Co se skrývá za horoskopy?

Přečtěte si následující řádky a zkuste si sami pro sebe říct, zda na vás tyto charakteristiky sedí… Máte tendenci být sebekritický/á. Máte mnoho nevyužitých schopností, které jste nevyužil/a ke svému prospěchu.

Občas jste extrovertní, přátelský/á, družný/á, zatímco jindy jste introvertní, ostražitý/á, rezervovaný/á. Některé vaše aspirace mají sklon být dost nerealistické…

Občas máte vážné pochybnosti, zda jste učinil/a to správné rozhodnutí nebo udělal/a správnou věc. Dáváte přednost do určité míry změně a rozmanitosti a stáváte se nespokojeným/ou, když jste omezován/a zákazy a omezeními…

Forerův nebo Barnumův efekt

Zdá se vám, jako by výše popsané charakteristiky seděli přímo na vás, nebo že jsou alespoň celkem blízko? Nebojte se, nejedná se o kouzelnické praktiky, ale o tzv. Forerův nebo také Barnumův efekt.

Pokud máte rádi horoskopy, různé léčitele a iluzionisty, a nechcete se o tuto zálibu připravit, tak už nečtěte dál. Pokud patříte k těm, kteří by rádi zjistili, co se skrývá za úspěchem těchto „kouzelníků“ a nebo na tyto věci nevěříte a jen vám chyběly argumenty, tak pokračujte směle dál.

Bertram R. Forer

Bertram R. Forer díky svému experimentu potvrdil myšlenku, že lidé jsou ochotni akceptovat nejasné, nepřesné, vágní a všeobecné popisy své osoby jako přesné a na míru ušité, aniž by si uvědomovali, že stejně tak tyto popisy mohou sedět i na mnoho dalších lidí.

A z tohoto jevu těží právě výše zmínění iluzionisté, věštci, léčitelé, astrologové apod. Jak probíhal tedy experiment, na jehož základě byl efekt potvrzen?

Průběh experimentu

Forer k tomuto účelu využil 39 studentů, kterým nechal vyplnit osobnostní test, na jehož základě měl údajně vypracovat osobnostní posudky pro každého studenta. Místo toho ovšem využil text sestavený z různých horoskopů a všeobecných popisů.

Tento text (jehož úryvky si můžete přečíst v úvodu článku) rozdal všem studentům jako ten „jejich osobní“ popis. Studenti se následně měli vyjádřit k tomu, jak moc přesný se jim popis jejich osoby zdá.

Hodnocení probíhalo na škále 1-5, přičemž 1 znamenala, že popis nesedí a 5 znamenala, že je popis přesný. K nemalému překvapení hodnotili studenti tento všeobecný popis, který obdrželi průměrnou známkou 4,3, čili jako téměř přesný!

Tento jev byl testován v mnoha a mnoha dalších studiích, a opakovaně se potvrzoval. Průměrná známka se pohybovala kolem hodnoty 4,2. Forerův efekt byl pak uznán jako potvrzený psychologický fenomén a i nadále byl podrobován zkoumání.

Další výzkumy například zjistily, že lidé mají tendenci věřit více posudkům, které jsou dle jejich soudu založené na co nejpřesnějších vstupních informacích (myšleno astrologických informací) – pokud tedy pokusné osoby uvedly přesné datum svého narození, měly tendenci více věřit výslednému popisu, oproti ostatním osobám, které uvedly pouze rok narození či neuvedly vůbec nic…

Jiný výzkum ukázal, že není potřeba zmiňovat pouze pozitivní informace, i negativní informace ohledně dané osoby jsou přijímány dobře, neboť popisu přidávají na důvěryhodnosti.

Vysvětlení jevu

Vysvětleních pro tento jev se nabízí hned několik. Jedno je zřejmé již z podstaty Forerova efektu a to, že při využití všeobecných, vágních a nepřesných informací, zvyšujete pravděpodobnost, že se trefíte do osobnostní vlastnosti daného jedince – aneb čím širší pojem, tím lepší.

Většina populace například považuje sama sebe za „citlivé, citově založené, svobodymilovné, aktivní, praktické a příjemné“.

Pokud si vybavíme inzeráty na pracovní pozice jako např. „prodejce dárkových předmětů“ nebo „práce z domova“, kdy jde často o podvodné práce nebo o pracovní místa velmi neoblíbená, nezřídka najdeme v popisu požadovaných vlastností právě slova jako „aktivní“ „příjemné vystupování“ apod.

Zaměstnavatelé jsou si pravděpodobně vědomi toho, že tento popis sedí téměř na každého, ale lidé při čtení inzerátu mají naopak pocit, že jsou právě oni ti praví, koho zaměstnavatel hledá.

Dalším vysvětlením tohoto jevu může být lidská důvěřivost či samotná tendence k poslechnutí autority – a čím větší autorita, čím přesnější vstupní informace (datum narození), tím důvěřivost stoupá.

Nejvíce tomuto jevu podléhají lidé, kteří jsou více neurotičtí, nejistí či se právě nacházejí v kritických životních situacích. Pozitivní informace uvedené v horoskopech jim přinášejí uspokojení a potřebnou naději. Není ale lepší přistupovat k informacím kolem nás více kritičtěji a používat více selského rozumu?

Nenechme se vábit pozitivními přísliby a nadějnými vábeními jen kvůli tomu, abychom nemuseli koukat na to, jaký je svět doopravdy – třeba pak přehlédneme to, co je na světě opravdu krásné a nadějné…

Co přesně je astrologie?

Astrologie je nauka o tom, jak vzdálená nebeská tělesa – obvykle hvězdy a planety – ovlivňují lidskou existenci. Tvrdí se, že osobnost člověka, jeho mezilidské vztahy a finanční budoucnost jsou ovlivněny postavením Slunce, hvězd, Měsíce a planet v okamžiku jeho narození. Podle astrologie se každý člověk narodí v určitém znamení zvěrokruhu.

Základem pro znamení zvěrokruhu je souhvězdí, které je v určitém měsíci na noční obloze nejvýraznější.

Astrologové předpovídají, jak se budou různá nebeská tělesa pohybovat v budoucnosti a v každodenním životě, a to pomocí matematiky a dalších technik, které slouží k výpočtu trajektorie těchto těles.

Je astrologie vědecká?

V roce 1985 provedl fyzik Shawn Carlson dvojitě slepý test myšlenky, že astrologické mapy mohou přesně popsat naše osobnostní rysy, a své výsledky publikoval v časopise Nature.

Carlson požádal 30 amerických a evropských astrologů, kteří byli svými kolegy hodnoceni jako jedni z nejlepších, aby posoudili astrologické mapy 116 lidí, aniž by se s nimi osobně setkali. Poté pro každého z těchto 116 lidí sestavil tři popisy osobnosti.

Jeden popis byl ten, který dotyčného skutečně popisoval. Další dva byly skutečnými popisy osobnosti… ale popisovaly jiné lidi. Carlson požádal astrology, aby přiřadili správnou osobnost k astrologickému horoskopu dané osoby.

Výsledek? Astrologové byli schopni správně přiřadit osobnost pouze v jedné třetině případů. Jinými slovy, pokud byste měli k dispozici tři popisy osobnosti daného subjektu, měli byste šanci vybrat ten správný jedna ku třem.

Celkově astrologové správně přiřadili každý třetí popis, takže jejich výsledky nebyly o nic lepší, než by byly na základě náhody.

Carlson dospěl k závěru, že astrologové pravděpodobně pracují s řečí těla a reakcemi svých klientů během osobních setkání, aby zvýšili své šance na správný odhad příslušných detailů z jejich života. Tomuto umění se říká „cold reading“.

Je astrologie neškodná zábava?

Mnoho lidí uvádí, že si horoskopy čtou jen pro zábavu. Nejvelkorysejší výklad je, že tato forma astrologie je jen neškodnou zábavou.

Kritičtější výklady, jako například výklad sociologa Theodora Adorna z 50. let 20. století, však tvrdí, že víra v astrologii vede k víře v autoritářské hodnoty a ke snadnějšímu ovládání obyvatelstva. Pokud je o budoucnosti již rozhodnuto, proč se snažit řešit vlastní selhání nebo usilovat o něco lepšího?

Tady je pointa. Astrologie nedokáže předpovědět výsledky životních událostí lépe než náhoda. Rovněž nedokáže poskytnout mechanismus, díky němuž by to mohlo fungovat.

Jaká je přesně souvislost mezi hvězdami nad hlavou, když jste se narodili, a tím, zda byste měli v létě dělat velká rozhodnutí?