Učit se, učit se, učit se… Jak na to?

Učení. Tolik neoblíbená věc mnoha školáků. Pojďte si přečíst, co všechno studenty při učení ovlivňuje a jaký styl učení by pro ně mohl být ten nejlepší. Každý člověk se po celý život neustále mění. Tyto změny jsou způsobeny mnoha faktory, mezi kterými hraje významnou roli učení.

Lidé si na základě životních zkušeností osvojují nové dovednosti, znalosti a postoje. Učí se, jak jednat s lidmi a řešit nejrůznější problémy.

Tyto naše životní zkušenosti ovlivňují mimo jiné naše citové prožívání a podílejí se na formování naší osobnosti.

Učení je proces, který nám vlastně slouží k tomu, abychom byli schopni přizpůsobovat se změnám a novým situacím. Je dokázáno, že ho lze rozvíjet až do věku nejvyššího stáří.

Učení je složitý proces

Učení akademické, které je důvěrné známé spíše studentům středních a vysokých škol, má čtyři základní fáze:

• Fázi motivační, kdy se student teprve rozhoduje, co se bude učit a proč. Pokud je jeho motivace k nějakému konkrétnímu učení nízká, často dochází k tomu, že učení odkládá nebo se mu mnoha způsoby vyhýbá.

• Poté následuje fáze poznávací. Žák nebo student se během této fáze snaží porozumět problematice, kterou se chce naučit nebo hledá souvislosti problémy, který se chystá vyřešit.

• Třetí fází je fáze výkonná, kdy se řeší konkrétní metodou, která byla navržena v předchozí fází.

• Poslední fází nemůže být nic jiného, než fáze reprodukční, neboť je nutné ověřit si, zda jsme dané problematice, látce nebo problému opravdu správně porozuměli a správně je vyřešili.

Učení ovlivňujeme každou chvíli

Učení samozřejmě nezávisí jen na inteligenci, jak mnozí studenti předpokládají. Tento proces je ovlivňován mnoha faktory.

Mezi ty nejvýznamnější patří celkový tělesný a psychický stav člověka. Všichni asi víme, že když jsme nemocní nebo nás zasáhla nějaká událost, tak se nám učí podstatně hůře, než když jsme zdraví a dobře naladěni.

Samozřejmě je také důležité prostředí a klima, ve kterém se učíme. Pokud se učíme někde, kde nás znervózňuje hluk nebo nás rozptyluje něco jiného, náš výkon nebude tak dobrý jako kdybychom se učili na místě, kde máme klid, veškeré dostupné zdroje a nic nás rušit nebude.

Ač se to nezdá, tak proces učení ovlivňujeme my sami tím, jaký vztah k učení vlastně máme, jak moc jsme k němu motivováni a jak se nám při něm vedlo v minulosti.

V pozitivním smyslu můžeme tento proces ovlivnit kvalitní stravou, zdravým spánkem či dostatkem pohybu. Něco do sebe mají ale i pravidelné přestávky mezi učením, jeho pravidelné opakování a také denní doba, kdy se učíme.

Lépe vidět či slyšet?

Učení styly by se daly rozdělit na tři základní kategorie a to na styly:

• vizuální

• auditivní

• kinestetický

Vizuální styl učení je vhodný pro studenty, kteří nejlépe danou problematiku pochopí díky různým grafům, časovým osám nebo díky tomu, že danou látku čtou z učebnice.

Druhým stylem je auditivní neboli sluchový styl učení, který nejlépe uplatní jedinci, kterým vyhovuje, když jim látku někdo vykládá a oni mohou poslouchat, čímž nejlépe porozumí problému.

Posledním typem je kinestetický styl. Ten je často nazýván jako pohybový či také jako názorný. Zde k pochopení látky nebo problému dochází právě díky názorným ukázkám.

Většina lidí nemá čistě jeden učební styl, ale často uplatňuje jejich kombinace, nejčastěji kombinaci stylu vizuálního a sluchového. Samozřejmě záleží i na tom, co se zrovna chceme naučit, neboť u každého učiva je efektivnější jiný styl učení.

Jak se efektivně učit?

Pro efektivní učení neexistuje univerzální přístup, protože každý člověk je jiný a má své vlastní potřeby a preference. Existuje však několik základních tipů, které vám mohou pomoci co nejlépe využít možnosti učení.

• Ujistěte se, že dobře rozumíte látce, kterou se snažíte naučit. Nemůžete se učit efektivně, pokud nerozumíte základům. Než se vrhnete do pokusu o učení, věnujte čas prostudování všech poznámek nebo materiálů, které máte.

• Stanovte si konkrétní cíle pro učení. Stanovení cíle vám pomůže soustředit vaše úsilí a ujistit se, že pracujete na něčem konkrétním.

• Rozdělte si velké úkoly na menší, lépe zvládnutelné části. To vám pomůže udržet si pořádek a vyhnout se pocitu zahlcení.

• Vytvořte si příznivé prostředí pro učení. Ujistěte se, že máte k dispozici pohodlné a klidné místo ke studiu a také všechny materiály a nástroje, které potřebujete k učení.

• Používejte různé metody, které vám pomohou při učení. Každý se učí jinak, proto se snažte do výuky zapojit různé přístupy, například čtení, poslech, sledování videí nebo diskusi s ostatními.

• Dělejte si pravidelné přestávky. Dělání přestávek vám pomůže udržet si motivaci a umožní vám vrátit se k učení odpočatí a soustředění.

• Procvičujte, procvičujte, procvičujte. Učení není jednorázová událost, ale trvalý proces. Ujistěte se, že se aktivně věnujete učební látce, a nebojte se při procvičování dělat chyby.

Dodržováním těchto rad můžete maximálně využít možnosti učení a zajistit si, že ze studia vytěžíte maximum.

Učení jazyků – kdy začít?

Učení se cizímu jazyku může být skvělým způsobem, jak si otevřít nové možnosti, navázat kontakty s lidmi z jiných kultur a získat hlubší porozumění světu. Kdy je však nejlepší začít se učit jazyk?

Nejvhodnější doba pro studium jazyka závisí na vašich osobních cílech a záměrech.

Pokud se chcete učit jazyk kvůli cestování, pak je nejlepší začít brzy. Naučit se základy jazyka před cestováním vám může pomoci zpříjemnit a obohatit vaši cestu.

Pokud se chcete učit jazyk pro pracovní nebo vzdělávací účely, pak je nejlepší začít co nejdříve, resp. v co nejnižším věku. Učení jazyka vyžaduje čas a odhodlání a včasné zahájení vám pomůže rychleji dosáhnout vašich cílů.

Při rozhodování o tom, kdy se začít učit jazyk, je třeba kromě vašich osobních cílů zohlednit také vaši aktuální životní situaci.

Pokud v současné době chodíte do školy nebo máte zaměstnání na plný úvazek, pak se možná budete chtít začít učit jazyk ve svém volném čase. Na druhou stranu, pokud máte více volného času, pak se možná budete chtít věnovat intenzivnějšímu jazykovému kurzu.

Nejlepší způsob, jak se učit jazyk, je najít si metodu, která vám vyhovuje. Pokud se učíte vizuálně, pak zvažte použití online kurzů nebo jazykových aplikací.

Pokud se učíte sluchově, pak může být nejlepší volbou poslech konverzace v daném jazyce nebo návštěva jazykového kurzu.

Celkově lze říci, že nejlepší doba pro učení jazyka je kdykoli, kdy se vám to hodí do života. Ať už je to teď nebo v budoucnu, nenechte se ničím zdržovat od dosažení svých cílů v oblasti studia jazyků.

Nejlepší věk pro učení

Pokud jde o učení, věk je jen číslo. Neexistuje žádný „nejlepší“ věk pro učení, protože učení může být prospěšné v každém věku. V závislosti na předmětu však existují určité věkové kategorie, které mohou být pro učení optimálnější.

Studie například ukázaly, že učení cizího jazyka je nejefektivnější v raném dětství.

Je to dáno tím, že mozek je v raném věku obzvláště vnímavý k osvojování jazyka. Malé děti mají vrozenou schopnost osvojit si jazyk rychle a bez námahy a rodiče by měli této příležitosti využít. Tím, že děti budou vystaveny jazyku v raném věku, si budou moci vytvořit pevné základy pro budoucí učení jazyka.

Podobně může být v dětství nejpřínosnější výuka hudby. Uvádí se, že ideální věk pro zahájení výuky hudby je mezi pátým a sedmým rokem. Je to proto, že mozek má v tomto věku zvýšenou schopnost učit se a vnímat hudbu. Výuka hudby v raném věku může být skvělou příležitostí, jak děti uvést do světa hudby a umožnit jim včasné seznámení s radostí z muzicírování.

Zatímco rané dětství může být nejvhodnějším obdobím pro výuku jazyka a hudby, jiné předměty se lépe učí v jiném věku. Například přírodovědné předměty a matematika se nejlépe učí na střední a vysoké škole, protože v tomto věku jsou děti v lepší kognitivní a vývojové fázi. V této době jsou schopny lépe pochopit složité pojmy a mohou si také lépe osvojit danou látku.

Učení může být přínosné v každém věku. Ať už jste batole, teenager nebo senior, vždy se můžete naučit něco nového. I když mohou existovat určité věkové kategorie, které jsou pro učení určitých předmětů příznivější, nejlepší věk pro učení je jakýkoli věk, ve kterém se právě nacházíte.

ZDROJE:

Hartl P. (2004) Psychologický slovník, Praha: Portál
Plháková A. (2005) Učebnice obecné psychologie, Praha: Academia