Blíží se podzim, dny se zkracují, ochlazuje se a babí léto také není a není. Na mnoho lidí to působí skličujícím dojmem. Psychiatři pro tento druh deprese mají dokonce samostatnou diagnózu – sezónní depresivní porucha. Lidově řečeno se tomu říká podzimní depka.
Lidé často hovoří o tom, že mají depresi nebo „depku“, avšak ne vždy trpí onou depresí ve smyslu Mezinárodní klasifikace nemocní (MKN-10) vydanou Světovou zdravotnickou organizací.
Typicky v podzimních a jarních dnech stále více lidí přichází do ordinací psychoterapeutů, psychiatrů ale i praktických lékařů s tím, že najednou dostali depresi.
Problém je v tom, že deprese není pouze špatná nebo plačtivá nálada, ale celkový rozvrat řídících duševních funkcí.
Podzimní deprese
Podzimní deprese, označovaná také jako sezónní afektivní porucha (SAD), je forma deprese, která se obvykle objevuje během podzimních měsíců a může přetrvávat i v zimních měsících.
Tato porucha nálady se vyznačuje nízkou energií, únavou, poruchami spánku, změnami chuti k jídlu a potížemi se soustředěním. Odhaduje se, že SAD trpí každoročně přibližně 10 milionů Američanů.
Přesná příčina SAD není známa, ale předpokládá se, že souvisí s úbytkem slunečního světla, ke kterému dochází během podzimních a zimních měsíců.
Tento úbytek slunečního světla způsobuje změny v cirkadiánních rytmech organismu, což může narušit spánkový režim člověka a vést k depresi. Mezi další faktory, které mohou hrát roli při vzniku SAD, patří změny hormonů, genetika a úroveň stresu.
Nejčastějším příznakem SAD je přetrvávající pocit smutku a nízké energie. Mezi další příznaky patří nespavost, snížený zájem o činnosti, které dříve přinášely potěšení, podrážděnost, změny chuti k jídlu a potíže se soustředěním.
V závažných případech se mohou objevit myšlenky na sebevraždu.
Léčba podzimní deprese
Léčba SAD obvykle zahrnuje kombinaci světelné terapie, léků a psychoterapie. Světelná terapie zahrnuje vystavení umělému světlu, které napodobuje přirozené sluneční světlo, což může pomoci zlepšit náladu a hladinu energie.
Ke zvládnutí příznaků lze použít také léky, jako jsou antidepresiva. Psychoterapie může jednotlivcům pomoci vyrovnat se se stresem a úzkostí, které mohou SAD doprovázet, a také prozkoumat všechny základní problémy, které mohou k tomuto stavu přispívat.
Pro ty, kteří trpí SAD, je důležité si uvědomit, že se jedná o léčitelný stav a že pomoc je dostupná. Důležité je také obrátit se na přátele, rodinu a odborníky na duševní zdraví, aby vám poskytli podporu.
Ke zlepšení nálady může navíc přispět i úprava životního stylu, například zvýšení fyzické aktivity, ať už se jedná o procházky, nebo celodenní výlety v Praze a okolí, k Hallstattskému jezeru nebo po nejkrásnějších přírodních místech v ČR, zdravá strava a dostatek spánku. Při správné léčbě se mohou jedinci naučit zvládat své příznaky a najít úlevu od podzimní deprese. V chladných podzimních dnech může tělo i duši zahřát třeba i dobrý grog, s alkoholem je ale nutné nakládat opatrně.
Charakteristika deprese jako takové
Deprese je duševní porucha, která může postihnout lidi všech věkových kategorií a prostředí. Vyznačuje se pocity smutku, beznaděje a nedostatku motivace.
Lidé s depresí mohou mít pocit, že uvízli v temné díře a nemohou se z ní dostat. Mohou mít potíže s rozhodováním, hledáním potěšení v činnostech, které dříve milovali, nebo se soustředěním na úkoly.
Deprese je velmi častá a ve Spojených státech jí trpí přibližně každý pátý člověk. Je to více než jen pocit smutku nebo sklíčenosti, jedná se o závažné onemocnění, které vyžaduje lékařskou pomoc. I když je běžná, nelze ji brát na lehkou váhu.
Může mít vážné dopady na život člověka, jeho vztahy a celkovou pohodu. Přesná příčina deprese není známa, ale předpokládá se, že souvisí s kombinací biologických, psychologických a sociálních faktorů.
Někteří lidé mohou být k depresi náchylnější díky své genetické výbavě, zatímco u jiných se deprese může rozvinout v důsledku traumatu nebo těžkých životních zkušeností.
Deprese je chorobný smutek, stav duše charakteristický pocity smutku, skleslosti, vnitřního napětí, nerozhodnosti, spolu s útlumem a zpomalením duševního života, ztrátou zájmů, poklesem sebevědomí, úzkosti, únavy, poruchy spánku a příjmu potravy apod.
Obdobný výčet symptomů se objevuje všude na internetu a lidé si sami depresi diagnostikují.
Jsou pak zděšeni tím, že se na jiných stránkách dozví o tzv. těžkých depresích s psychotickými příznaky a mají strach, že je právě toto nakonec čeká a jen zbytečně vzrůstá jejich úzkost a obava.
Již padesát let se pohybuje výskyt těžké deprese, tedy takové deprese, kterou pozná i laik, v populaci okolo 6%. Jsou nepřiměřeně dlouho přítomny i příznaky jako jsou halucinace, žaludeční, srdeční nebo urologické obtíže, nemocný záporně hodnotí svět i sebe.
Dále jsou však přítomny například i bludy, tedy soukromá, mylná a zpravidla nevyvratitelná přesvědčení, která zásadně ovlivňují jednání člověka.
Nemocný je pak například bludně přesvědčen, že zavinil něco nesmírně špatného a trpí za to, nemůže spát, nemůže jíst, pomalu ztrácí všechny zájmy a kontakt s dříve milovanými osobami ve víru úzkosti, smutku a sebeobviňování.
Ne vždy však deprese dosahuje takovýchto rozměrů. Vyskytuje se v různých formách, dle závažnosti příznaků od lehké, středně těžké, až po těžkou depresi.
Vedle klasické klinické deprese (odborně depresivní fáze) se vyskytují i jiné formy depresí, jako například deprese sezónní. Ta je charakteristická tím, že nelze určit její původ a pravidelně se ozývá na podzim spolu se zkracováním dne.
Kromě tradičních léčiv se dá využít i léčba intenzivním světlem o síle 200 luxů po dobu dvou hodin denně. Účinek nastupuje velmi rychle.
Druhy deprese
Velká depresivní porucha (MDD): Je pro ni charakteristický přetrvávající pocit smutku, nízká energie a celkový nezájem o činnosti.
Lidé s MDD mohou také pociťovat změny chuti k jídlu a spánku, potíže se soustředěním a pocity bezcennosti nebo viny. Léčba MDD často zahrnuje kombinaci léků, psychoterapie a změny životního stylu.
Perzistentní depresivní porucha (PDD): PDD, dříve známá jako dystymie, je typ deprese, která trvá delší dobu. Příznaky jsou podobné jako u MDD, ale mohou být méně závažné a více chronické povahy. Léčba PDD obvykle zahrnuje antidepresiva a psychoterapii.
Poporodní deprese je typ deprese, který může postihnout ženy po porodu. Příznaky mohou zahrnovat pocity extrémního smutku, potíže s navázáním vztahu s novorozencem, a dokonce i myšlenky na sebepoškozování nebo ublížení dítěti.
Léčba poporodní deprese obvykle zahrnuje léky, psychoterapii a změnu životního stylu.
Bipolární porucha je typ deprese, který se vyznačuje obdobími extrémních výkyvů nálady, od extrémních vzestupů (mánie) po extrémní poklesy (deprese).
Lidé s bipolární poruchou často zažívají období intenzivní deprese, po nichž následují období extrémní energie, povznesenosti a podrážděnosti. Léčba této poruchy obvykle zahrnuje léky, psychoterapii a změnu životního stylu.
Léčba deprese
Je důležité si uvědomit, že deprese je léčitelná. Léčba obvykle zahrnuje kombinaci léků, psychoterapie, změny životního stylu a podpory ze strany rodiny a přátel.
Léky pomáhají regulovat chemické látky v mozku, které jsou s depresí spojeny. Psychoterapie může lidem pomoci naučit se, jak se s depresí vyrovnat, rozpoznat a změnit negativní vzorce myšlení a vybudovat si dovednosti, jak se s ní vyrovnat.
Pomoci mohou také změny životního stylu, jako je pravidelné cvičení, vyvážená strava a dostatek spánku. Pomoci mohou čaje a doplňky stravy, ať už se jedná o třezalku, moringu, kozlík na spaní nebo třeba matcha tea místo kávy.
Většinu depresivních poruch obecně lze zvládnou ambulantně. U složitých případů, kde se objevují sebevražedné myšlenky nebo dokonce i pokusy o sebevraždu, je nutná péče v nemocničním zařízení a to formou hospitalizace.
Léčba stojí na pravidelném užívání antidepresiv. Doprovodně se užívá i možností psychoterapie, která má vliv na rychlost úzdravy. Nicméně hlavní úlohu zde sehrávají právě léčiva.
Ve velmi neobvyklých a těžkých případech může pacient podstoupit i elektrokonvulzivní terapii, tedy léčbu elektrickými šoky. Dále se také užívá již zmíněná léčba světlem – fototerapie.
Je dobré říci, že deprese se skutečně dá zvládnout, i když prvotní dojmy mohou klamat.
Je nesmírně důležité neztrácet naději na uzdravení a dodržovat předepsaný režim, popřípadě docházet na psychoterapii. Velkou úlohu zde sehrává i okolí nemocného.
Je důležité být pro něj oporou, nesnažit se nemocného příliš aktivizovat, ale na druhou stranu nelitovat nebo ještě hůře vyčítat mu jeho špatnou náladu. Zároveň je dobré si uvědomit i po zaléčení, že pochmurné myšlenky máme všichni a objevují se v různých situacích.
Přestože jsou pro nás nepříjemné, mají jednu velkou výhodu. Poskytují nám jakýsi rámec toho, co je dobrá nálada, které bychom si bez té špatné jen těžko vážili.
Již dlouhodobě se věnujeme široké škále témat. Portál MZ.cz si klade za cíl přiblížit čtenářům aktuální dění co nejsrozumitelnější formou skrze čtivé články. Zpracováváme tematické náměty z rodinného života, duševního zdraví, vztahů, výchovy a dalších oblastí.
