Druhý den přednášky profesora Stanislava Grofa se nesl ve znamení interpretace obrazů namalovaných během holotropních sezení a představení pohledu transpersonální psychologie na současné dění ve světě a povahu lidské agrese.
Nedělní sychravé počasí a především déšť rychle zahnal všechny účastníky do sálu. Přednáška začala včas a na poměrně časnou nedělní hodinu docela silnými tématy.
Profesor Grof se pustil do interpretace obrazů svých pacientů. Jednalo se především o obrazy namalované po sezení s LSD.
Pár důležitých slov o profesoru Grofovi pro ty, kdo se nemohli dostavit
Stanislav Grof je mezinárodně uznávaný psychiatr, psychoterapeut a průkopník v oblasti transpersonální psychologie. Je známý především svou prací o terapeutickém využití neobyčejných stavů vědomí, zejména těch, které jsou navozeny psychedeliky.
Grofovy první výzkumy probíhaly ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze, kde se zabýval účinky LSD a dalších psychedelik na duševní choroby.
Jeho práce ukázala, že psychedelické drogy lze využít při léčbě neuróz a zbavení se úzkostí i při zkoumání nevědomí. Jeho výzkum se stal základem pro vývoj techniky holotropního dýchání, která se používá k usnadnění hlubokého uzdravení a duchovní transformace.
V 70. letech 20. století Grof rozvinul svůj přístup transpersonální psychologie, který nahlíží na psychiku jako na otevřený systém, který je propojen s kolektivním nevědomím, duchovními sférami a dalšími dimenzemi reality.
Grofův přístup je holistický a uznává důležitost duchovního a fyzického přístupu k uzdravení.
Vypracoval také kartografii psychiky, která mapuje různé psychické stavy, jež může člověk prožívat. Tato kartografie slouží lidem jako průvodce na jejich vnitřních cestách za poznáním a uzdravením.
Grofovy teorie a techniky se zásadním způsobem podílely na rozvoji moderní transpersonální psychologie a měly velký vliv na oblast psychoterapie, spirituality a studia vědomí.
Jeho učení bylo inspirací pro mnohé a jeho odkaz bude i nadále ovlivňovat budoucnost psychologie a psychiatrie.
Perinatální matrice v obrazech a filmech
Výklad výtvarných děl navazoval na včerejší teoretický úvod. Nesl se tedy v duchu perinatálních traumat a transcendentální proměny jedince při holotropních prožitcích.
Typickými tématy zde tak byly nepřátelské dělohy, psychedelické výjevy novorozenců na pupeční šňůře, kteří se snaží dostat ze spárů dravých ptáků, obrovští pavouci a další veskrze archetypální motivy.
Kromě kreseb svých pacientů demonstroval prof. Stanislav Grof principy transpersonální psychologie i na díle nedávno zesnulého (12. května 2014) Hanse Rudolfa Gigera, se kterým se přátelil.
H. R. Giger je nejvíce znám díky vytvoření děsivého Vetřelce pro Riddleyho Scotta, za nějž získal Oskara za nejlepší vizuální efekty.
Na příkladech jeho biomechanického surrealismu demonstroval komplikovaný vztah dítěte ke své matce a kreativní vyjádření porodního traumatu, kdy je dítě postupně vypuzováno z „ráje“ dělohy skrze bolest, krev a obrovský tlak do nového světa.
Na to navázal i zajímavou interpretací některých dalších filmů. Dle Grofa existuje celá řada slavných snímků, které se na archetypální úrovni zabývají porodním traumatem a staví na něm, aniž by si to jejich tvůrci či diváci uvědomovali.
Jedná se například o Hvězdné války nebo Pána Prstenů. Obě tyto velkolepé filmové ságy pracují s nevědomými archetypálními vzorci, které oslovují masy lidí.
Metoxydimethyltryptamin – budoucnost psychedelické psychiatrie?
Ve svém výkladu se prof. Grof zmínil i o látce, kterou považuje za budoucnost psychedelické psychiatrie – metoxydimethyltryptaminu. Jedná se o velmi silný halucinogen, který vylučují některé druhy rostlin a jeden druh žab.
Užívání této látky v terapii může dle jeho názoru pomoci mimo jiné i vojákům s posttraumatickým stresovým syndromem (PTSD).
Dopoledne prof. Grof objasnil celý proces porodního traumatu v různých podobách a variantách.
Řeč byla například také o sabatech jakožto uctívání temných sil v přírodě, o sexuálních deviacích, jež jsou důsledkem traumat ve 3. perinatální matrici, a fobii z výšek, která má kromě úzkostné složky i složku kompulzivní.
Patologické násilí lidstva
Odpolední program se pak nesl v duchu kulturní psychologie a interpretace některých znepokojivých fenoménů moderní doby transpersonálním pohledem.
Prof. Grof zpočátku shrnul pohledy ostatních škol na tyto problémy (klasické psychoanalýzy, hlubinné psychologie a dalších).
Velký prostor věnoval násilí v dějinách lidstva.
Násilí a války jsou staré jako ono samo a odráží se nejen v utrpení lidí, ale i celé planety v podobě znečišťování vod, vzduchu i půdy, globálního oteplování, ničení planktonu a pralesů, jakož i ve zbytečném vybíjení celých živočišných druhů.
Ohradil se i proti iluzi neustálého hospodářského růstu, který považuje za mýtus a nesmysl.
Stanislav Grof se domnívá, že lidská agrese není reaktivní, nýbrž instrumentální. Reaktivně agresivní jsou zvířata bojující o přežití či o možnost páření.
Jen lidé mají potěšení z ničení jako takového, z ničení, které nepřináší žádný užitek jim ani jejich okolí.
Jedná se tak o projevy hlubšího problému odrážející úroveň evoluce vědomí lidstva. Jde tedy podle něj o psychospirituální krizi, jíž bude třeba vyřešit radikální proměnou lidského myšlení
Tibetské kolo života
Další výklad následně opíral o tibetskou thangku zobrazující kolo života.
Především se pak věnoval středu kola, kde jsou tři zvířata symbolizující některé negativní aspekty vlastní pouze lidem – prase, had a kohout, nazývané rovněž tři “jedy“. Tyto jedy udržují lidskou bytost v reinkarnačním cyklu.
Prase symbolizuje ignoranci a nevědomost. Bez holotropních stavů se zůstáváme nevědomi vlastní božské podstaty, ani svých porodních traumat a traumat raného dětství.
Cestou, jak se můžeme této ignorance zbavit, je ponořit se do svého nevědomí a tyto zážitky zpracovat a integrovat.
Násilí je pak reprezentováno hadem. Ostatní teoretici (Freud, Dollard a Miller, Darwin, Dawkins a další) nedokázali vysvětlit dostatečně jasně původ takových jevů, jakým byl např. holokaust a další organizované formy násilí.
Grofův pohled opět pramení z perinatálních matric.
Plod se postupně dostává na svět z blaženého klidu dělohy s prožitkem zoufalství a agrese obrácené do sebe při stahování dělohy těsně před porodem a následným bojem při průchodu porodními cestami s prožitkem vítězství po opuštění matčina těla.
Psychologie vůdců
Citoval také psychohistorika Lloyda de Mause, který si položil otázku, jak je možné, že různí vůdci a diktátoři jsou schopni za krátkou dobu udělat z relativně normálních lidí masové vrahy a fanatické vojáky.
Při studiu projevů různých diktátorů dospěl k závěru, že je to způsobem mluvy odrážejícím perinatální matrice.
Typickým příkladem může být Hitlerova předválečná propaganda založená na tom, že německý národ potřebuje k životu více prostoru.
Tato propaganda podle Grofa stavěla na nevědomých vzpomínkách lidí na utrpení při stahování dělohy ve druhé perinatální matrici a aktivovala je k boji o život.
Rozdíl mezi obyčejným člověkem a různými vůdci spočívá v tom, že vůdci umějí lépe zacházet se symbolikou perinatálních matric a snadněji se jim daří druhé ovládnout.
Agrese má ale podle Grofa také transpersonální kořeny spočívající v různých náboženských tradicích. Jde například o islámský jihád, křesťanské křížové výpravy.
Dále se jedná například o archetypy severských božstev objevující se při Jungově analýze německých vojáků deset let před samotnou druhou světovou válkou, Hitlerova transcendentní vize tisícileté říše, védické symboly hákového kříže a další okultní nacistické symboly.
Posledním symbolem středu tibetského kola života je kohout reprezentující touhu a hamižnost. Dle Freuda se jedná o orální touhu po tom, čeho se nám nedostalo v dětství, nebo o hromadění majetku typické pro anální stádium psychosexuálního vývoje.
Z hlediska transpersonální psychologie se ale jedná o neuzavřený zážitek porodu, který vede k lineárnímu pojetí života orientovanému do budoucna k různým cílům.
Celkově ale člověk nikdy nedojde naplnění, protože když svůj cíl splní, potřebuje nový, jehož pomocí se snaží uzavřít vlastní nevědomý zážitek porodního traumatu.
Změnou paradigmatu k řešení globální krize
Závěrem přednášky ještě nastolil prof. Grof pět bodů, které jsou k vyřešení globální krize nezbytné:
- Změna paradigmatu západního myšlení. Je třeba se posunout od zastaralého newtonismu a karteziánské filosofie k organickému a holistickému světonázoru.
- Využívání technik transformace. Je nutné se zaměřit na duchovní praxi a využívat další techniky, které vedou k holotropním stavům vědomí.
- Revize psychologie. Přijetí transpersonálního pohledu na člověka, který v novém pojetí vnímá spiritualitu jako vlastnost lidské bytosti přirozenou.
- Změna praxe porodů a péče o dítě. Je třeba se více věnovat tomu, jakým způsobem dítě přichází na svět a jak mu cestu co nejvíce ulehčit, aby nedocházelo k traumatům během perinatálních matric a raného dětství.
- Vytvoření podpůrného systému pro lidi prožívající psychospirituální krize.
Úplným závěrem zodpověděl prof. Grof ještě tři dotazy týkající se problematiky císařských řezů a jejich vlivu na holotropní stavy vědomí, vnímání početí při holotropních stavech a způsobu léčby deprese s využitím technik transpersonální psychologie.
Krátce po šesté hodině stál celý sál již na nohou a loučil se ve stoje s nejvýznamnějším představitelem transpersonální psychologie dlouhým potleskem.
Již dlouhodobě se věnujeme široké škále témat. Portál MZ.cz si klade za cíl přiblížit čtenářům aktuální dění co nejsrozumitelnější formou skrze čtivé články. Zpracováváme tematické náměty z rodinného života, duševního zdraví, vztahů, výchovy a dalších oblastí.
