Demonstrativní sebevražda – lze jí zabránit?

Člověk se často může dostat do takových osobních problémů, ze kterých není úniku. Problémy, neléčené deprese nebo jiné nemoci mohou dovést člověka dokonce k sebevraždě. O sebevraždě se ale příliš nemluví. Proč? A co je to demonstrativní sebevražda? 

Pokud si člověk úmyslně sáhne na svůj život, jedná se o sebevraždu. Z pochopitelných důvodů patří sebevražda k určitým tabuizovaným tématům, o kterých se příliš nemluví. 

Sebevražda je často důsledkem kombinace různých faktorů, včetně duševních poruch, sociálních a environmentálních stresorů nebo traumatických zážitků. 

Je součástí lidské historie tak dlouho, jak dlouho existují záznamy, a stále má hluboký dopad na jednotlivce, rodiny a komunity. Ačkoli se může zdát, že jde o osamělé a osobní rozhodnutí, sebevražda má dalekosáhlé důsledky a představuje závažný problém v oblasti veřejného zdraví. 

Podle Světové zdravotnické organizace zemře ročně na sebevraždu více než 800 000 lidí, což z ní činí desátou nejčastější příčinu úmrtí na světě. Postihuje lidi různého věku, pohlaví a původu a může k ní dojít z různých důvodů. 

Mezi běžné rizikové faktory sebevraždy patří deprese, zneužívání návykových látek, trauma nebo zneužívání v minulosti, chronické onemocnění, bolest, pocit osamocení nebo sociální odloučení. 

Jedná se o komplexní problém, který vyžaduje mnohostranný přístup k prevenci a intervenci, včetně lepší dostupnosti péče o duševní zdraví, snížení stigmatizace v souvislosti s vyhledáním pomoci a informování veřejnosti o varovných příznacích a zdrojích. 

V konečném důsledku je sebevražda tragickou ztrátou života, které lze předcházet, a je nezbytné, aby společnost spolupracovala na jejím řešení a prevenci.

Jakým způsobem lze sebevraždě zabránit? 

Výzkumy ukázaly, že sebevraždě lze předejít až v 80 % případů, důležité je zvýšit informovanost o příznacích sebevraždy mezi lidmi. 

Obecně vzdělávání lidí o varovných příznacích sebevraždy a o tom, jak rozpoznat, že se někdo může potýkat s problémy, může pomoci identifikovat ohrožené osoby a poskytnout jim potřebnou podporu a zdroje.

Mezi příznaky možné sebevraždy může patřit např.: 

• užívání alkoholu a návykových látek
• chronické onemocnění
• poruchy spánky
• deprese
• existenční problémy
• nemluvnost a uzavřenost
• vysoká míra stresu
• více sebevražedných pokusů v minulosti
• minimální kontakt s ostatními lidmi
• problémy v rodinném prostředí

Zásadní roli v prevenci sebevražd hraje také podpora přátel, rodiny a okolí. Silný podpůrný systém může jedincům poskytnout pocit sounáležitosti a spojení, což může být v krizových situacích klíčové. 

Vytvoření bezpečného a podpůrného prostředí ve školách, na pracovištích a v komunitách může navíc pomoci předcházet pocitu izolace a podporovat duševní pohodu.

Sebevražda jako demonstrace problému

Demonstrativní sebevraždu lze definovat jako čin, kterým si člověk bere život s velkolepostí a snahou upoutat pozornost. Jedná se o formu sebepoškozování, která je záměrně provedena dramatickým a nápadným způsobem tak, aby si činu vždy někdo všiml. 

Tento typ sebevraždy je často poháněn spíše touhou po pozornosti, uznání nebo pomstě než skutečnými pocity zoufalství nebo beznaděje. Jedná se o záměrný akt ukončení života způsobem, který přitahuje pozornost veřejnosti, a často je předem promyšlený a naplánovaný.

Tento typ sebevraždy je považován za performativní akt a často je vnímán jako extrémní volání o pomoc. Jedinec, který spáchá demonstrativní sebevraždu, může mít v posledních chvílích pocit moci a kontroly, protože je schopen svým jednáním manipulovat s vnímáním ostatních. Může také pociťovat úlevu, protože věří, že svou smrtí konečně získá pozornost a důležitost, které se mu v životě nedostávalo.

Demonstrativní sebevražda je často spojována s jedinci, kteří trpí narcistickou nebo histriónskou poruchou osobnosti. Tito jedinci mají hlubokou potřebu obdivu a pozornosti a sebevraždu mohou vnímat jako způsob, jak obojí získat. Pro jedince, kteří se dopouštějí demonstrativní sebevraždy, je také běžné, že se v minulosti chovali impulzivně a vyhledávali pozornost.

Existují různé způsoby, jak může jedinec ostentativní sebevraždu provést, například skočit z budovy v rušném městě, předávkovat se drogami na veřejném místě nebo zanechat dramatický vzkaz či zprávu na sociálních sítích, než si vezme život. Cílem tohoto činu je šokovat a upoutat pozornost ostatních, což z něj činí formu pomsty těm, kteří dotyčnému ublížili nebo ho ignorovali.

Je však důležité poznamenat, že demonstrativní sebevražda by neměla být zaměňována s jinými formami sebevraždy, jako je např. altruistická sebevražda, která je motivována touhou zbavit druhé břemene nebo bolesti. Demonstrativní sebevražda vede spíše k potřebě pozornosti a uznání.