Dyslexie je strašákem mnoha rodičů školáků. Co to ale vlastně je? A jak se zachovat, když je dítěti či dospělému diagnostikována?
Diagnostikovat dyslexii lze kolem osmého roku věku dítěte, kdy už bezpečně zná celou abecedu a přetrvávající problémy ve čtení nesouvisí s neznalostí písmen. Zjišťovat v předškolním věku, jestli má dítě dyslexii, jen zbytečně stresuje dítě i rodiče.
Dyslexie – z řečtiny „ potíže se slovy“, jinak také porucha čtení, patří mezi specifické poruchy učení. Ty jsou obecně vysvětlovány jako významné zpoždění v jedné nebo více oblastech učení (nejen ve čtení, ale také při psaní, pravopisu atd.)
V České republice nejsou přesné údaje o počtu dětí se specifickými poruchami učení, ale odhaduje se, že jich je kolem deseti tisíc a čísla narůstají. Mezi další poruchy učení patří dysgrafie, dyskalkulie nebo dysortografie.
Kdo určí zda je mé dítě dyslektik?
Většinou si problému dítěte se čtením všimne učitel na základní škole, protože má vzdělání v této oblasti a také může posoudit úroveň čtení ve třídě obecně. Jestliže má rodič podezření na dyslexii, měl by si domluvit schůzku s třídním učitelem a se svou obavou se mu svěřit.
Společně mohou zjistit, jak dítě pracuje i v jiných předmětech, jaké má vztahy se spolužáky a učitel uvede porovnání i v jiných oblastech dovedností dítěte. Ačkoli jsou rodiče mezi prvními, kteří si všimnou, že dítě může mít specifickou poruchu učení, diagnózu musí stanovit pedagogicko-psychologická poradna (dále jen PPP).
Projevy dyslexie
Jak se dyslexie může projevovat? Nejčastěji se projevuje v obtížích při rozpoznání a zapamatování si jednotlivých písmen, obzvláště písmem, která jsou si podobná tvarem (b – d; t – j; s – z) nebo zvukem (b – p; a – o – e).
Dyslexie postihuje správnost čtení, rychlost a porozumění textu, který dítě čte. U dítěte s dyslexií nastávají problémy při spojování hlásek v slabiku, slabik ve slovo a tím pádem i potíže při souvislém čtení.
Vyšetření odhalující dyslexii
Na specializovaných pracovištích provedou kompletní diagnostiku dítěte, která zahrnuje rozhovor s rodiči i dítětem, dále čtení vybraného textu, zkoušku zrakového vnímání (zde patří např. rozlišování geometrických tvarů, určování stejných a odlišných obrazců, obtahování obrázků tužkou, atd.), pravolevou a prostorovou orientaci (určování pravé a levé strany, nahoře – dole, apod.); vyšetření řeči, laterality (pravorukost nebo levorukost), motoriky (pohyb těla), atd.
Co dělat, je-li dyslexie potvrzena
Při zjištění, že dítě má dyslexii, je prospěšné začít s reedukací (nápravou). S tou pomáhají právě v PPP, kde rodičům i učitelům řeknou, jak s nácvikem správné dovednosti čtení pokračovat. Zároveň je dítě vedené v péči poradny a může docházet na reedukaci právě do tohoto specializovaného zařízení.
Co je při nápravě nejdůležitější, avšak často opomíjeno, je hlavně láskyplná péče, pochopení a empatie vůči dítěti, aby neztratilo motivaci ke studiu.
Náprava probíhá v rámci nácviku sluchové diferenciace (rozlišování), kdy dítě zkouší reprodukovat rytmus, poznávat a vyhledávat hlásky ve slově, určovat délku a intenzitu zvuku, atd. Co je při nápravě nejdůležitější, avšak často opomíjeno, je hlavně láskyplná péče, pochopení a empatie vůči dítěti.
Z vlastní zkušenosti vím, že dítě, které se v oblasti čtení moc „necítí“ je vhodné motivovat koupením knížky, kterou si samo vybere nebo návštěvou knihovny. Knihovny mají i hodně programů pro děti, které je motivují ke čtení.
Někdy čtou dětem části knih a dětská zvědavost nedovolí vyprávění příběhu ukončit jinak, než doma s knížkou v posteli. Nebo si mohou rodiny vytvořit vlastní uspávací rituál, kdy začátek bude číst dítě, a konec dočtou rodiče. Ať už dítě má nebo nemá dyslexii či jinou specifickou poruchu učení, bude se na čtení těšit.