Obohacování slovní zásoby

S moderní dobou, kdy děti více vysedávají u televizních obrazovek či u počítačů a tabletů, a méně komunikují se svými vrstevníky i s rodiči, je často vidět u dětí nedostatečná slovní zásoba a obecně slabší verbální dovednosti.

Nedokáží se pořádně vyjádřit, nedokáží popsat, co mají na srdci a neznají ani tolik slov, kterými by se mohli vyjádřit. Ne vždy to je způsobeno tímto trávením volného času.

Někdy to může být dané osobnostním nastavením či prostě nízkými dispozicemi k verbálnímu projevu. Otázkou je co s tím? Jak rozšířit dětem slovní zásobu? V následujícím textu je uvedeno několik her a způsobů, jak zábavnou formou obohatit dětský slovník.

Slovní zásoba v počátcích života

Slovní zásobu děti v počátcích svého života získávají převážně od rodičů. Učí se od nich nová slova, zjišťují, kdy a kde jsou která slova vhodná a kdy nevhodná.

Slovní zásobu ovlivňuje také způsob trávení volného času. Děti, které většinou svůj čas tráví s jinými dětmi či ještě lépe s dospělými je slovní zásoba bohatší.

Po nástupu do školy se samozřejmě slovník dítěte rozrůstá rychleji, neboť je více stimulováno a rozvíjeno. Důležitým činitelem v tomto ohledu je schopnost číst. Neboť čtení je jeden z nejlepších způsobů, jak si osvojovat nová slova. Rozšiřování slovní zásoby je jeden z pomocníků, jak naučit dítě číst.

Ve škole by dítě mělo být schopno adekvátně odpovídat na učitelovi dotazy, mělo by být schopno samostatného mluvního projevu, již v mateřské školce se děti učí přednesu básniček a po nácviku čtení, by dítě mělo být schopno samostatně reprodukovat čtený text.

Některé děti v tomto ohledu ale pokulhávají za ostatními. To může být z různých důvodů – pocházející z méně stimulujícího prostředí, svůj volný čas tráví způsobem, který není pro jejich slovník přínosný, jsou obecně verbálně méně zdatní, jsou spíše introvertní, takže nemají takovou potřebu komunikace apod.

Jak lze obohatit slovník u dětí?

Zde jsou nejjednodušší způsoby, jakými lze obohatit slovník našich nejmladších a koneckonců možná i ten náš:

• První a samozřejmě nejrozšířenější způsob je četba. Ideální by samozřejmě bylo, aby četli dětské knihy pro ně určené či nějakou jinou vhodnou literaturu, ale v podstatě i jakékoliv jiné čtení je užitečné. I kdyby to mělo být čtení časopisu, letáku, webových stránek apod.
• Luštění křížovek není již tolik populární jako dřív, každopádně to může pro některé děti vhodná forma zábavy, která zároveň přispívá k jejich seberozvoji. Dobrý způsob to může být především pro děti, které jsou více introvertní a ne příliš komunikativní. Kromě křížovek k tomuto účelu dobře poslouží také stolní hra Kris kros nebo Scrabble, kdy děti mají k dispozici jen určitý počet písmen, ze kterých mají skládat slova. To podporuje jak jejich slovní zásobu, tak také kreativitu a tvořivost.
• Naopak děti, které jsou více extrovertní, nerady čtou a jsou více komunikativní, je možné rozvíjet jinými způsoby. Základem je samotná komunikace, diskuze… Neodbývat děti při jejich zvídavých otázkách, ale udělat si na ně čas a debatovat s nimi o tom, co je zajímá. Učit je básničky, říkanky, hádanky apod. Tyto způsoby jsou vhodné také pro mladší děti, které ještě nechodí do školy, či které si ještě dobře neosvojil schopnost číst.
• Populární a užitečné jsou také různé hry pro děti se slovy a písmeny, kdy se děti zábavnou formou seznamují s novými slovy či oprašují nepoužívaná slova v zápalu boje o vítězství.

1. Nejznámější takovou hrou je například slovní fotbal, kdy je účelem vymyslet slovo, začínající na koncové písmeno slova předchozího. Tato hra se dá různě upravovat – vymýšlet slova na koncovou slabiku, či vymýšlet slova jen z určité oblasti (například zvířata, pohádky apod.).
2. Další taková hra je již složitější a vyžaduje více času a pozornosti. Je dáno slovo a účelem je přeházením písmenek z daného slova vytvořit slovo jiné. Dobré je si slovo buď napsat anebo vystříhat písmenka z časopisu či novin a přehazovat vybraná písmena.
3. Jako zábavná soutěž může být například hra, kdy se děti snaží vymyslet co nejvíce slov, které například: mají 5 písmen, začínají nebo končí na nějaké konkrétní písmeno, obsahují alespoň dvě stejná písmena, píšou se stejně, ale mají jiný význam, čtou se stejně zleva i zprava, jsou synonyma apod. Pravidla si v podstatě můžete vymyslet.

• Pro starší děti může být také zábava vymýšlet básničky, rýmy na jednoduchá slova, buď zaměřené na nějaké téma či volně asociovat slova, která jsou podobná. Kromě obohacení slovní zásoby, je podporována opět také kreativita a s vymyšleným dětskými rýmy se užije jistě i spoustu zábavy. Stejně tak u hry, kdy je účelem vymyslet co nejdelší větu, kde všechny její slova začínají na jedno písmeno. Originalitě a tvořivosti se meze nekladou.
• Další hrou, na jejíž pravidla děti musí nejprve přijít, je hra Jmenuji se… Mám rád/a… Hra je pro více dětí, kdy každé dítě řekne: Jmenuji se (doplní své jméno) a mám rád/a (vymyslí cokoliv, co ho napadne). Ten, kdo hru vede, buď tvrzení odsouhlasí, nebo neodsouhlasí. Pravidlo pro odsouhlasení je, že název věci, kterou si dítě zvolí, by měl začínat na stejné písmenko, jako začíná jeho jméno. Což ale děti neví a jejich úkolem je na to přijít. Samozřejmě je důležité dětem oznámit, že ten kdo na pravidlo přijde, by ho neměl říkat nahlas, aby nekazil hru ostatním dětem. Pravidla lze vymyslet i jiná, například na stejný počet písmen či slabik jako jméno, na koncové písmeno jména apod.

Toto je jen zlomek zábavných aktivit, skrze které lze s dětmi rozšiřovat slovní zásobu. Doporučené je také například Morgensternova hra či aktivitu na odhadování významu méně známých rčení apod.

Mluvte o předmětech a událostech, které dítě zajímají

Mluvte o něčem, co upoutá pozornost dítěte. Matka si může všimnout, že její osmiměsíční dítě zírá na velkou kočku, a říct: „Podívej se na tu pěknou kočičku. Má tak hezké oči a hebký kožíšek.“

K takové interakci může dojít také tehdy, když dítě na něco ukáže a začne se o tom snažit mluvit, čímž dává najevo vzrušený zájem. Tyto výměny názorů jsou pro dospělé nejlepší příležitostí, jak věci pojmenovat, popsat a vysvětlit.

Příležitosti, kdy rodiče a děti hovoří o věcech, kterým se oba věnují, jsou silnými instruktivními momenty. Slova jsou spojována s předměty, událostmi a emocemi. O důležitosti těchto výměn názorů svědčí skutečnost, že množství ukazování dětí v 18 měsících souvisí s rozvojem řeči ve 42 měsících.

Zapojte se do trvalých interakcí

V době, kdy jsou dětem dva roky, záleží nejen na množství, ale také na kvalitě rozhovorů, které slyší. Chcete-li v této době skutečně podpořit jazykový růst dítěte, nespěchejte – mluvte s dítětem o konkrétních předmětech nebo událostech přiměřeně dlouho.

Nemusí nutně jít o určitý časový úsek, na kterém záleží. Mělo by však dojít alespoň k osmi až deseti výměnám názorů mezi rodičem a dítětem. Pokud jsou děti verbální, jsou tyto zpětné výměny, které probíhají v mnoha střídáních, obzvláště cenné.

Předškolní děti, které vedou déle trvající rozhovory, totiž vykazují rychlejší vývoj mozku a efektivnější zpracování informací než ty, které vedou méně a kratších rozhovorů.

Co říkají odborníci na čtení

Čtení a povídání si s dětmi hraje důležitou roli při rozvoji jejich slovní zásoby. V psaném jazyce se obvykle používá více slov než v mluveném. Čím více budete dětem číst, tím větší slovní zásobu si vytvoří.

Výzkumy ukázaly, že děti se učí nová slova tím, že:

• slyší slova znovu a znovu.
• slyší slova vyslovená důležitými lidmi v jejich životě: Maminka, tatínek, sourozenci, prarodiče
• slyší slova ve smysluplném kontextu – při rozhovoru u večeře, v autě, při hře a při čtení.

Opakujte a rozšiřujte slova dítěte, položte upřesňující otázku (řekni mi víc o tom muži, kterého jsi viděl), modelujte složitější slovní zásobu nebo strukturu věty (ano, vidím ten vysoký mrakodrap, který jsi postavil, se spoustou oken) a pokládejte otevřené otázky.