Ve světě, na který se většina lidí dívá optikou světla, je snadné zapomenout na moc, kterou má tma. Pro miliony lidí však nepřítomnost světla představuje víc než jen pouhou absenci zraku. Tma vyvolává ohromující pocit strachu a úzkosti známý jako nyktofobie. Jaké jsou příčiny nyktofobie a jak se lidem s nyktofobií žije?
Nyktofobie je extrémní a iracionální strach ze tmy nebo noci. Jedná se o typ specifické fobie, při níž jedinec zažívá trvalý, nadměrný a nekontrolovatelný strach, pokud je vystaven tmě.
Strach se může u člověka projevovat od mírného nepohodlí, přes paniku, až po silnou úzkost a může tak výrazně ovlivnit každodenní život člověka.
Lidé trpící nyktofobií se např. vyhýbají:
- vycházení ven po setmění
- spaní v tmavé místnosti
- používání nadměrného osvětlení
- chození do neznámých prostor
- návštěvám jeskyní, dolů apod.
Strach je často vyvolán pocitem zranitelnosti a neznáma, protože tma může představovat nebezpečí, zlo nebo přítomnost něčeho neznámého. K rozvoji nyktofobie mohou přispívat i traumatické zážitky z minulosti.
Mezi běžné příznaky nyktofobie patří:
- potíže s dýcháním
- pocení
- třes
- nepřekonatelná potřeba uniknout ze tmy
Bez řádné léčby se tento strach může stupňovat a vést k dalším psychickým problémům, jako jsou úzkost a deprese. K léčbě nyktofobie se běžně používá terapie a léky, které pomáhají jedincům zvládnout strach a žít plnohodnotnější život.
Příčiny nyktofobie
Strach ze tmy není mezi lidmi příliš častou fobií, je to způsobené i tím, že tma je nepříjemná mnohým z nás. Odlišit, kdy se již jedná o fobii tak může být poměrně obtížné.
Příčiny nyktofobie mohou být různé, často jsou však složité a vzájemně se prolínají.
Mezi nejčastější důvody strachu ze tmy patří:
- traumatické zážitky z minulosti
- představované strachy
- kulturní nebo náboženské přesvědčení
- genetické faktory
- naučené chování
- duševní nemoci
- nedostatečná expozice
Jednou z hlavních příčin nyktofobie je traumatický zážitek z minulosti spojený se tmou nebo pobytem na tmavém místě. Může se jednat o cokoli, od toho, že se člověk v dětství ztratil ve tmě, až po fyzické nebo emocionální ohrožení v tmavém prostředí. Tyto zážitky mohou vyvolat hluboce zakořeněný strach, který může být v budoucnu vyvolán tmou.
Mnoho lidí trpí nyktofobií kvůli strachu z neznámého. Tma může vyvolat pocit nejistoty a strachu z možných nebezpečí, i když tato nebezpečí nejsou skutečná. Lidé s aktivní představivostí si mohou ve tmě v mysli vytvářet děsivé scénáře, což vede ke strachu z pobytu v takových situacích.
V některých kulturách a náboženstvích je tma spojována se zlem, neznámem nebo posmrtným životem. Děti vychovávané v těchto tradicích si mohou vypěstovat strach ze tmy na základě toho, co se o ní učily.
Výzkumy naznačují, že strach ze tmy může mít genetickou predispozici. Někteří lidé mohou být vzhledem ke své genetické výbavě náchylnější k rozvoji fobií, včetně nyktofobie.
Děti se často učí, jak reagovat na situace, pozorováním svých rodičů. Pokud dítě vidí, jak někdo z jeho blízkých reaguje na tmu strachem, může se naučit spojovat tmu s nebezpečím a vypěstovat si z ní strach.
Jedinci se skrytou úzkostí nebo jinými problémy s duševním zdravím, jako je posttraumatická stresová porucha (PTSD), mohou být náchylnější k rozvoji nyktofobie. Tito jedinci mohou mít kvůli svému stávajícímu stavu zhoršené reakce strachu.
U některých lidí se může vyvinout strach ze tmy jednoduše proto, že jí nebyli dostatečně vystaveni. Pokud člověk vyrůstá v dobře osvětleném prostředí nebo má vždy přístup ke zdroji světla, nemusí se nikdy naučit cítit se ve tmě dobře.
Ačkoli se tedy přesná příčina nyktofobie může u jednotlivých osob lišit, často vzniká kombinací těchto faktorů. Překonání tohoto strachu může vyžadovat identifikaci základní příčiny a spolupráci s terapeutem při řešení všech základních problémů a rozvoji mechanismů zvládání.
Léčba nyktofobie
Léčebný proces nyktofobie zahrnuje především řešení a pochopení hlavní příčiny strachu. Může vyžadovat pomoc profesionálního terapeuta nebo poradce, který se specializuje na léčbu fobií.
Prostřednictvím terapie mohou jedinci odhalit základní příčiny svého strachu a naučit se mechanismy zvládání, které jim pomohou strach zvládnout a překonat.
Jednou z nejúčinnějších léčebných metod nyktofobie je expoziční terapie. Ta spočívá v postupném vystavování osoby obávané situaci, například pobytu v tmavé místnosti, a zároveň jí poskytuje relaxační techniky a podporu ze strany terapeuta. Postupem času to může pomoci změnit reakci mozku na tmu a snížit reakci strachu.
Další užitečnou technikou je kognitivně-behaviorální terapie, která se zaměřuje na změnu negativních myšlenkových vzorců a chování spojených se strachem. To může zahrnovat zpochybnění iracionálních přesvědčení o tmě a jejich nahrazení realističtějšími a pozitivnějšími myšlenkami.
V některých případech mohou být předepsány také léky, které pomáhají zvládat příznaky nyktofobie. To může být užitečné zejména u osob se silnou úzkostí nebo záchvaty paniky vyvolanými tmou. Léky by však měly být vždy užívány ve spojení s terapií, nikoli jako samostatná léčba.
Kromě terapie a léků existují také některé svépomocné strategie, které mohou pomoci při léčbě nyktofobie. Patří mezi ně relaxační techniky, jako je hluboké dýchání a meditace, které mohou pomoci zklidnit mysl a tělo ve chvílích strachu.
Může být také užitečné vytvořit doma bezpečné a příjemné prostředí, například pomocí nočních světel nebo přítomností důvěryhodné osoby v blízkosti, aby se člověk cítil ve tmě bezpečněji.
Kromě toho může být učení se čelit strachu a konfrontovat se s ním v bezpečném a kontrolovaném prostředí posilující a zvyšuje sebedůvěru při zvládání nyktofobie. To může zahrnovat postupné zvyšování expozice tmě a nácvik relaxačních technik pro zvládání případné úzkosti.