„Jak že se to jmenuje ten Němec, co mi schovává věci?“ Možná i Vy máte zkušenost s Alzheimerovou chorobou. Pro příbuzné (ani pro nemocné) to není situace zrovna lehká. Bohužel i v České Republice ji trpí více než 120 000 lidí, víte jak se projevuje?
Nejeden z nás už někdy slyšel příběh o nezvaném německém hostu, který se potajmu vkrádá do naší hlavy s poselstvím vymazat veškeré myšlenky a vzpomínky. Bohužel tomu ale prozatím neumíme zabránit.
Pro nemocného se pak následně stává i ta nejbanálnější každodenní aktivita velkým problémem. Tímto hostem je závažná Alzheimerova nemoc (AN).
Historie
Poprvé ji popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době byla považována za nemoc vzácnou. Na jejím vzniku se kromě faktorů genetických mohou podílet i zánětlivá, virová onemocnění či životní prostředí.
V současné době se demence (déletrvající postižení poznávacích schopností a narušení každodenních aktivit) vyskytuje v různých formách u více než sedmi miliónů obyvatel Evropy.
V České Republice v letošním se vyskytuje u více než 105 000 lidí. Riziko onemocnění AN se po 65. roku věku každých pět let zdvojnásobuje.
Choroba nepostihuje pouze osoby kolem 60. roku věku. V 10% onemocní lidé již mezi 30-50. rokem. Zcela jasně odhalit příčiny AN se prozatím nepodařilo ani špičkovým vědcům.
Její zjištění je obtížné, protože se u všech nemocných neprojevuje stejně. Proto se lékaři orientují spíše v jejím průběhu. Je také jednou z nejrozšířenějších forem demence.
Příznaky
Výpadek paměti a problém v kognitivní (poznávací) oblasti, nemusí být vždy příznakem. První stadium mívá často zcela přehlédnutelné příznaky a nemocný je povětšinou tají, a tak pro nás prvotním varovným signálem může být změna chování a neobvyklá agresivita.
Mezi první symptomy Alzheimerovy choroby patří také opakování úkonů či vět, duševní nepřítomnost, potíže s poznáváním obličejů a špatná orientace ve vlastním domě či bytě. Dále je to pak především obtížnější rozhodování či pokles zájmu o své koníčky a zaměstnání.
Druhé stadium je již spojeno s výraznějšími problémy, které nemocnému znemožňují vykonávat řadu běžných každodenních aktivit. Zapomínání jmen, výrazné výpadky paměti, snížená schopnost samostatnosti a samoobsluhy (mnohdy je potřeba pomoci např. s oblékáním či mytím).
Často nemocný zabloudí i na známých místech. Také dochází ke zhoršení řečových schopností. Vyskytnout se ale mohou i halucinace s bludy.
Ve třetím stadiu je již nemocný závislý na pomoci druhých. Je pro něj obtížné sám přijímat potravu. Nepoznává přátelé ani členy rodiny. Má potíže s chůzí, v mnoha případech je nemocný dokonce upoután na lůžko. Nemocný se pomočuje a neudrží stolici. Také zde dochází k významným poruchám chování.
Jak Alzheimerova choroba ovlivňuje mozek?
Vědci pokračují v odhalování složitých změn v mozku při Alzheimerově chorobě. Změny v mozku mohou začít deset i více let předtím, než se objeví příznaky.
Během této velmi rané fáze Alzheimerovy choroby dochází v mozku k toxickým změnám, včetně abnormálního hromadění proteinů, které tvoří amyloidní plaky a taurové spleti.
Dříve zdravé neurony přestávají fungovat, ztrácejí spojení s ostatními neurony a odumírají. Předpokládá se, že v Alzheimerově chorobě hraje roli i mnoho dalších komplexních změn v mozku.
Zdá se, že k poškození dochází zpočátku v hipokampu a entorhinální kůře, což jsou části mozku, které jsou důležité pro vytváření vzpomínek.
Jak odumírá více neuronů, jsou postiženy další části mozku a začínají se zmenšovat. V konečné fázi Alzheimerovy choroby je poškození rozsáhlé a mozková tkáň se výrazně zmenšuje.
Příčiny Alzheimerovy choroby
Mozek se skládá z miliard nervových buněk, které jsou navzájem propojeny. Při Alzheimerově chorobě dochází ke ztrátě spojení mezi těmito buňkami.
Důvodem je hromadění bílkovin, které vytvářejí abnormální struktury zvané „plaky“ a „spleti“. Nakonec nervové buňky odumírají a dochází k úbytku mozkové tkáně.
Mozek obsahuje také důležité chemické látky, které pomáhají vysílat signály mezi buňkami. Lidé s Alzheimerovou chorobou mají v mozku méně některých z těchto „chemických poslů“, takže signály nejsou předávány tak dobře.
Existují některé léky na léčbu Alzheimerovy choroby, které mohou pomoci zvýšit hladinu některých chemických poslů v mozku. To může pomoci s některými příznaky.
Alzheimerova choroba je progresivní onemocnění. To znamená, že postupně, v průběhu času, dochází k poškozování dalších částí mozku. Tím se rozvíjí více příznaků, které se také zhoršují.
Kde hledat pomoc
Pokud dojdete k závěrům, že váš příbuzný v mnoha bodech odpovídá popisu, je nutné s ním nejprve dostatečně o všech potížích pohovořit. Důležité je dotyčného přimět, aby své potíže konzultoval s odborníkem.
Setkání můžete domluvit a poskytnout mu doprovod. K tomu, abychom s jistotou mohli určit diagnózu, jsou zapotřebí neuropsychologická, psychiatrická či geriatrická vyšetření, jejichž cílem je zjistit úroveň kognitivních schopností pacienta, jako jsou paměť, pozornost, logické uvažování a schopnost vykonávat motorické úkoly.
Dále je za potřebí provést nejrůznější vyšetření hlavy, mozku (počítačová tomografie – CT, magnetická rezonance – MR), mozková biopsie (vyšetření vzorku mozkové tkáně), která nám pomohou vyloučit přítomnost ostatních chorob, které se mohou projevovat podobnými příznaky (např. poruchy funkce štítné žlázy) a analýza mozko-míšního moku.
V případě, že se vaše podezření díky následným vyšetřením potvrdí, je důležité přemýšlet nad pečovatelskou a opatrovatelkou péčí. Důležité je zvážit všechna pro a proti, zda se postarat sám, či využít specializovaného zařízení.
Je však důležité v jakémkoliv případě zůstat nemocnému stále na blízku a být mu oporou. U nás v Čechách se můžeme s jistotou obrátit na Českou alzheimerovskou společnost, fungující jako občanské sdružení od roku 1997.
Pečovatelská péče a finanční pomoc
Ohledně pečovatelské a finanční pomoci se můžeme obrátit na sociální odbory při městských úřadech. Je možné vyhledat také organizace a sdružení osob, které musely čelit stejným obtížím, jakým čelíte vy.
Tito lidé jsou připraveni se s vámi o své zkušenosti prožitky podělit. A to je pro nemocné skutečná pomoc. Vzhledem k tomu, že stále nejsou přesně známy příčiny AN, neexistuje tak ani možnost vyléčení.
Proti zmírnění některých příznaků je možné podávat příslušné léky (kognitiva), které sice nemoc nevyléčí, ale dokážou oddálit její rozvoj. V současné době je proti AN nově testována vakcína.
V průběhu nemoci je dobré se vyvarovat alkoholu, mít bohatou a vyváženou stravu, trénovat paměť, chodit do přírody a pobývat ve společnosti. To nám pomůže zmírnit následky či pozastavit AN v určitém stadiu.
Nezbytnou součástí je pravidelný lékařský dozor, jinak by se zdravotní stav mohl rychleji měnit a zhoršovat. V rámci prevence bychom měli dbát na své zdraví.
Mít vyváženou stravu bohatou na vitamíny, minerály a stopové prvky, trénovat mozek (např. luštit sudoku), bohaté záliby a zájem o nové informace. Důležité je také dbát na osobní bezpečnost, používat bezpečnostní pásy, ochranné přilby atd.
Jak nemoci předcházet
V případě, že u někoho z rodiny rozpoznáte příznaky AN, místo původně tak zřetelně rozkrývajícího se hlavolamu AN, může být ve výsledku problém úplně jinde. Často podobné příznaky můžeme objevit i u deprese či jiných nemocí.
Důležité je, najít v sobě dostatek síly a mít na paměti, že vždy je tou nejlepší pomocí kontakt s odborníkem (s psychiatrem nebo neurologem) a vědomí, že na celou situaci nejsme sami.