Balbuties neboli koktavost a její příznaky v řeči

Tím hlavním důvodem, proč člověk na konci slovo nesprávně vysloví, je strach. Strach z jiných lidí, strach ze sebe samého, strach z dalšího špatně řečeného slova. Hodnota člověka ale spočívá v jiném měřítku než v počtu vyslovených slov za minutu.

Balbuties neboli koktavost se projevuje u jednoho procenta populace. Nelze ji tedy považovat za zanedbatelný jev. Její příčiny, příznaky, diagnostika a terapie jsou velmi rozsáhlé a složité. Pro tuto problematiku je vymezen podobor v rámci logopedie neboli balbutologie.

Naštěstí jsou dřívější představy o vzniku balbuties, například porucha vztahu mezi matkou a dítětem, anomálie jazyka, psychické trauma, přecvičování leváka na praváka, dnes už vyvráceny, i když mnohé názory mezi laickou populací přetrvávají.

Aktuální výzkumy se přiklánějí ke genetickým neboli dědičným vlivům. Další z uváděných příčin je opožděný vývoj dítěte. Z posledních výzkumů vyplývá, že se může jednat o neurofyziologické poruchy v mozku, tedy o nepravidelnost v měřitelné aktivitě mozku.

Jednotné vysvětlení příčiny vzniku dosud neexistuje. Na vzniku koktavosti se však nepodílí jen jedna příčina, většinou jich je více.

Koktavost

Koktavost je porucha komunikace, která ovlivňuje způsob, jakým člověk mluví. Vyznačuje se opakováním, prodlužováním a bloky v řeči. Lidé, kteří koktají, mají často potíže říkat slova nebo věty plynule a normálně.

Koktavost postihuje lidi všech věkových kategorií a vzdělání. Přesná příčina není známa, ale předpokládá se, že je způsobena kombinací genetických faktorů a faktorů prostředí. Může souviset s neurologickými, psychologickými a sociálními problémy. Koktavost může ztěžovat efektivní komunikaci a může vést k pocitům trapnosti a studu.

Koktavost se nedá vyléčit, ale existuje celá řada léčebných postupů. Nejběžnějším způsobem léčby koktavosti je logopedická terapie, která se zaměřuje na pomoc jedinci naučit se lépe ovládat svou řeč. Kognitivně-behaviorální terapie může také pomoci jedincům naučit se zvládat úzkost z mluvení.

Koktavost může mít významný dopad na život člověka. Může vést k sociální izolaci, depresi a nízkému sebevědomí. Je důležité si uvědomit, že koktavost není známkou slabosti nebo nedostatku inteligence. Lidé, kteří koktají, mohou přesto vést úspěšný a smysluplný život.

Koktavost může být neuvěřitelně náročná, ale nemusí být překážkou pro vedení úspěšného a plnohodnotného života. Se správnou podporou a zdroji mohou lidé, kteří koktají, své obtíže překonat a žít šťastný a smysluplný život.

Příznaky balbuties v řeči

Prvním příznakem je takzvaná fonace. Na hlasivkách se tvoří svalové uzlíky neboli spasmy, dochází k takzvaným tvrdým hlasovým začátkům, které nejsou pro hlasivky dobré a může dojít až k poškození hlasivek.

Dalším je artikulace. Průběh řeči je narušován křečemi na začátku vět a slov. Dle těchto křečí rozlišujeme klonickou formu balbuties (trhané opakování hlásek a slabik) a tonickou formu (tlačení a napínání), případně kombinovanou.

Respirace u osob s balbuties je dýchání nepravidelné a povrchní. Při embolofrázii jde o slovní vmetky. Například hmm, že, jo, no. Těmito pomocnými slovy si jedinci trpící balbuties pomáhají při překonávání křečí mluvidel. Vyskytuje se spíše u dospělých než dětí.

Parafrázie je typická volbou takových synonym, kterými by se jedinec s koktavostí vyhnul slovům s nebezpečnou hláskou. Dysprozódie je naopak narušení prozodických faktorů řeči (přízvuk, melodie, tempo). Může se vyznačovat monotónní řečí či zrychleným tempem řeči.

Terapie

Problém terapie koktavosti není vyřešen. Když nezná člověk příčinu narušení plynulosti řeči, nelze ji odstranit, může dojít pouze k potlačení příznaků. Lidé s babuties mohou vyzkoušet například:

  • pořídit si videozáznam mluveného projevu – nahrát se na video nebo diktafon a všímat si, ve kterých chvílích dochází k největším problémům
  • kontrolu dechu – mluvit pomalu, prodlužovat samohlásky, mírně snížit výšku hlasu, používat kratší věty
  • jógu a tao – metody vedoucí k zvládnutí vlastního dechu
  • logopedická cvičení – opakování dlouhých samohlásek, posléze doplněné souhláskami, čtení pro sebe, čtení nahlas
  • mezi hodně doporučované způsoby práce s koktavostí patří i zpěv, plavání, recitace básní

Tato doporučení jsou vhodná spíše pro zkoušení toho, co může nejvíce vyhovovat a co je v silách jedince. Nemohou ale ve většině případů nahradit plnohodnotnou terapii s logopedem, psychologem a balbutologem.

© 2024 MZ.cz | Nakódoval Leoš Lang