Psychoterapie – pomoc od duševní nepohody

Psychické problémy nejsou v současné společnosti ničím výjimečným. Málokdo si však problémy přizná a rozhodne se je rešit. V západní společnosti je psychoterapie naprosto běžnou součástí života, v Česku již tolik běžná není. K čemu psychoterapie slouží, které nemoci léčí a proč je dobré si prostě občas jen tak popovídat? 

Psychoterapie je léčebné působení sloužící k obnovení emoční rovnováhy, ke zvýšení duševního zdraví jedince nebo ke zlepšení vztahů uvnitř skupiny (např. rodiny). Je to zvláštní psychologická péče poskytovaná potřebným lidem. Vede k rozvoji osobnosti a lepší sociální integraci jedince.

Co je psychoterapie? 

Psychoterapie je forma léčby duševního zdraví, která se opírá o psychologické principy založené na důkazech a pomáhá lidem překonat jejich psychické problémy. 

Nejedná se o univerzální řešení nebo rychlou nápravu, ale spíše o trvalý proces, při kterém člověk spolupracuje s terapeutem po delší dobu, aby vyřešil emocionální a duševní problémy. Zapojením do psychoterapie mohou lidé lépe porozumět svým myšlenkám, pocitům a chování, důvodům, proč se objevují, a způsobům, jak je upravit, aby měli nad svým životem větší kontrolu.

Psychoterapie představuje bezpečné a důvěrné prostředí, v němž mohou jednotlivci otevřeně diskutovat a zkoumat pocity, přesvědčení a chování, o nichž může být v jiných prostředích obtížné mluvit. 

Díky tomu si lidé mohou uvědomit určité vztahové vzorce, rodinnou dynamiku a životní stresory, které ovlivnily jejich individuální život, a přitom za ně nebýt souzeni. Terapeut poskytuje prostředí bez odsuzování, v němž může jedinec svobodně vyjádřit své myšlenky a obavy.

Během procesu může psychoterapeut pomoci lidem identifikovat nepřesné myšlenky a chování a získat vhled a porozumění tomu, jak tyto myšlenky a chování ovlivňují jejich život. Terapeut může také poskytnout terapeutické techniky, které jednotlivci pomohou najít zdravější strategie zvládání problémů.

Jak často chodit na psychoterapii? 

Četnost návštěv psychoterapeutických sezení závisí do značné míry na osobních potřebách a přáních jednotlivce. Poradenství, které je pro každého člověka nezbytné, se může u jednotlivých osob lišit, protože terapii lze považovat za nástroj, který člověku pomáhá dosáhnout jeho osobních cílů. 

Obecně platí, že těm, kteří teprve začínají zkoumat své duševní zdraví a pohodu, mohou prospět častější sezení, například jednou nebo dvakrát týdně, protože si budují vztah a vztah se svým terapeutem. S postupujícím vývojem mohou zjistit, že jim prospívá méně sezení, například jednou nebo dvakrát za měsíc. 

Někdy mohou lidé dospět do bodu, kdy se cítí dostatečně komfortně na to, aby svá sezení doplnili aktivitami péče o sebe, jako je rozhovor s přítelem, návštěva odborníka na výživu, cvičení atd. V těchto případech může být nutné méně návštěv u terapeuta. 

Terapie navíc nemusí probíhat osobně, pokud se tak jedinec necítí pohodlně nebo nemá přístup k terapeutovi ve svém okolí. K dispozici jsou také online možnosti, jako jsou videokonference nebo telefonická sezení. 

Nakonec to, jak často by měl člověk navštěvovat psychoterapeutická sezení, závisí na jeho potřebách a preferencích. Zkušený terapeut může pomoci posoudit jejich pokrok a určit frekvenci sezení, která jim nejlépe poslouží při práci na dosažení jejich cílů.

Prostředky

Obvykle psychoterapie probíhá mezi psychoterapeutem a klientem. Může se jí účastnit i pár nebo rodina. Zúčastnění se zabývají svými problémy a snaží se je lépe pochopit, přijmout a případně nalézt vysvětlení a řešení. 

K tomu se užívají různé verbální, neverbální a paraverbální (týkající se zvukové a grafické stránky řeči jako např. intonace, barva hlasu, hlasitost, dynamika, tempo, pomlky, přízvuk, melodie, emotivita hlasu, smích, pláč či nekonvenční, specifické a individuální způsoby psaní slov) komunikační techniky, které právě vedou ke zlepšení duševního zdraví klienta či k upevnění vztahů ve skupině. 

Nejčastěji psychoterapie probíhá ve formě rozhovoru, ale někdy se uplatňují i další prostředky jako je například psaní, kreslení, komunikace prostřednictvím doteku nebo hypnóza.

Některé psychoterapeutické směry využívají tzv. expresivní terapii, do které patří např.:

• dramaterapie
• taneční a pohybová terapie
• arteterapie
• muzikoterapie
• poetoterapie 
• systemická psychoterapie

Dramaterapie používá prostředky dramatického umění v divadle, taneční a pohybová terapie léčí pomocí tance a pohybu, arteterapie léčí prostřednictvím obrazů a výtvarných aktivit, muzikoterapie léčí pomocí hudby, poetoterapie využívá při léčbě poezii. 

Existuje tedy velké množství různých metod a směrů, které musí být vždy vhodně zvoleny pro jednotlivé případy. Někteří pacienti potřebují povzbuzování, jiní reedukaci (využití metod speciální pedagogiky sloužící k rozvoji a úpravě porušených funkcí) a pro další je správnou volbou psychoanalýza. 

Před zahájením léčby je tedy třeba poznat klienta a jeho potřeby a terapii mu pak „ušít na míru“.

Co se nejčastěji léčí pomocí psychoterapie? 

Psychoterapie je druh léčby, který zahrnuje rozhovor se speciálně vyškoleným terapeutem s cílem porozumět duševním a emočním poruchám a účinně je léčit. 

Může být použita k pomoci osobám, které zažívají širokou škálu duševních a emočních obtíží, včetně těch, které pramení z traumatu. 

Mezi běžné duševní poruchy, u nichž lze využít psychoterapii, patří:

• deprese
• úzkost
• bipolární porucha
• poruchy příjmu potravy
• poruchy osobnosti
• schizofrenie
• zneužívání návykových látek
• posttraumatická stresová porucha (PTSD)

Hlavním cílem psychoterapie je pomoci člověku lépe si uvědomit základní příčiny jeho potíží. Díky otevřenému rozhovoru o svých myšlenkách a pocitech mohou jedinci získat náhled na své chování a vzorce svého života, což jim může pomoci provést změny, aby mohli žít plnohodnotnější život. 

V závislosti na potřebách jednotlivce lze k léčbě jeho poruchy využít různé typy psychoterapie:

• kognitivně-behaviorální terapie
• psychodynamická terapie
• dialektická behaviorální terapie
• humanistická psychologie 
• psychoterapie zaměřená na vhled

Úspěch psychoterapie do značné míry závisí na vztahu, který si pacient vytvoří se svým terapeutem. Proto je důležité, aby si lidé našli terapeuta, kterému se budou dobře svěřovat a se kterým budou komunikovat otevřeně a upřímně. Terapeuti obvykle podporují jedince v tom, aby se aktivně podíleli na léčbě, což znamená, že poskytují vedení, zatímco pacient řídí svůj vlastní proces uzdravování. 

Psychoterapie může být také využita k tomu, aby pomohla jednotlivcům vyrovnat se s životními stresy, jako je rozvod, úmrtí blízké osoby, ztráta zaměstnání nebo chronické onemocnění. Mezi další využití psychoterapie patří pomoc při rozhodování o kariéře, řešení vztahových problémů a dalších obtížných životních změn. 

Psychoterapie je účinnou léčbou mnoha duševních a emočních poruch a lze ji také využít k poskytnutí útěchy a podpory osobám, které se potýkají s obtížnými životními situacemi. Mezi další poruchy, které terapie může pomoci řešit, jsou poruchy příjmu potravy u dětí i dospělých.

Prostřednictvím otevřeného a upřímného rozhovoru s vyškoleným terapeutem mohou jednotlivci pracovat na získání náhledu na své myšlenky, pocity a chování, což jim může pomoci provést změny, aby mohli vést šťastnější a spokojenější život.

Uplatnění

Psychoterapie je součástí léčebné činnosti ve zdravotnictví. To znamená, že je zaměřená na specifická duševní onemocnění nebo poruchy, jako jsou například neurózy, deprese, alkoholismus, drogové závislosti atd. 

Také se však uplatňuje při práci s klienty, u nichž se zpravidla ještě nejedná o diagnostikované onemocnění, ale kteří jsou v důsledku svých problémů, konfliktů, psychických traumat, frustrací a stresů vznikem onemocnění ohroženi. 

Řešení těchto problémů je vhodnější nazývat poradenstvím než psychoterapií. Řeší problémy běžného života jako například vztahové problémy, existenciální krize, soužití s těžce nemocnou osobou, smrt v rodině a mnohé další.

Důvěra

Psychoterapie spočívá na důvěře klienta v léčbu a terapeuta, na poutu vzájemného porozumění, které se vytváří a díky němuž může pacient hovořit o svých problémech, aniž by měl obavy, že ho za to někdo bude odsuzovat. 

V terapii může dávat průchod svým pudovým hnutím (na verbální úrovni) a pozměňovat představu, kterou měl sám o sobě. K tomu také slouží etický kodex, který stanovuje etické principy pro práci terapeutů. Patří tam respektování osobních práv a důstojnosti jedince (všeobecný respekt, zachování soukromí a přísné důvěrnosti informací, právo člověka na sebeurčení) a také způsobilost a odpovědnost psychoterapeuta.

Psychoterapie se snaží odstranit nebo zmírnit potíže, a pokud je to možné, odstranit i jejich příčiny. Měla by vést k poznání a omezení sebezničujícího jednání, k účinnému zvládání problémů, konfliktů a životních úkolů. 

Klient se učí měnit své postoje k sobě i k vnějšímu světu a lépe se přizpůsobit realitě. Důsledkem psychoterapie by měly být pocity sebeuplatnění, seberealizace, vyrovnanosti a spokojenosti.