Léčba deprese – jak překonat nekonečný smutek

Kožená pohovka. Police v koupelně plné antidepresiv. Třesoucí se tělo, kterým probíhá elektrický proud. Někomu z nás se možná vybaví filmy, jako je Requiem za sen. Ale je to opravdu jen výmysl filmových režisérů? Jak doopravdy probíhá léčba depresivních nálad?

Téměř každý z nás si zažil to, čemu se obecně říká „depka“. Jsme smutní, nechce se nám do práce a příliš nechápeme, jaký má smysl vstávat každé ráno z postele.

Jak tedy můžeme odlišit tuto „blbou náladu“ od skutečné deprese?

Deprese nebo jen blbá nálada?

Obecně můžeme říci, že v okamžiku, kdy člověk onemocnění depresí, jsou prožívané obtíže mnohem dlouhodobější, intenzivnější a hlubší než klasický smutek a navíc vnáší problémy do našeho každodenního fungování.

U deprese se často objevuje ztráta sebedůvěry, pocity viny a až dvě třetiny osob s depresí trápí vtíravé myšlenky na sebevraždu. Kromě toho bývají častým problémem i somatické příznaky, jako jsou poruchy spánku, nechuť k jídlu či zvýšená unavitelnost. Nebo naopak při depresi dochází k přejídání, které může vést až k obezitě. Neléčené deprese mohou vést také k pyromanii.

Jak z toho ven?

Značná část depresivních epizod po určitém čase spontánně vymizí. Není to však důvod k tomu, abychom nevyhledali odbornou pomoc.

U deprese totiž dochází ke zvýšenému riziku sebevražedných pokusů, zhoršení některých zdravotních onemocnění (depresivní stavy zvyšují riziko úmrtí u kardiovaskulárních onemocnění a u stavů po infarktu myokardu) a ke snížení kvality života.

Komplexní léčba deprese má navíc za cíl nejen uvést člověka zpět do správných kolejí, ale také zamezit opětovnému vzplanutí choroby, které je po první depresivní epizodě velice časté. Volba typu léčby se odvíjí zejména od intenzity deprese.

U lehčích forem deprese je preferována psychoterapeutická péče, naopak u těžkých depresivních stavů je nutné sáhnout po léčbě antidepresivy a výjimečně i po elektrokonvulzivní terapii.

Když slova postačí

V případě mírnějších depresivních stavů je k léčbě využívána zejména psychoterapie. Psychoterapie vede člověka k rozvoji jeho zdravých částí osobnosti.

Na základě terapeutického vztahu, který umožňuje vytvoření pocitu bezpečí a hledání efektivnějších řešení životních překážek, dochází ke zmírnění patologických prožitků.

V průběhu sezení se terapeut snaží pomoci klientovi, aby lépe porozuměl chování a emocím, které přispívají k jeho depresi. Tak stejně se snaží rozpoznat životní události, které mohli nemoc způsobit, a dále s nimi pracovat.

Terapie také přispívá k změně způsobů myšlení, a to zejména tak, že se pokouší zabránit negativním úvahám o vlastní osobě, které mohou depresi prohlubovat.

V neposlední řadě terapie umožňuje naučit se novým dovednostem, které nám umožňují lépe se vyrovnat se stresem a efektivně řešit problémy.

Když přijetí nestačí, pomohou léky

V případě těžších forem deprese je nutné zvolit kromě psychoterapie i léčbu antidepresivy. Ideální možností je kombinace léků a psychoterapie, díky které se člověk naučí adaptivněji se vyrovnávat s nástrahami života.

K farmakologické léčbě deprese jsou využívány látky, které vyrovnávají hladinu neurotransmitérů v mozku. Během depresivních epizod má mozek nedostatek určitých neurotransmitérů, a proto je potřeba mu tyto látky dodávat zvenčí nebo zamezovat jejich zpětnému vychytávání, a tím zvyšovat jejich účinek.

Je však nutné si udržet pevnou vůli a ve farmakoterapii vytrvat delší dobu, jelikož efekt psychofarmak není okamžitý. V prvních týdnech může být pozitivní efekt léků přehlušen vedlejšími účinky, jako je sucho v ústech, zácpa či závratě.

Po několika týdnech se však organismus plně adaptuje a ozdravný efekt se dostaví v plné síle. Antidepresiva lze rozdělit do šesti skupin:

• SSRI – Jedná se o v dnešní době nejčastěji předepisovaná antidepresiva, která mají minimum vedlejších účinky. Fungují na principu inhibice zpětného vychytávání neurotransmitéru serotoninu, jehož nedostatek je považován za jednu z příčin depresivních nálad.

• IMAO – Tento druh antidepresiv často dokáže zmírnit depresivní stavy u osob, kde jiná farmaka nepomáhají. Nevýhodou je však nutnost držet dietu při jejich užívání (zamezit přísun potravin obsahující látku tyramin, tedy červené víno, játra, plesnivý sýr, apod.). IMAO fungují na principu zabránění odbourávání neurotransmitérů dopaminu, serotoninu a noradrenalinu.

• SARI – Fungují podobně jako antidepresiva SSRI, zároveň však zamezují nežádoucím účinkům serotoninu, jako je nespavost či sexuální dysfunkce.

• NRI – Zvyšují množství noradrenalinu v mozku, čimž zvyšují motivaci a koncentraci. Zároveň však s klasickými vedlejšími účinky antidepresiv, může u pacientů docházet ke zvýšení krevního tlaku.

• SRNI – Pomocí inhibice zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu znásobují množství těchto neurotransmitérů v centrálním nervovém systému. Díky dvojímu účinku mohou být účinnější než SSRI.

• Tricyklická antidepresiva – Nejstarší typ psychofarmak užívající se k léčbě deprese. Mají značné množství vedlejších účinků, proto jsou předepisovány až po selhání SSRI či SRNI.

Světlo i elektřina léčí

Mezi další možnosti léčby patří i fototerapie, která je velmi účinná zejména u depresí způsobených změnou počasí, což je velice aktuální zvláště v aktuálním ročním období.

Jedná se o ranní aplikaci velmi intenzivního světla, která může odstranit depresivní příznaky již po týdnu terapie.

Často diskutovanou je také elektrokonvulzivní terapie, tedy léčba elektrošoky.

Při této terapii dochází ke sladění funkce mozkových hemisfér pomocí elektrického proudu. Její princip je založen na faktu, že centrální nervový systém je regulován velmi slabým elektrickým proudem a „restart“ tohoto systému má prokazatelný pozitivní efekt na příznaky těžké deprese a shizofrenie.

Přesto, že je tento způsob léčby ve filmech často předkládán velmi drasticky, jedná se o velice účinnou léčbu, která se provádí v úplné narkóze, a využívá se zejména při velmi těžkých depresích, schizofrenii či mánii.

Jak si mohu pomoci sám?

Jak bylo již uvedeno výše, většina depresivních stavů po určité době odezní sama. Je však možné se pokusit tyto procesy urychlit, a to změnou našeho životního stylu.

Mezi první krůčky k lepšímu pocitu ze sebe sama patří dodržování zásad psychohygieny, které bychom mohli shrnout přibližně takto:

• Životospráva – Toto kouzelné slovo zahrnuje nejen dostatek spánku, ale i adekvátní stravování a vyhýbání se návykovým látkám.

• Denní režim – Je nutné respektovat vlastní biorytmy. Někdo z nás je více aktivní ve večerních hodinách, někdo zase v ranních.

• Hospodaření s časem – Není vždy zdrávo odkládat vše, co lze odložit. Pokud věci plníme na poslední chvíli, tak to v nás vyvolává pouze vyšší stres.

• Relax a odpočinek – Každý z nás musí čas od času „vypnout“. Osobám, které jsou často vystaveny stresovým situacím, je doporučováno naučit se konkrétní relaxační techniky, které umožňují rychleji se dostat do uvolněného stavu. Jednou z možností je praktikování tzv. mindfulness, které učí člověka žít v přítomnosti.

• Sebepoznání – Musíme prvně poznat sami sebe, abychom se mohli dále rozvíjet.

Deprese je velmi závažné onemocnění, kterému by se měl přikládat stejný význam jako somatickým obtížím. Většina lidí se domnívá, že nemocnému člověku by pouze stačilo se vzchopit a pracovat na sobě.

Bohužel tomu tak není. Pokud blízké osoby takto na nemocného naléhají, prohlubují v něm často pouze pocity viny. Každého z nás čas od času větší či menší smutek postihne.

Bohužel u některých z nás to může překlenout onu pomyslnou linii zdraví a nemoci. Je však důležité nezoufat a vyhledat odbornou pomoc, která často může mít větší porozumění, než jsme očekávali.

Fakta o depresi

Mít domácího mazlíčka může při depresi pomoci. Studie prokázaly, že majitelé domácích mazlíčků uvádějí nižší míru stresu, úzkosti a deprese. Mít domácího mazlíčka může také poskytnout společnost, která je důležitou součástí zvládání deprese.

Předpokládá se, že staří Řekové a Římané používali tzv. smíchová cvičení, která pomáhala při depresi. Tato cvičení se nazývala „gelotologie“ a zahrnovala nucený smích a další činnosti, které měly vyvolat radost.

Je možné být současně v depresi i šťastný. Tomuto jevu se říká „smíšené pocity“ a dochází k němu, když někdo prožívá současně pozitivní i negativní emoce.

Deprese může být dědičná. Studie prokázaly, že genetika může hrát roli při vzniku deprese. Pokud má depresi někdo z rodiny, je větší pravděpodobnost, že se deprese rozvine i u někoho dalšího v rodině.

A konečně, depresi je možné léčit i bez léků. Poradenství, cvičení, změna životního stylu a další formy terapie mohou pomoci zmírnit příznaky deprese.

ZDROJE:

Hartl, P., & Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.Praško, J. (1997). Co je to deprese a jak se léčí?: příručka pro nemocné. (173 s., Ilustrace Míla Skramuská). Praha: Psychiatrické centrum.Praško, J., Prašková, H., & Prašková, J. (2003). Deprese a jak ji zvládat: stop zoufalství a beznaději. (180 s.) Praha: Portál.

Zvolský, P., & Raboch, J. (2001). Psychiatrie. Praha: Galén.