Když se řekne bilingvizmus…

Dnešní doba vyžaduje vychovávat děti tak, aby co nejdříve ovládaly cizí jazyk. Proto rodiče začínají s výukou cizího jazyka u svých dětí už v předškolním věku. Lze jim tyto snahy doporučovat?

České přísloví „Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem“, přesně vystihuje jeden z náhledů na bilingvizmus.

Co je bilingvizmus?

Dvojjazyčnost je schopnost mluvit plynně dvěma jazyky. V moderním světě je stále běžnější, protože země jsou stále rozmanitější a propojenější.

To platí zejména ve Spojených státech, kde více než 37 milionů lidí mluví doma jiným jazykem než angličtinou.

Výhody dvojjazyčnosti jsou četné. Studie zjistily, že dvojjazyčnost může zlepšit kognitivní schopnosti, jako je řešení problémů, paměť a multitasking.

Dvojjazyčnost může také zvýšit kreativitu a otevřenost. Kromě toho může lidem pomoci lépe se sžít s různými kulturami a porozumět lidem z odlišného prostředí.

Pro děti může být učení se druhému jazyku obzvláště přínosné. Studie zjistily, že dvojjazyčné děti dosahují lepších výsledků ve standardizovaných testech, mají vyšší úroveň studijních výsledků a jsou lépe připraveny na výzvy globalizovaného světa.

Výzkumy také zdůraznily, že je důležité začít se učit druhý jazyk již v raném věku. Děti si jazyk snáze osvojí a je pravděpodobnější, že se v něm zdokonalí, pokud se s ním seznámí v raném věku.

Stát se bilingvním však není bez problémů. Vyžaduje velké úsilí a odhodlání a může být obtížné žonglovat dvěma jazyky. Navíc je důležité zdůraznit, že dvojjazyčnost je sice výhodná, ale nezaručuje úspěch.

Je důležité si uvědomit, že všechny jazyky jsou si rovny a že k úspěchu není nutné plynně ovládat více jazyků.

Závěrem lze říci, že dvojjazyčnost může být nesmírně prospěšná a může otevřít mnoho možností. Může otevřít dveře k novým kulturám, zvýšit kreativitu a pomoci lidem lépe navázat kontakt s ostatními. I když to vyžaduje úsilí a odhodlání, odměna za to stojí.

Dřívější názor na věc byl ale velmi kritický. Co ale dvojjazyčnost znamená pro dnešní psychologii?

Za několik posledních let došlo k velké proměně světové populace. Ke značnému pohybu obyvatelstva dochází nejen vlivem studijních a pracovních příležitostí.

Jako průvodní jev imigrace obyvatelstva tedy můžeme považovat zakládání smíšených manželství a následně dvojjazyčnou (bilingvní) výchovu dětí.

Mnoho autorů se již zabývalo otázkami, jak je možné, že člověk může střídat dva jazyky, dokáže mezi nimi přepínat a při tom oběma plynně hovořit a zda může tato schopnost ovlivňovat lidskou mysl a chování, tak jak to říká staré lidové přísloví.

Dříve se odborníci domnívali, že dvojjazyčnost může být pro dítě zátěžová, dnes jsou naopak spíše přesvědčeni o jejích výhodách.

Schopností člověka je jazykem nejen mluvit, ale také v něm přemýšlet. Nejčastěji přemýšlíme ve své mateřštině, ale jsou i lidé, kteří v některých situacích přemýšlí cizím jazykem, který mají s danou situací spojený.

Bilingvní výchova

Dvojjazyčné vzdělávání se v posledních letech stává stále populárnějším, protože stále více lidí si uvědomuje výhody učení se dvěma jazykům. Dvojjazyčné vzdělávání zahrnuje výuku dvou jazyků současně, obvykle rodného jazyka a druhého jazyka.

Tento typ vzdělávání se používá ve školách po celém světě, včetně Spojených států.

Když se dítě narodí do dvojjazyčné rodiny, neznamená to, že oba jazyky zvládne perfektně. Problém je, pokud to rodiče očekávají. Pak se dítě může dostat do zbytečného stresu, se kterým je nutné následně se vypořádat.

Nejčastěji dvojjazyčná rodina řeší, kdy na dítě začít mluvit druhou řečí. Podle psycholožky Lucie Scholl je nejlepší, když dítě slyší oba jazyky hned od narození a když každý rodič mluví zásadně svojí řečí. Pak se oba jazyky stávají vlastně mateřskými.

Hlavním přínosem dvojjazyčného vzdělávání je, že pomáhá zlepšit studijní výsledky žáků. Studie prokázaly, že studenti, kteří se učí dva jazyky najednou, mají tendenci dosahovat lepších výsledků v testech než jejich jednojazyční vrstevníci.

Je to způsobeno tím, že jsou schopni lépe porozumět pojmům, které se učí, a vytvářet si mezi oběma jazyky souvislosti. Pomáhá to také zlepšit jejich jazykové dovednosti v obou jazycích.

Další výhodou dvojjazyčného vzdělávání je, že může pomoci připravit žáky na globalizovaný svět. Díky výuce dvou jazyků jsou studenti lépe připraveni komunikovat s lidmi z různých kultur a prostředí.

Díky tomu si také více váží rozmanitosti a důležitosti porozumění různým kulturám.

Dvojjazyčné vzdělávání je také prospěšné pro duševní zdraví studentů. Studie prokázaly, že učení se dvěma jazykům může snížit stres a úzkost, zlepšit paměť a zvýšit sebevědomí.

Může také pomoci vytvořit pozitivní přístup k učení, což může vést k vyšší úrovni studijních úspěchů.

V neposlední řadě je dvojjazyčné vzdělávání prospěšné i pro ekonomiku. Může přispět k větší konkurenceschopnosti pracovní síly, protože dvojjazyční pracovníci mají větší pravděpodobnost, že budou schopni přijmout práci, která vyžaduje mezinárodní komunikaci.

Může také vést k většímu kulturnímu porozumění a toleranci, což může přispět k celosvětové spolupráci a hospodářskému růstu.

Celkově je dvojjazyčné vzdělávání pro studenty skvělým způsobem, jak získat cenné jazykové dovednosti a připravit se na globalizovaný svět.

Může pomoci zlepšit studijní výsledky, duševní zdraví a ekonomické vyhlídky, takže je skvělou volbou pro studenty všech věkových kategorií.

Jedna osoba – jeden jazyk

Většina bilingvních rodin se tak snaží v rámci komunikace s dětmi používat tzv. Grammontovo pravidlo, kdy každý rodič od narození důsledně komunikuje s dítětem ve svém vlastním mateřském jazyce.

Dítě se postupně naučí vnímat oba jazyky odděleně, oběma mluví plynně a jazyky se mu nepletou. Jedním z problémů této metody je, že některé rodiny považují za velmi neslušné, pokud je toto pravidlo dodržováno i v přítomnosti jiných osob, které jazyku nerozumí.

Jeden jazyk ale většinou bývá silnější a jeden slabší. Tato dominance se ale může během vývoje měnit. Ve slabším jazyce se může u některých předškoláků vyskytovat koktání.

Vzniká zejména proto, že dítě už rychle myslí, chce toho říci hodně, ale ve slabším jazyce ještě není řečový projev tak rozvinutý. Chybí i slovní zásoba. Když se pak slabší jazyk zlepšuje, koktání zpravidla samo vymizí.

Důležité je, aby rodiče jazyky nemíchali a na dítě se vždy obraceli jen ve svém jazyce.

Výhody bilingvismu

Děti mluvící dvěma jazyky bývají často vnímavější a otevřenější, protože musí častěji vyhodnocovat, jak mluví jeho partner v rozhovoru.

To je dobrý trénink pro mozek. Děti díky tomu mají tvořivější myšlení a jsou citlivější v komunikaci. Bilingvisté také dovedou lépe uvažovat o povaze a funkci jazyka a snadněji se učí další řeč.

Schopnost mluvit dvěma jazyky může také otevřít svět možností a otevřít nové cesty k uplatnění. Zde je několik výhod dvojjazyčnosti.

Kognitivní rozvoj: Studie prokázaly, že dvojjazyčnost může mít pozitivní vliv na kognitivní vývoj. Může zlepšit schopnost člověka logicky myslet, uvažovat a řešit problémy. Zvyšuje také kreativitu a porozumění různým kulturám.

Studijní výsledky: Dvojjazyčnost může přispět ke zvýšení studijních výsledků. Může studentům pomoci rychleji se naučit druhý jazyk a také jim poskytnout širší slovní zásobu a lepší porozumění jazyku. Souvisí to také s lepšími výsledky v testech a lepšími známkami.

Kariérní příležitosti: Bilingvismus může otevřít širší spektrum profesních příležitostí. Schopnost mluvit více než jedním jazykem může poskytnout konkurenční výhodu na trhu práce a jednotlivcům přístup k více profesním příležitostem.

Sociální růst: Bilingvismus může také pomoci jednotlivcům rozvíjet silné sociální dovednosti. Může pomoci lidem lépe komunikovat s lidmi z různých kultur a prostředí a může jim dát příležitost dozvědět se více o světě.

Celkově lze říci, že výhod dvojjazyčnosti je celá řada. Může jednotlivcům poskytnout kognitivní, akademické a profesní výhody a také jim pomoci k většímu sociálnímu povědomí a otevřenosti vůči různým kulturám.

Nevýhody časné výuky jazyků

V případě, že v rodině není jeden z rodičů cizinec, děti často nevědí, proč na ně matka či otec najednou mluví cizím jazykem. Mohou být zmatené a dochází u nich k opoždění řeči.

Mnohdy mají ještě v předškolním období problémy s výslovností, šišlají, neumějí hlásku r či ř. Některé děti mohou na časnou výuku cizího jazyka reagovat regresí – zpožděním vývoje.

Často také dochází k interferenci, tedy přenášení slov, hlásek či pravidel z jednoho jazyka do druhého. Vnitřní řeč – myšlení je tak komplikovanější a přináší i mnoho dalších problémů třeba v komunikaci s vrstevníky či dospělými.

Pokud se rozhodnete pro bilingvní výchovu dítěte, je důležité mít reálná očekávání. Stačí, když na děti nebudeme zbytečně „tlačit“ a čekat, že se oběma jazykům naučí velmi rychle a stejně dobře, ale necháme jim na výuku čas a prostředky.

Rodič může riskovat a obrazně dítě „hodit do vody“. Pokud ale uvidí, že se v ní „topí“, musí jej včas vytáhnout.

Psychologové proto rodičům doporučují, že pokud si zmatenosti povšimnou, je důležité k dítěti změnit svůj přístup a potíže brzy odezní. Pokud budou rodiče citliví, sami rozpoznají, kdy je toho na dítě již dost.