Petardy, pejsci, miminka a svoboda

Právě jsme prožili Silvestra. Někteří lidé příchod nového roku oslavují boucháním dělbuchů a odpalováním petard, což pro ně představuje zábavu, pro jiné utrpení. Co kdybychom se domluvili na kompromisu?

Po mnoho posledních let pro mě Silvestr znamená problém. Moje Bobinka, malá černá fenka, nesnáší hluk, a to především střílení a bouchání podobné výbuchu granátů.

Bojí se, leží skrčená ve svém koutku na gauči a třese se při každé ráně, kterou je slyšet i přes zavřená okna, a při každém otřesu našeho paneláku, který některé ty rány doprovází.

Letos naštěstí na našem sídlišti těch dělbuchů a rachejtlí nebylo tolik, co v předchozích letech. Přičítám to spíše současné menší solventnosti obyvatel našeho sídliště, než jejich zvýšené míře ohleduplnosti.

Ale dříve, kdy koupě celé baterie rachejtlí nečinila lidem potíže, se na sídlišti střílelo nejen na Silvestra, ale i o Vánocích, dny před Silvestrem, pak na Nový rok a v dalších dnech.

Jsou tomu asi tři nebo čtyři roky, kdy jsem šla na Silvestra Bobinu vyvenčit již v sedm hodin večer v naději, že v tuto dobu snad nebude toho kraválu tolik, a snažila jsem se vybrat cestu, kde jsem doufala, že nikdo střílet nebude.

Lidí bylo venku málo, za mnou šla jen mladá maminka s kočárkem a přede mnou v dáli postával muž s malým chlapcem. Když jsme se k nim s Bobinou přiblížily asi tak na padesát metrů, ozvala se ohlušující rána – dělbuch. Bobina na vodítku sebou škubla a vyděšená přiběhla těsně k mým nohám.

Paní s kočárkem za námi se zastavila a my též. Muže s chlapcem jsem slušně požádala, aby se střílením počkali a nechali nás v klidu projít. Muž neodpověděl, ale já jsem předpokládala, že nám vyhoví a pokračovala jsem s Bobinou v chůzi.

Paní s kočárkem zůstala stát a vyčkávala, což udělala moudře. Když jsme se s Bobi přiblížili k muži s chlapcem opravdu blízko, bouchl další dělbuch. A muž i chlapec se začali smát a měli radost, jak jsme se obě s Bobinou lekly. Nešetřila jsem slovy a řekla, co si myslím. Paní s kočárkem pak už za mnou projela v klidu.

Rok co rok tedy my, co máme pejsky a miminka, ale i kočičky a na venkově koně, krávy, ovce a další zvířata, i my, co jsme, jak se říká, dříve narození, nebo lidé nemocní, prožíváme na Silvestra obrovský stres. Ale proč?

Proto, že mladí a zdraví lidé se chtějí pobavit a vítají nový rok způsobem, který ani já, ani mnozí moji sousedé nebo přátelé za zábavný nepovažujeme.

V době, kdy ve světě na mnoha místech lidé trpí válečnými hrůzami, kdy musí poslouchat ne rány dělbuchů, ale skutečných děl, kdy se střílejí nikoli barevné rachejtle, ale skutečné kulky, které lidi zabíjejí, baví se někteří naši spoluobčané tak, jakoby se jim po skutečných kulkách a granátech stýskalo.

Nevím, co je krásného na tom randálu, který tato zábava doprovází, ale je tu ještě něco závažnějšího. Tímto randálem totiž tito spoluobčané ruší, obtěžují i vysloveně škodí jiným spoluobčanům, kterých se ani nezeptají, jestli jim to vadí a jestli s tím souhlasí. Připadá mi to jako obrovská bezohlednost a sobeckost.

„Já se chci bavit, tak všichni uhněte stranou, já jsem zde svobodný občan a budu si dělat, co chci, a když se vám to nelíbí, je to váš problém“. To je ovšem podle mého názoru nesprávný výklad svobody.

Svobodní občané jsme tu všichni a všichni máme právo se bavit, všichni máme právo těšit se z příchodu nového roku a užívat si ho po svém. Jenže mnozí z nás to činí způsobem, který nikoho neruší a neobtěžuje a jen někteří si osobují právo tento mantinel překročit.

Dovedu si představit, že ne každému se můj názor bude líbit, ale mně se zase líbí pravidlo, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Kravál neprospívá nikomu, ani těm, kdo jej dělají. A už vůbec ne malým dětem, starým nebo nemocným lidem a zvířatům. Proč my, kteří se chováme tiše a ohleduplně, máme na Silvestra prožívat obrovský stres jen proto, že jiní ohleduplní nejsou?

Před časem jsem navrhovala kompromis, který spočíval v tom, že střílení petard by se omezilo na dobu od řekněme 20 hodin na Silvestra do jedné hodiny na Nový rok a dost. Napsala jsem to na příslušný odbor našeho městského úřadu i na jakousi organizaci pečující o psy.

První instituce mi neodpověděla vůbec, druhá mi napsala, že to chápou, ale že s tím nemohou nic dělat. Nezbývá tedy než vydržet a doufat, že lidé snad časem pochopí, že vzájemné soužití bez ohleduplnosti není možné.

Tipy pro majitele psů

Silvestr je skvělou příležitostí k oslavám s rodinou, včetně čtyřnohých přátel. Je to ale také stresující a nebezpečné období pro vaše štěně.

Ohňostroje a další hlasité zvuky, stejně jako příchod a odchod lidí, mohou být pro naše psí společníky zdrcující. Jak tedy udržet štěně na Silvestra v bezpečí a spokojené?

• Vytvořte bezpečné místo: Psi se cítí nejbezpečněji, když mají svůj vlastní prostor. Vytvořte svému štěněti útulné místo v klidném koutě domu a poskytněte mu jeho oblíbené hračky a pelíšky.

• Zaměstnejte štěně: Dejte štěněti nějakou činnost, která mu pomůže odvést jeho pozornost během jakýchkoli hlasitých zvuků nebo rozruchu. Nová hračka nebo Kong plněný pamlsky mu pomůže odvést pozornost od hluku a pozitivně ho rozptýlí.

• Cvičení a hra: Dbejte na to, aby vaše štěně mělo během dne dostatek pohybu. Vezměte ho na dlouhou procházku nebo si zahrajte aport na zahradě. To jim pomůže vydat trochu energie a unaví je to, aby mohli v noci klidněji spát.

• Rozptylujte a znecitlivujte: Pokud je vaše štěně obzvláště citlivé na hlasité zvuky, zkuste ho rozptýlit nějakou hrou nebo činností, když začne ohňostroj. Můžete je také znecitlivit na hlasité zvuky tím, že jim pustíte nahrávky ohňostrojů při nízké hlasitosti a postupně ji budete zvyšovat.

• Udržujte je v pohodlí: Ujistěte se, že je vaše štěně v pohodlí a bezpečí. Pokud se vám zdá úzkostné, dopřejte mu jemnou masáž nebo uklidňující pamlsek.

Dodržováním těchto rad a zvýšenou péčí o štěně mu pomůžete zajistit šťastný a bezpečný Silvestr. S trochou dodatečného plánování a přípravy můžete z této noci udělat nezapomenutelný a příjemný večer pro vás i vaše štěně.

Tipy pro rodiče

Silvestr může být stresující i pro malé děti nebo miminka. Jak jim pomoci tento večer překonat?

• Začněte brzy – Miminka a batolata mají tendenci se snadno přemoci, proto je nejlepší začít s oslavami brzy. Večeři a rodinné aktivity uspořádejte před 20. hodinou, aby vaše děťátko nebylo příliš stimulováno nočním hlukem a ruchem.

• Připravte bezpečný prostor – Ujistěte se, že vaše dítě má bezpečné a pohodlné místo k pobytu. Připravte mu postýlku, kolébku nebo ohrádku se všemi jeho oblíbenými hračkami, dekami a plyšáky. To jim pomůže cítit se během oslav bezpečně a spokojeně.

• Používejte sluchátka s tlumením hluku – Miminka a batolata jsou obzvláště citlivá na hlasité zvuky, proto je důležité chránit jejich uši. Zakupte sluchátka s potlačením hluku nebo chrániče sluchu, které dítěti pohodlně padnou na hlavu.

• Omezte čas strávený venku – Pokud plánujete návštěvu ohňostroje, zajistěte dítěti bezpečí a pohodlí tím, že omezíte jeho pobyt venku. Nezapomeňte je obléknout do vrstev, aby bylo v teple, a vezměte s sebou deku pro větší ochranu.

• Mějte záložní plán – Pokud vaše dítě začne být rozrušené hlukem, davem lidí nebo nedostatkem spánku, mějte připravený záložní plán. Mějte po ruce člena rodiny nebo přítele, který může vaše děťátko odnést do klidné místnosti, pokud bude přetažené.

Historie oslav Silvestra

Historie oslav Silvestra sahá až ke starověkým Babyloňanům, kteří slavili nový rok kolem roku 2000 př. n. l. Babylóňané oslavovali začátek nového roku – začátek jara – jedenáctidenním svátkem podle svého lunárního kalendáře. Oslavovali ho průvody, hudbou a zábavou, a dokonce dávali sliby svým bohům v naději na lepší štěstí v nadcházejícím roce.

V roce 46 př. n. l. vyhlásil Julius Caesar 1. leden za začátek nového roku a římský kalendář se stal nejrozšířenějším systémem na světě. Tento kalendář byl založen na Slunci a leden byl zvolen na počest boha Januse, který má dvě tváře a ohlíží se za předchozím rokem a těší se na ten příští.

Ve středověku se v mnoha evropských zemích slavil Silvestr velkými hostinami. Zvláště Francouzi byli známí svými dekadentními oslavami a často podávali speciální dort zvaný Galette des Rois („královský dort“). Říkalo se, že tento koláč přinese štěstí a prosperitu každému, kdo v něm najde ukrytou fazoli.

V roce 1700 se v Evropě stala populární tradice zvonění na zvony na oslavu nového roku. Při této příležitosti se také často používaly ohňostroje. Z této doby pochází také tradice dávání novoročních předsevzetí.

Ve Spojených státech začaly silvestrovské oslavy žít vlastním životem v 19. století. Ve 20. letech 20. století se večírky a velké veřejné oslavy staly normou. První televizní přenos silvestrovské oslavy byl odvysílán v roce 1941 a tradice shazování míče na Times Square začala v roce 1907.

Dnes se Silvestr slaví po celém světě ohňostroji, večírky a speciálními akcemi. V mnoha zemích je to nejdůležitější svátek v roce a lidé se na něj těší jako na čas, kdy se zamýšlejí nad minulostí a plánují budoucnost. Ať už se rozhodnete slavit Silvestr jakkoli, je to čas radosti a naděje do nadcházejícího roku.