho, že žena péči o narozeného potomka nezvládá.

Poporodní blues

S menšími psychickými problémy se po porodu potýká většina žen, a to až 80%. Takzvané poporodní blues se vyznačuje především zvýšenou citlivostí, kdy se ženy snadněji rozpláčou, dojmou a rozlítostní.

Pokud tyto příznaky odezní stejně rychle, jako se objevily, je vše v pořádku a o žádnou psychózu se tedy rozhodně nejedná. Zejména prvorodičky mají velkou radost z očekávaného potomka a proto jsou u nich tyto projevy zcela běžné.

Zároveň však matku doprovází strach, zda se o dítě dokáže dobře postarat a zda o něj správně pečuje. O psychózu se tedy jedná až v extrémních případech.

Projevy poporodní psychózy

Pravá psychóza se začíná rozvíjet v době několika dní až dvou měsíců po porodu, kdy se potíže vystupňují natolik, že matka není schopna žádné činnosti. Tento problém je tedy dlouhodobějšího a závažnějšího charakteru.

Žena většinu času jen pláče, a buď leží nebo nervózně přechází sem a tam, ztrácí kontakt s realitou a proto není schopna péče o dítě. V horším případě může být psychóza spojena s halucinacemi a bludy, kdy postižená slyší ve skutečnosti neexistující hlasy, které ji vyhrožují či nadávají.

Tyto stavy v ojedinělém případě mohou dotyčnou dovést až k sebevraždě a nebo může ze strachu zabít i své dítě. Statistiky uvádí, že suicidální (sebevražedné) projevy se vyskytují až u 4 % případů nemocných žen.

Naopak nejčastěji se laktační psychóza projevuje stavem zmatenosti, kdy se žena nedokáže orientovat ve svém okolí ani v situaci, a proto jsou její reakce nepřiměřené.

Problémy po porodu mohou být také spojeny s užíváním nevhodných léků během těhotenství.

Pomoc nejbližšího okolí

Důležité je, aby si těchto varovných signálů brzy všimli nejbližší a pomohli tak vyhledat odborníka. Tedy praktického lékaře či spíše psychiatra. Sami pak mohou mamince pomoci s péčí o dítě a zajistit jí tak možnost odpočinku.

Důležitou a neodmyslitelnou součástí léčby je tedy především podpora ze strany rodiny a partnera. Tak se pomůže matce k rychlejší psychické regeneraci a uzdravení.

Laktační psychóza se léčí buď ambulantně nebo v obtížnějších případech v lůžkových zařízeních. Za pomoci léků, díky kterým se lze zbavit deprese, pocitů úzkosti či bludů a halucinací, se opět bude matka cítit v pořádku a bez potíží.

Je nutno zdůraznit, že při užívání léků je vždy potřeba vyvarovat se kojení. Léky totiž přechází do mateřského mléka a u novorozence by tak mohlo dojít k celkovému útlumu. Ukončením laktace neboli tvorby mléka následně postupně pomůže zmírnit poporodní hormonální změny, a tím také pomůže v léčbě.

Jak si s laktační psychózou poradit

Laktační psychóze se lze vyvarovat již v těhotenství, které by nastávající matka měla především prožívat bez stresu a společně s rodinou se těšit novému přírůstku.

A co lze dělat pro zlepšení psychické pohody po porodu? Více spát a když dítě usne, tak si na místo uklízení domácnosti raději jít odpočinout současně s ním.

Pokud začne matka mít pocit, že péči o dítě a domácnost nezvládá, měla by se svěřit hned partnerovi či nejbližší rodině, aby byl stav pod kontrolou a v případě potřeby pomohli vyhledat odborníka.