Elektrokonvulzivní terapie, laicky známá spíše jako elektrošoky, je velmi kontroverzní léčba s nepříliš známým mechanismem účinku. S jejími výsledky a moderní aplikací se však stává mocným pomocníkem v nouzi a pacienti na ni často chodí i dobrovolně.
Elektrošoky či odborně elektrokonvulzivní terapie (EKT) vyvolává dodnes neprávem silné kontroverze.
To je důsledkem nesprávného pochopení mechanismu účinku této terapie a také etickými obavami plynoucími z mylné informovanosti veřejnosti o rizicích a výhodách tohoto typu terapie ztvárněnými na filmovém plátně například snímkem Přelet nad kukaččím hnízdem.
Pravdou je, že elektrokonvulzivní terapie se používá až jako poslední možnost léčby a není zcela bez rizika. Nicméně na dramatické filmové záběry můžete zapomenout. Moderní EKT je prováděna v krátkodobé celkové anestézii.
Vysoká účinnost na nejtěžší poruchy
Klasickou doménou terapeutického účinku EKT jsou těžké deprese s bludy, nespavostí a sebevražednými sklony. Zde se EKT používá jako akutní léčba nebo v případě neúčinku jiných terapií antidepresivy. Účinnost takové terapie je pak 80 – 90%.
EKT se používá i v případě manických stavů, jde tedy o účinnou terapii bipolární afektivní poruchy, která se projevuje střídáním depresivní a manické fáze v různých intervalech.
Elektrokonvulzivní terapie má také prokázanou účinnost u schizofrenie a schizoafektivních poruch, kde bývají terapií první volby zpravidla antipsychotika. Především je pak indikována u schizoafektivní poruchy s převažující afektivní složkou (pocity viny, beznaděj, deprese či naopak mánie).
Své využití nalezne i při léčbě maligního neuroleptického syndromu. Důležitou terapií je EKT i při katatonních stavech, zejména pak při Stauderové letální katatonii.
Principem jejího účinku není navození elektrického šoku, jak se většina laické veřejnosti domnívá, nýbrž ve vyvolání epileptického záchvatu, který je stabilizován podáváním svalových relaxantů (myorelaxancii), aby nedocházelo ke stažení mezižeberních svalů a dušení pacienta.
Samotná elektrická stimulace trvá 1 – 2 sekundy, na kterou mozek reaguje celkovou změnou elektrické aktivity po dobu 20 – 40 sekund. Celý výkon EKT netrvá déle než 10 minut.
U jakých stavů lze EKT použít?
EKT se nejčastěji používá u těžkých depresí, které nereagují na jinou léčbu. Používá se také k léčbě katatonie, což je neobvyklý stav, kdy pacient může přestat mluvit, jíst nebo se hýbat.
Příležitostně se používá k léčbě lidí v manické fázi bipolární poruchy nebo v případech, kdy mají lidé smíšené příznaky mánie i deprese.
EKT se nedoporučuje k léčbě úzkostných poruch ani většiny jiných psychiatrických stavů. Ve střednědobém horizontu může EKT pomoci při příznacích schizofrenie, které se nezlepšily pomocí léků. Dlouhodobý přínos, který vyžaduje pokračování v EKT, je však méně jasný.
Kontraindikace a vedlejší účinky
EKT je závažným zásahem do organismu, který má mnoho výhod i rizik. Tento typ terapie se nepoužívá v případě zvýšeného nitrolebního tlaku, cévní mozkové příhody, nesnášenlivosti na anestetika či při aneurysmatu velkých cév.
Obecně platí, že EKT nastupuje až jako terapie poslední volby kvůli svým rizikům, které ale bývají bohatě vyváženy pozitivy. V dnešní době jsou navíc všechna možná rizika pečlivě zvážena ještě před zákrokem a EKT je indikována jen v případě, že je jejich možný výskyt minimální.
Pokud je EKT provedena správným způsobem, pak bývá nejčastějším vedlejším účinkem jen krátkodobé narušení paměti, která se obvykle vrátí do 72 hodin od proběhnutí zásahu.
Jelikož je ale EKT velmi komplikovaným zásahem do organismu, může se stát, že v případě nedostatečné anestézie a špatné dávky myorelaxantů má pacient nepříjemné vzpomínky na dušení nebo si stěžuje na bolesti hlavy.
Jak EKT funguje?
Mechanismus účinku EKT je dosud nejasný, protože tento typ terapie postihuje organismus na mnoha úrovních a těžko se určuje, co je primární léčebný účinek a co je už jenom důsledkem prvotní změny.
Zatím víme, že při EKT dochází k většímu prokrvení mozku, prudkému zvýšení metabolismu a mění se celková chemie mozku (distribuce minerálů či množství a účinek neurotransmiterů).
Mýtus o elektrokonvulzivní terapii je tedy v současné době potřeba zanechat již jenom filmovým producentům minulosti. Jedná se o efektivní léčbu, která i přes svá četná rizika má obrovské výhody. Pro pacienty, u kterých klasická léčba psychofarmaky neúčinkuje, se jedná o poslední možnost úlevy od jejich potíží.
Jaké jsou kroky při podstoupení EKT?
Před zahájením série léčby ECT by měl pacient podstoupit důkladné psychiatrické vyšetření, lékařské vyšetření a někdy i základní krevní testy a elektrokardiogram (EKG) ke kontrole stavu srdce.
Další důležitou součástí procesu je informovaný souhlas. Pacient musí před podáním EKT poskytnout písemný informovaný souhlas. V situacích, kdy je osoba příliš nemocná na to, aby mohla sama rozhodovat, se proces souhlasu řídí státním právem (například soudem jmenovaný opatrovník).
Pacienti a jejich rodiny by měli s psychiatrem před přijetím konkrétního rozhodnutí o léčbě prodiskutovat všechny možnosti léčby. Před udělením písemného souhlasu by jim měly být poskytnuty dostatečné informace, aby plně porozuměli postupu a možným přínosům, rizikům a vedlejším účinkům jednotlivých možností léčby.
Pacient obvykle podstupuje EKT dvakrát nebo třikrát týdně po dobu celkem šesti až dvanácti léčebných procedur v závislosti na závažnosti příznaků a na tom, jak rychle příznaky na léčbu reagují.
Při každé léčbě je pacientovi podána celková anestezie a svalový relaxant a na přesně určená místa na hlavě jsou připevněny elektrody.
Mozek pacienta je stimulován krátkou kontrolovanou sérií elektrických impulzů. To způsobí v mozku záchvat, který trvá přibližně minutu. Pacient při zákroku spí a probouzí se po 5-10 minutách, podobně jako po menším chirurgickém zákroku.
Může vám být EKT podána bez vašeho souhlasu?
Pokud má někdo „schopnost“ rozhodnout se, zda chce podstoupit EKT, nelze ji provést bez jeho plně informovaného souhlasu.
Někteří lidé jsou na tom tak špatně, že se o nich říká, že „nemají schopnost“ rozhodovat o EKT. To znamená, že nejsou schopni řádně pochopit povahu, účel nebo účinky léčby, zapamatovat si tyto informace nebo zvážit výhody a nevýhody podstoupení EKT.
Další léčba stimulací mozku
Transkraniální magnetická stimulace (TMS) se používá k léčbě deprese, která nereaguje na jiné terapie, ale u velmi závažných onemocnění často není tak účinná jako EKT. Zahrnuje použití rychle se střídajících magnetických polí ke stimulaci specifických oblastí mozku.
Na rozdíl od EKT nezpůsobuje TMS záchvat a pacient zůstává během neinvazivního procesu při vědomí. TMS má obvykle pouze mírné vedlejší účinky, včetně bolestí hlavy, svalových záškubů a bolesti v místě stimulace. TMS se obvykle provádí čtyřikrát až pětkrát týdně po dobu čtyř až šesti týdnů.
Stimulace vagového nervu (VNS) byla vyvinuta jako léčba záchvatových onemocnění, ale lze ji použít i k léčbě deprese, která nereaguje na jiné terapie. Zahrnuje implantaci elektrického pulzního generátoru pod kůži na hrudi pacienta, který poskytuje přerušovanou elektrickou stimulaci bloudivého nervu v krku.
Reakce na stimulaci bloudivého nervu se může projevit až po několika měsících; z tohoto důvodu se nepovažuje za léčbu akutní těžké deprese.