E120 kyselina karmínová, je přírodní červené barvivo, které se získává z vysušených těl hmyzu červce nopálového. Je široce používáno v potravinářském průmyslu a také v kosmetice a farmaceutickém průmyslu. Kde se tato kyselina vyskytuje a proč je potenciálně nebezpečná?
Kyselina karmínová je jedno z nejstarších a nejrozšířenějších umělých potravinářských barviv a také součást seznamu éček v potravinách. Používá se již po staletí a je známá svými intenzivními červenými odstíny.
Používá se jako barvivo pro:
- omáčky
- cukrovinky
- masné výrobky
- nápoje
Kyselina karmínová je přírodního původu a získává se z vysušených těl hmyzu červce nopálového. Podobně jako E150D, E250 nebo E904 patří mezi takzvaná aditiva.
Kyselina karmínová je povolena pro použití v potravinách v České republice i v dalších zemích Evropské unie. Je používána v široké škále potravin včetně sladkostí, masných výrobků, nápojů a omáček. Kyselina karmínová je obecně považována za bezpečnou pro konzumaci. Některé studie však naznačují, že může způsobovat alergické reakce u citlivých jedinců.
E120
Označení E120 nese kyselina karmínová, dříve označovaná jako košenila – přírodní červené barvivo, které se získává z vysušených těl hmyzu červce nopálového. Je to jedno z nejstarších a nejrozšířenějších potravinářských barviv na světě.
Kyselina karmínová, označovaná též jako E120, představuje barvivo s rozsáhlým uplatněním v potravinářském průmyslu. Její využití sahá od cukrovinek až po masné výrobky, nápoje a omáčky.
V potravinářství hraje důležitou roli při zajištění atraktivního vzhledu a přitažlivosti produktů pro spotřebitele. Toto barvivo se však neomezuje pouze na potraviny; nachází využití i v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu.
I přesto, že je kyselina karmínová obecně považována za bezpečnou pro konzumaci, některé studie varují před možnými alergickými reakcemi nebo zhoršením projevů atopického ekzému u citlivých jedinců. V Evropské unii je proto toto barvivo povoleno jen v omezeném množství a pouze pro vybrané kategorie potravin.
Navíc je důležité zdůraznit, že kyselina karmínová nese některá omezení, jako je stupeň škodlivosti 6, což značí pravděpodobné karcinogenní účinky. Tato látka živočišného původu, je také nevhodná pro děti a může způsobovat alergie.
V praxi se kyselina karmínová v potravinářském průmyslu využívá k barvení pestré škály produktů. V cukrovinkách najde uplatnění při zbarvování bonbónů, zmrzliny a dalších sladkostí. V masných výrobcích přispívá k estetickému dojmu barvením salámů, klobás a dalších masných výrobků.
Nápoje, včetně limonád a džusů, získávají díky této látce svou charakteristickou barvu. V omáčkách, jako jsou rajčatové omáčky či nejrůznější tatarky, kyselina karmínová plní roli barviva, přičemž je však nutné dbát na respektování stanovených limitů, aby bylo zajištěno bezpečné užívání této přísady.
E120 v potravinách
Kde se vyskytuje E120 v potravinách? Kyselina karmínová má široké využití v potravinářském průmyslu. Používá se k barvení široké škály potravin, včetně cukrovinek, masných výrobků, nápojů a omáček. Je také používána v kosmetice a farmaceutickém průmyslu.
Kyselina karmínová je obecně považována za bezpečnou pro konzumaci. Některá studie však naznačují, že může způsobovat alergické reakce u citlivých jedinců. V rámci Evropské unie je povoleno jen pro vybrané kategorie potravin v omezeném množství.
Konkrétní použití kyseliny karmínové v potravinářském průmyslu zahrnuje:
- Cukrovinky: Kyselina karmínová se používá k barvení bonbónů, zmrzliny, sladkostí a dalších cukrovinek.
- Masné výrobky: Kyselina karmínová se používá k barvení salámů, klobás a dalších masných výrobků.
- Nápoje: Kyselina karmínová se používá k barvení limonád, džusů a dalších nápojů.
- Omáčky: Kyselina karmínová se používá k barvení tatarky či rajčatových omáček a dalších omáček.
E120 barvivo
E120 barvivo, označované také jako karmín, je charakteristické svou červenou barvou. Jedná se o kyselinu karmínovou. Košenila, známá také pod označením E120, je derivátem antrachinonu, a všechny látky tohoto typu jsou obecně považovány za rakovinotvorné.
Tato přísada může vyvolat různé alergické reakce, včetně senné rýmy, kopřivky, astmatu a v extrémních případech i životu nebezpečné anafylaxe. I když antrachinonová barviva obecně mohou způsobovat rakovinu, je důležité zdůraznit, že kyselina karmínová není přesně totožná s chemickou strukturou košenily.
Pro získání kyseliny karmínové se využívají vodné, vodně-alkoholické nebo alkoholické extrakty košenily, což jsou sušená těla samiček hmyzu Dactylopius coccus Costa. Karmíny jsou hliníkové laky obsahující kyselinu karmínovou, a ve svém složení mají předpokládaný poměr hliníku a kyseliny karmínové 1:2.
Kyselinu karmínovou je často nutné konzervovat benzoanem sodným (E211) pro zachování její stability a prodloužení trvanlivosti.
Je třeba zdůraznit, že vzhledem k některým potenciálním zdravotním rizikům je nutné s touto přísadou nakládat opatrně a dodržovat příslušné normy a limity stanovené regulačními orgány. Aditiva obecně mohou v některých případech zhoršovat také příznaky chronických onemocnění, lupénky nebo migrény.
Kyselina karmínová – košenila
Karmín, známý také pod libozvučnými názvy karmazín nebo košenila, představuje přírodní červené barvivo získávané z vysušených těl červce nopálového (Dactylopius coccus). Toto barvivo má svůj původ v americkém kontinentu, kde rostou rostliny druhu opuncie, na nichž hmyz rodu Dactylopius žije.
Samičky tohoto červce obsahují přibližně 10 % sušiny barviva. Pro výrobu karmínu jsou červci usušeni a poté podrobeni procesu vaření, během kterého se barvivo extrahuje a následně se vysráží pomocí síranu hlinitoamonného.
Karmín nachází své uplatnění jako barvivo v potravinách a kosmetických produktech. Vzhledem k přírodnímu původu nemůže být označováno jako vegetariánské, košer nebo halal. Tato charakteristika je dána použitím živočišných prvků v procesu výroby, což z něj činí produkt nevhodný pro některé stravovací režimy.
Navzdory svým výhodám jako přírodního barviva má karmín vyšší cenu, což vede k jeho častější náhradě jinými barvivy. I přesto jeho využití zůstává oblíbeným způsobem, jak dosáhnout intenzivní červené barvy v potravinách a kosmetických výrobcích.
E120 škodlivost
Kyselina karmínová je obecně považována za bezpečnou pro konzumaci – to ovšem neznamená, že by byla stoprocentně bezpečná za všech okolností. V roce 2010 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) schválil použití kyseliny karmínové jako potravinářského barviva. EFSA dospěla k závěru, že kyselina karmínová je bezpečná pro konzumaci v množstvích povolených v Evropské unii.
Některé studie však naznačují, že kyselina karmínová může způsobovat alergické reakce u citlivých jedinců. Tyto studie zmiňují, že kyselina karmínová může způsobit vyrážky, svědění a další alergické reakce. Kyselina karmínová patří k látkám, které mohou být potenciálně karcinogenní.
V rámci Evropské unie je kyselina karmínová povolena jen pro vybrané kategorie potravin v omezeném množství. Protože kyselina karmínová může způsobovat alergické reakce, je důležité, aby lidé, kteří mají alergii na kyselinu karmínovou, četli etikety potravin a vyhýbali se potravinám, které obsahují kyselinu karmínovou.
Kyselina karmínová může způsobovat alergické reakce u citlivých jedinců. Tyto alergické reakce mohou zahrnovat:
- Vyrážka
- Svědění
- Otoky
- Dýchací obtíže
- Anafylaxe
Některé studie naznačují, že kyselina karmínová může mít negativní účinky na zdraví, jako je:
- Zvýšení rizika rakoviny
- Zhoršení hyperaktivity u dětí (ADHD – co to je)
Tyto studie však jsou zatím omezené a jejich výsledky nejsou jednoznačné. Je zapotřebí dalšího výzkumu, aby byly potvrzeny nebo vyvráceny potenciální škodlivé účinky kyseliny karmínové.
Kyselina karmínová je obecně relativně bezpečná pro konzumaci, ovšem je důležité být si vědom jejích možných rizik. Lidé, kteří mají alergii na kyselinu karmínovou, by se měli vyhýbat potravinám, které ji obsahují. Potraviny, obsahující kyselinu karmínovou, by rovněž neměly být podávány dětem.