Lidé s Aspergerovým syndromem potřebují konkrétnost. A svět není konkrétní. Je barevný, nevyzpytatelný, měnící se. Konkrétnost je jediný záchytný bod pro jejich vlastní existenci na světě.
Syndrom byl popsán roku 1944 německým psychologem Hansem Aspergerem. Tento typ autistické poruchy ho zaujal díky originálnímu myšlení a vnímání jedinců, jež při vhodné motivaci může vést k výjimečným výkonům. Vyskytuje se převážně u chlapců.
Pro Aspergerův syndrom je nejtypičtějším znakem egocentrismus, neboli silné zaměření na vlastní osobu, spolu s mizivou snahou o kontakt s okolím.
Inteligence jedinců s Aspergerovým syndromem je předurčuje k mimořádným výkonům v teoretické oblasti, v praktickém životě mají ale velké problémy. Dále je pro tyto jedince typická motorická neobratnost, díky níž mají problémy se všemi druhy sportů.
Aspergerův syndrom
Aspergerův syndrom je vývojová porucha, která je řazena mezi poruchy autistického spektra. Vyznačuje se obtížemi v sociální interakci, omezenými a opakujícími se vzorci chování a obtížemi v komunikaci. I když se může jednat o náročnou poruchu, se správnou podporou mohou lidé s Aspergerovým syndromem vést šťastný a úspěšný život.
Lidé s Aspergerovým syndromem mohou mít potíže se sociální interakcí. Mohou mít problémy s neverbální komunikací, jako je oční kontakt, mimika a řeč těla.
Mohou mít také potíže s pochopením emocí a záměrů druhých lidí. V důsledku toho nemusí být schopni vnímat sociální signály, například když někdo žertuje nebo je sarkastický. Může pro ně být také obtížné navazovat a udržovat přátelství nebo lásku.
Lidé s Aspergerovým syndromem mohou mít také omezené a opakující se vzorce chování. Mohou se fixovat na určitá témata, jako jsou vlaky nebo zvířata, a mluvit o nich po dlouhou dobu. Mohou si také vytvořit rutinu a rituály, například chodit do školy vždy stejnou cestou nebo trvat na tom, aby nosili každý den stejné oblečení.
Problémem pro osoby s Aspergerovým syndromem může být také komunikace. Mohou mít problémy s vyjadřováním nebo s porozuměním tomu, co říkají ostatní. Mohou mít také potíže s jazykovými nuancemi, jako jsou vtipy, metafory a idiomy.
I přes problémy spojené s Aspergerovým syndromem mohou lidé s touto poruchou vést úspěšný a smysluplný život. Se správnou podporou se mohou naučit zvládat své příznaky, rozvíjet sociální dovednosti a zlepšovat své komunikační schopnosti. Mohou se také naučit přizpůsobit svému okolí, účastnit se aktivit, které je baví, a budovat smysluplné vztahy.
Celkově může být Aspergerův syndrom náročnou poruchou, ale mnoho lidí s touto poruchou žije úspěšný a plnohodnotný život. Se správnou podporou a pochopením mohou lidé s Aspergerovým syndromem dosáhnout svého plného potenciálu.
Sociální dovednosti – co je to
Sociální dovednosti jsou pro fungování v životě nezbytné a jsou základem úspěchu v mnoha oblastech, jako je vzdělávání, zaměstnání, vztahy a komunikace. Bez efektivních sociálních dovedností mohou mít lidé problémy s navazováním přátelství, smysluplných vztahů a dokonce i s úspěchem v zaměstnání.
Sociální dovednosti jsou dovednosti a chování, které lidem umožňují efektivně komunikovat s ostatními. Zahrnují verbální a neverbální komunikaci, aktivní naslouchání, empatii, řeč těla a další mezilidské dovednosti. Dobré sociální dovednosti umožňují lidem navazovat smysluplné vztahy s ostatními a orientovat se v různých sociálních situacích.
Dobré sociální dovednosti lze rozvíjet praxí a zkušenostmi. Lidé se mohou snažit zapojit do konverzace s ostatními, cvičit se v aktivním naslouchání a věnovat pozornost řeči těla. Mohou se také naučit uvědomovat si své vlastní myšlenky a pocity a všímat si myšlenek a pocitů druhých.
Kromě toho se lidé mohou účastnit aktivit, které jim umožní procvičovat si sociální dovednosti. Mohou se například zapojit do klubů, pracovat jako dobrovolníci nebo se účastnit týmových sportů. To může pomoci budovat sebevědomí a také dát lidem příležitost procvičovat a rozvíjet své sociální dovednosti.
Sociální dovednosti jsou důležité a lze je rozvíjet praxí a zkušenostmi. Díky dobrým sociálním dovednostem mohou lidé efektivně komunikovat s ostatními a budovat smysluplné vztahy. Proto je důležité zaměřit se na rozvoj dobrých sociálních dovedností.
Vzdělávání dětí a jedinců s Aspergerovým syndromem
Vzdělávání dětí a žáků s Aspergerovým syndromem je věnován §16 zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, kde jsou zahrnuti jako osoby se speciálními vzdělávacími potřebami se zdravotním postižením.
Děti mohou nastoupit do mateřské školy běžného typu nebo do mateřské školy pro děti se zdravotním postižením. Dle §3 vyhlášky 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, smí být dítě vyučováno buď ve formě individuální či skupinové integrace, anebo ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením.
Porucha nejisté nozologické validity‚ charakterizovaná týmž kvalitativním porušením reciproční sociální interakce‚ které napodobuje autismus‚ současně s opakujícím se omezeným‚ stereotypním repertoárem zájmů a aktivit.
Liší se od autismu hlavně tím‚ že není opoždění ve vývoji řeči a kognitivních schopnostech. Tato porucha je často spojena se značnou nemotorností. Abnormality mají velkou tendenci přetrvávat do dospívání a dospělosti. V časné dospělosti se občas vyskytují psychotické epizody.
Možná je i kombinace obou forem. Základní vzdělávání může probíhat ve speciálních třídách určených pro děti s autismem a pervazivními vývojovými poruchami.
V úvahu při dobré přizpůsobivosti žáka také přichází možnost navštěvování běžného typu základní školy. Aby výuka byla přínosná, je na základě celistvé diagnostiky vypracován individuální vzdělávací program. Pro rodiče, učitele a dítě je vhodné spolupracovat s pedagogicko-psychologickou poradnou a speciálně pedagogickým centrem, kde je jim zajištěno speciálně pedagogické poradenství.
Řešení problémů především ve třech oblastech
Při vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra je nutné řešit problémy ve třech oblastech:
- komunikace
- představivosti
- sociálních vztahů
Tyto oblasti je třeba soustavně trénovat, jsou totiž pro vzdělávání žáka stejně důležité jako čtení a psaní. Na tomto místě žákovi, rodičům a učiteli pomáhá speciálně-pedagogická intervence.
Za speciálně-pedagogickou intervenci by se ale neměla brát například psychoanalytickou terapii, která je dnes překonána, dále farmakoterapii, jež problémy tlumí, ale neřeší. Ani integrace všech osob s Aspergerovým syndromem do běžných tříd není nejlepším řešením.
A co studium vysoké školy?
Žáci s Aspergerovým syndromem mívají průměrné až nadprůměrné intelektové schopnosti. Velká část z nich zvládá studium na vysoké škole. Nejčastěji si však volí takové obory, po jejichž absolvování nebudou muset přímo pracovat s lidmi či spolupracovat kolegy. Mají velmi blízko k přírodovědným oborům jako je matematika, fyzika a chemie. Stávají se z nich uznávání vědci.
Aspergerův syndrom měli například i Albert Einstein, Ludwig van Beethoven, Thomas Alva Edison, Thomas Jefferson, Carl Jung, Franz Kafka, Wolfgang Amadeus Mozart, Friedrich Nietzsche, Richard Strauss, Mark Twain, Vincent Van Gogh, Alfred Hitchcock, Andy Warhol, Woody Allen, Bob Dylan nebo Bill Gates.
Již dlouhodobě se věnujeme široké škále témat. Portál MZ.cz si klade za cíl přiblížit čtenářům aktuální dění co nejsrozumitelnější formou skrze čtivé články. Zpracováváme tematické náměty z rodinného života, duševního zdraví, vztahů, výchovy a dalších oblastí.
