Autismus – jak se projevuje a ho způsobuje?

Autismus může mnohé nabídnout. Lidé by tento handicap neměli vidět jen v negativním světle. Jde o zajímavý vhled do života dítěte, které lidi vidí v kouscích jako skládačku a jednání lidí je pro něj neuchopitelné.

Slovo autismus bylo poprvé vyřčeno Paulem Eugenem Bleurelem roku 1911 a charakterizovalo uzavření jedince do sebe a plnou sociální izolaci. Od té doby se výzkum oblasti autismu posunul a stále posunuje kupředu. U této vývojové poruchy se setkáváme s tzv. triádou postižení;

• problémy v sociální oblasti (špatný oční kontakt, nezájem o druhé lidi, ignorace světa kolem sebe, chybění sociálního úsměvu)
• komunikaci (opožděný jazykový vývoj, nereaguje na své jméno) a
• chování (hyperaktivita/hypoaktivita, fixace na různé předměty, nespolupracuje).

Je to komplexní neurovývojová porucha, která ovlivňuje způsob, jakým člověk komunikuje s okolním světem a jak komunikuje s ostatními. Je také známá jako porucha autistického spektra (PAS). Lidé s autismem mohou mít řadu obtíží, včetně sociálních interakcí, komunikace a opakujícího se chování.

Mezi další poruchy autistického spektra patří např. Aspergerův syndrom a Rettův syndrom.

Autismus může být od mírného až po těžký, s různou mírou postižení a různým chováním. Někteří lidé s autismem mohou mít potíže s komunikací a interakcí s ostatními, zatímco jiní mohou být schopni komunikovat bez větších obtíží.

Lidé s autismem mohou mít také potíže v sociálních situacích, například při navazování přátelství a porozumění neverbálním signálům.

Často mají potíže se zpracováním smyslů, což může vést k přetížení. Ke smyslovému přetížení dochází, když jsou smysly zahlceny podněty z okolí, jako jsou hlasité zvuky, jasná světla a intenzivní pachy. Potíže se zpracováním smyslových podnětů, což jim ztěžuje vhodnou reakci na prostředí.

Lidé s autismem mohou mít také potíže s výkonnými funkcemi, jako je plánování, organizování a řešení problémů. Mnoho lidí s autismem má také potíže s motorickými dovednostmi a koordinací, což může ovlivnit jejich fyzické schopnosti i schopnost interakce s okolním světem.

Neexistuje jediná příčina autismu, ale výzkumy naznačují, že autismus je způsoben kombinací genetických a environmentálních faktorů.

Lék na autismus neexistuje, ale léčba, jako je behaviorální terapie, logopedie a ergoterapie, může lidem s autismem pomoci zvládat jejich příznaky a postižení. Navzdory problémům spojeným s autismem vede autistů úspěšný a plnohodnotný život. Se správnou podporou se tito lidé mohou naučit komunikovat, spolupracovat s ostatními a plnit si své sny.

Neurovývojová porucha

Neurovývojové poruchy jsou skupinou poruch, které ovlivňují vývoj mozku a nervového systému. Tyto stavy jsou obvykle diagnostikovány v dětství, i když mohou být rozpoznány až v dospělosti. Mezi běžné příklady neurovývojových poruch patří poruchy autistického spektra, mentální postižení, porucha pozornosti s hyperaktivitou (co to je ADHD) a Tourettův syndrom.

Je to neurologická porucha charakterizovaná opakujícími se mimovolními tiky a vokalizacemi. Odhaduje se, že Tourettovým syndromem trpí 1 ze 100 dětí a dospívajících, přestože je tento stav často poddiagnostikován.

Příznaky Tourettova syndromu se liší, ale obvykle se jedná o motorické a vokální tiky. Motorické tiky jsou náhlé, často krátké a opakující se pohyby obličeje, hlavy, rukou, nohou nebo trupu. Hlasové tiky zahrnují zvuky nebo slova, která se opakují, jako je například odkašlávání, smrkání nebo chrčení. Časem se tiky mohou stát složitějšími a obtížněji kontrolovatelnými.

Tyto poruchy mohou mít významný dopad na schopnost člověka učit se, komunikovat a komunikovat s ostatními. Příznaky mohou zahrnovat potíže s pozorností, potíže se sociálními interakcemi, potíže s motorickou koordinací a potíže s jazykem a komunikací. Příznaky se u jednotlivých osob značně liší a mohou být od mírných až po závažné.

Přesná příčina neurovývojových poruch není známa, ale předpokládá se, že souvisí s různými faktory, včetně genetiky, prostředí a raného vývoje mozku. Léčba obvykle zahrnuje kombinaci léků, terapie a změny životního stylu. Léčba je přizpůsobena jednotlivci a jejím cílem je zlepšit fungování a kvalitu života.

Včasné odhalení a intervence jsou klíčem ke zvládnutí příznaků a zlepšení výsledků. Pokud má daná osoba podezření, že její dítě může mít neurovývojovou poruchu, je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Včasná diagnóza a léčba mohou mít velký vliv na schopnost člověka dosáhnout svého plného potenciálu.

Kdo byl Paul Eugen Bleurel?

Paul Eugen Bleurel byl švýcarský psychiatr, který je známý především díky své práci v oblasti schizofrenie, kterou v roce 1911 označil jako „schizofrenii“. Bleuler se narodil ve švýcarském Curychu a v roce 1879 získal lékařský titul. Svou kariéru zahájil jako nemocniční lékař v Basileji, než se v roce 1882 přestěhoval do Curychu.

Na curyšské univerzitě byl Bleuler profesorem psychiatrie a ředitelem psychiatrické léčebny Burgholzli. Během svého působení zde studoval a rozvíjel mnoho svých myšlenek o podstatě schizofrenie. Jeho práce se symptomatologií schizofrenie byla průlomová a je mu připisována zásluha na vzniku termínu „schizofrenie“. Bleuler také vyvinul pojem „ambivalence“, který považoval za základní příznak schizofrenie.

Bleuler měl také vliv na rozvoj psychoanalýzy. Byl jedním z prvních, kdo aplikoval psychoanalytické metody na léčbu duševních chorob, a byl silným zastáncem používání psychoanalytických technik v psychiatrii.

Kromě práce v oblasti schizofrenie je Bleuler známý také díky svému výzkumu účinků psychoaktivních drog na mozek. Jako jeden z prvních začal používat psychotropní látky při léčbě duševních onemocnění a jako jeden z prvních rozpoznal možnost zneužívání těchto látek.

Jeho přínos oboru psychiatrie byl obrovský a dodnes se na něj vzpomíná pro jeho velký přínos oboru. Byl průkopníkem v oblasti psychiatrické léčby a výzkumu a jeho práce stále ovlivňuje moderní psychiatrii.

Co se skrývá za triádou postižení

Triáda postižení by se měla brát s rezervou jako pomocný nástroj při vyšetření. Když se rodičům, kteří o autismu nikdy nic neslyšeli, do rukou podobný leták nebo se zasypají odbornými názvy, budou z diagnózy jejich dítěte ve větším stresu. Každý rodič si všimne odchylek ve vývoji svého potomka. A připisuje je zprvu jeho individualitě.

Autismus není jen negativní záležitost. Mnoho dětí s autismem má velmi zajímavé koníčky, jsou celý život upřímní, mají rádi řád, kterému když se lidé kolem přizpůsobí, nebo jim jej utvoří dle sebe, přijdou tomu na chuť. Neplatí, že se striktně žádný autista nechce mazlit a nemá rád tělesný kontakt. Jsou autisté, kteří milují zvířata, masáže, pohlazení a škrábání zad. Nechtěli být bez své mámy nebo knížky o Krtkovi.

Život s autistou

Život s autistou může být náročný i obohacující. Bylo by mylné se domnívat, že život po boku člověka s autismem bude bezproblémový nebo naopak plný těžkostí. Bude přesně takový, jaký si jej daná osoba určí. Není mnoho autistů, kteří by si striktně hlídali svůj svět.

Autisté mohou mít problémy s komunikací, což vytváří bariéru mezi nimi a jejich blízkými. Je důležité být trpělivý a chápavý a zároveň poskytovat podporu a porozumění. Neplatí ale, že nechtějí komunikovat. Protože nekomunikovat nelze.

Frustrující to může být hlavně pro rodinné příslušníky a pečovatele, kteří se mohou cítit bezmocní ve snaze porozumět této osobě. Je důležité být trpělivý a chápavý, protože pochopení člověka a jeho potřeb může trvat delší dobu.

Každý člověk by si měl uvědomit, že ke každému z nich se musí přistupovat velmi individuálně a neplatí, že čím víc lidí s diagnózou autismu daná osoba zná, tím pro ni bude jednodušší s nimi komunikovat.

Naopak by se měla se naladit na jejich komunikační úroveň (VOKS – výměnný obrázkový komunikační systém, znakovou řeč, sledovat mimiku, řeč jejich těla). Protože ve chvíli, kdy začnou spolupracovat, se dotyčná osoba dostává do jiného světa. Náročného a pro většinu lidí těžko pochopitelného, ale o to čistšího a neobjeveného.

Zároveň může být život s autistou neuvěřitelně obohacující. Autisté mají často jedinečné schopnosti a nadání, které jim mohou otevřít nové příležitosti. Mnoho lidí s autismem navíc velmi oceňuje umění a hudbu, což rodinným příslušníkům a pečovatelům poskytuje skvělý způsob sbližování.

Nejdůležitější je poskytnout autistovi podpůrné prostředí. Vytvoření bezpečného a chápajícího prostředí je pro autistu zásadní, aby se mu dařilo. To může zahrnovat vytvoření rutiny nebo struktury, poskytnutí vizuálních signálů a poskytnutí podpory a porozumění.