Vysvědčení není strašák, se kterým by se dítě mělo bát přijít domů. Jak připravit děti na špatné vysvědčení a jak je naopak správně odměnit, když domů přinesou dobré známky?
Na to, jak správně vychovávat děti rozhodně není univerzální recept. Každý člověk je jiný. Někomu jdou lépe humanitní předměty, někdo vyniká ve slohu, jiný v matematice, fyzice a geometrii a někomu jde například výtvarka, pracovní činnosti či tělocvik.
Všechny schopnosti jsou si rovny a neexistuje žádná lepší nebo horší. Jen se s nimi musí správně pracovat a dítě podporovat. Zvláště v pracovním životě se pak projevuje, co je člověk schopný zvládnout.
Známkování
Školní známky jsou široce používanou formou hodnocení, která slouží k měření studijních pokroků žáka. Používají se k hodnocení výkonu a pokroku žáka v určitém předmětu.
Používají se také k určení celkového studijního pokroku studenta a jeho schopnosti absolvovat kurzy na střední nebo vysoké škole.
Známky se udělují na základě různých kritérií, jako je docházka do hodin, účast na třídních aktivitách, zadané úkoly, testy a zkoušky.
Jsou pro učitele způsobem, jak zhodnotit, jak dobře student rozumí vyučované látce a jak dobře ji dokáže aplikovat. Známky se také používají jako forma motivace a odměny za studijní úspěchy.
Kolem používání známek ve škole se vede mnoho diskusí. Někteří lidé tvrdí, že známky mohou být formou nátlaku a mohou vést k tomu, že se studenti cítí méněcenně, pokud nedostanou dobré známky.
Jiní tvrdí, že známky jsou nezbytné k motivaci a povzbuzení studentů, aby se snažili dosáhnout vynikajících výsledků a rozvíjeli správné dovednosti a znalosti potřebné k tomu, aby v budoucnu uspěli.
V některých případech mohou být také vnímány jako odraz hodnoty studenta. Dobrá známka bývá pro studenta zdrojem hrdosti a může mu dát pocit úspěchu.
Nicméně někteří žáci a studenti se špatnými známkami mohou mít pocity méněcennosti, nízkého sebevědomí nebo dokonce deprese.
Známky jsou důležitou součástí studentova učení a mohou být skvělým nástrojem motivace a povzbuzení studentů. Je však důležité mít na paměti, že by neměly být jediným měřítkem úspěchu a že existuje mnoho dalších způsobů, jak hodnotit pokrok žáka ve škole.
Studenti by se měli soustředit spíše na rozvoj svých dovedností a znalostí než na pouhé usilování o dobrou známku.
Proč mají děti špatné známky
Špatné známky jsou u dětí školního věku častým problémem a jejich příčiny se mohou u jednotlivých žáků lišit. Zatímco někteří mohou mít problémy s učební látkou, jiní mohou mít problémy s motivací.
Bez ohledu na příčinu je důležité, aby rodiče pochopili, proč mohou mít jejich děti ve škole potíže, a pomohli jim najít řešení. Některé děti mohou na špatné známky reagovat dokonce vztekem.
Jedním z hlavních důvodů, proč mohou mít děti problémy s dobrými známkami, je nedostatek motivace. I když škola nemusí být pro děti hlavní prioritou, je důležité, aby rodiče své děti podporovali v tom, aby se na studium soustředily.
Nastavení systému odměn nebo poskytování pobídek, jako je čas strávený u obrazovky navíc nebo pamlsek po dobré známce, může pomoci motivovat děti k tomu, aby zůstaly u úkolu. Kromě toho by rodiče měli dětem pomoci pochopit dlouhodobý přínos dobrých známek.
Dalším častým důvodem, proč mohou mít děti ve škole problémy, je nedostatečné pochopení látky. Děti mohou potřebovat další pomoc, aby látce porozuměly, a rodiče je mohou podpořit různými způsoby.
Rodiče se mohou informovat u učitele svého dítěte, aby byli informováni o jeho pokroku a věděli o případných obtížích.
V případě potřeby mohou svému dítěti poskytnout další pomoc tím, že vyhledají služby doučování nebo další zdroje, které mu pomohou látku pochopit.
A konečně další potenciální příčinou špatných známek může být porucha učení. Pokud dítě vykazuje známky obtíží ve škole, je důležité nechat je otestovat na případné poruchy učení.
To může pomoci zajistit, že se jim dostane odborné pomoci, kterou potřebují k tomu, aby ve škole uspěly.
Špatné známky mohou být zdrojem stresu a úzkosti pro děti i rodiče, ale pomoc dětem pochopit význam vzdělávání a poskytnout jim potřebnou podporu může mít velký význam. Se správnou podporou a motivací mohou děti dosáhnout svých studijních cílů.
Co dělat se špatnými známkami
Děti se špatnými známkami mohou být pro rodiče zdrojem obav a frustrace. Ačkoli je normální cítit se zdrceně a znepokojeně, existují kroky, které lze podniknout, aby dítě zlepšilo známky a dosáhlo studijních cílů.
Nejdříve je potřeba si s dítětem promluvit. Je dobré probrat, co si myslí, že je příčinou jeho špatných známek, a jak to hodlá řešit. Vyslechnout si je potřeba i obavy snažit se zůstat vklidu. Výsledkem je otevřená diskuze, jak je možné dítěti pomoci, a společné vytvoření plánu.
Základem je správně nastavený studijní režim. Například vytvořit rozvrh, který mu bude vyhovovat. Ten by měl zahrnovat vyhrazený čas na učení a také přestávky na fyzickou aktivitu a odpočinek.
Nejlepší je pomoci dítěti vytvořit efektivní studijní prostředí a naučit ho účinné studijní techniky. Je potřeba podporovat správné návyky při psaní poznámek a pozitivní přístup k učení.
Pokud má dítě s nějakým předmětem zvláštní potíže, je možnost najmout si někoho na doučování. Doučovatel může dítěti pomoci udržet správný směr a poskytnout mu další vedení a podporu.
Když dítě pracuje na zlepšení svých známek, je dobré ho odměnit za jeho usilovnou práci. Může to být něco tak jednoduchého, jako je speciální pamlsek nebo den strávený s kamarády.
Zlepšení známek může být pro každé dítě výzvou. Využitím těchto strategií je však možné dítěti trvale pomoci vytvořit plán úspěchu a dosáhnout jeho studijních cílů.
Mají známky smysl
Známka na vysvědčení je výslednicí celkové pololetní práce, domácí přípravy, znalosti látky a praktického využití. Známky ovšem nebývají objektivní.
Znamená to, že když má dítě trojku z matiky, je horší člověk než spolužák z vedlejšího paneláku, který má z matiky za jedna? Na některých školách z těchto důvodů používají slovní hodnocení. Dokonce i učitelé mají jiné „šablony“ známkování. Některý hodnotí přísně, jiný mírněji.
Podle dětských psychologů jsou špatné známky na vysvědčení velkým stresem a děti by měly být pochváleny i za ně. Podle dětského psychologa Václava Mertina bychom dětem měli poděkovat, že ten půlrok pracovalo, a to i když dostalo pětku.
Kdysi v jednom svém textu o vysvědčení Václav Mertin napsal: „Vysvědčení není rozsudek nad dítětem, ale informace o tom, jak se mu podařilo zvládnout požadavky školy, jak se učitelům podařilo naučit je látce a jak se rodičům podařilo vytvořit mu podmínky k práci.“
Pomůže domácí příprava
Každý rodič, který své dítě dobře zná a věnuje nějaký čas jeho domácí přípravě, může až z šedesáti procent ovlivnit, jaké známky dítě bude mít. Neznamená to ale, že by měl rodič právo na svého potomka klást přehnané nároky.
To, že rodič stanovuje dítěti vyšší cíle, než dosáhl on, je v pořádku, ale nesmí to přehánět. Často nastává druhý extrém, že se rodiče dítěti nevěnují. Proto je lepší, když se rodiče dětem věnují víc, než když se jim věnují méně.
Dále právě obavy z rodičovské reakce skutečně vedou některé děti k tomu, že s vysvědčením domů nedorazí, nebo se dokonce pokusí o sebevraždu, někdy bohužel úspěšnou.
Tělesné tresty známky nezlepší, raději nabídněte pomoc
Jakmile dítě s vysvědčením dorazí domů, je možné říct, že se rodiči moc nelíbí nebo že se mu tento školní půlrok moc nepovedl. O rodičovské dojmy by ale až zase tolik jít nemělo. Na druhou stranu je dobré potomka i za něco pochválit.
Namístě je nabídnout, že rodič se známkami pomůže, včetně vysvětlení, proč by to mělo chtít samo. Důvodem mohou být třeba blížící se přijímačky na střední školu, u kterých může hrát roli průměr z několika posledních vysvědčení nebo blížící se přijímačky na vysokou školu.
Důvodem může být i fakt, že když si dítě známky brzy opraví, nebude se muset bát toho, že si zkazí prázdniny přípravou na reparát.
Nemá ovšem smysl vyhrožovat tím, že bude muset strávit hodiny nad učebnicí. Je možné dítěti zařídit doučování, ať už s rodičem nebo s nějakým starším studentem. Případně je možné ho přihlásit do jazykové školy nebo mu pomoci dělat si poznámky.
Psychologové každopádně varují před tělesnými tresty. Pokud rodič chce naopak dítěti udělat radost, je to určitě možné. Odměna vždy nemusí být v hodnotě několika tisíc.
Podle psychologů je vhodnější odměna spíše menší. Například v hračka, kniha, stavebnice, u starších dětí třeba pěkné oblečení dle vlastního výběru. Dítě je možné také vzít na dobrý oběd či do cukrárny.
Špatné jsou zkrátka oba extrémy. Nemá smysl dávat známkám přehnaný význam a dramaticky vyčítat, že si mizerným vysvědčením zkazilo život, ale na druhou stranu není dobré ani brát je na lehkou váhu a znevažovat tak vzdělání.