Akutní stresová reakce – co to je, možnosti léčby

Říká se, že je normální mít nenormální reakce na nenormální věci. Otázkou je, kde je hranice mezi normální a nenormální reakcí, a kde je hranice mezi normální a nenormální věcí? To je nejspíš pro každého jiné. Pokud však naše tělo reaguje ve stresu, bývá naše reakce často až překvapivá. Může se tak jednat o akutní stresovou reakci. 

Akutní stresová reakce, někdy označovaná jako syndrom stresové reakce, je reakcí organismu na náhlý a intenzivní psychosociální nebo environmentální stresor. Tato reakce je charakterizována aktivací autonomního nervového systému – řadou fyziologických změn mimo vědomou kontrolu, které tělu dodávají energii k reakci na vnímanou hrozbu. 

Mezi běžné projevy akutní stresové reakce patří:

• zvýšený stav vzrušení
• pocení
• zimnice bez teploty
• únava
• svalové napětí
• třes rukou
• nevolnost
• zvracení 
• afty v puse
• zrychlená srdeční frekvence
• rozvoj nemoci, jako např. rakoviny nebo lupénky

Mohou se objevit i psychické příznaky, jako je úzkost, zmatenost a panika. V některých případech může být tato reakce doprovázena flashbacky, vtíravými vzpomínkami nebo iracionálními děsivými myšlenkami. 

Co je akutní stresová porucha

Akutní stresová porucha (z angličtiny acute stress disorder ASD) je psychický stav, který se může objevit po traumatické události. Touto událostí může být cokoli od přírodní katastrofy po autonehodu nebo svědectví násilné události. 

Jedinci, kteří trpí poruchou akutního stresu, mají širokou škálu příznaků, včetně vtíravých myšlenek, nočních můr, vzpomínek, extrémní úrovně stresu, vyhýbání se lidem, místům nebo činnostem, které jsou spojeny s traumatickou událostí, a různé úrovně zvýšeného stavu vzrušení, které se mohou projevit fyzickými příznaky, jako je bušení srdce, pocení a potíže se spánkem.

Nejdůležitějším faktorem spojeným s akutní stresovou poruchou je doba, po kterou byl jedinec vystaven traumatické události. U osoby, která je traumatické události vystavena krátkou dobu, například několik minut nebo hodin, se nemusí nutně projevit porucha pozornosti, zatímco u osoby, která je traumatické události vystavena delší dobu, například několik dní, týdnů nebo měsíců, se mohou příznaky poruchy pozornosti projevit ve větší míře. 

Diagnózu akutní stresové poruchy (ASP) nebo posttraumatické stresové poruchy (PTSP) může stanovit lékař, který je vyškolen v posuzování a diagnostice těchto poruch. Obvykle se k posouzení, zda jedinec splňuje kritéria akutní stresové poruchy nebo posttraumatické stresové poruchy, používá klinický rozhovor s danou osobou.

Pokud byl jedinec vystaven traumatické události, posoudí klinický lékař jeho příznaky a rozhodne, zda jsou dostatečně závažné pro diagnózu akutní stresové poruchy. 

Přestože jedinec může po traumatické události pociťovat příznaky úzkosti a deprese, nemusí to nutně znamenat, že trpí ASP nebo PTSP. Je důležité si uvědomit, že příznaky ASP se obvykle objevují do čtyř týdnů od traumatické události a jsou intenzivnější než typické reakce spojené se stresem.

Léčba ASP obvykle zahrnuje kognitivně-behaviorální terapii (KBT). KBT je typ terapie, která se zaměřuje na to, aby naučila jedince rozpoznat a upravit své myšlenkové vzorce a chování s cílem snížit stres a úzkost. 

Tento typ terapie pomáhá jedincům rozpoznat, že jejich myšlenkové vzorce souvisejí se stresem, který pociťují, a vyvinout lepší způsoby, jak se se stresem vyrovnat. Pokud příznaky nereagují na samotnou KBT, může být při léčbě akutní stresové poruchy doporučena také medikace. 

Akutní stresová porucha i posttraumatická stresová porucha mohou způsobovat značné potíže a neměly by se brát na lehkou váhu. Pokud byl člověk vystaven traumatické události a cítí se v úzkosti, je důležité vyhledat pomoc a promluvit si s odborníkem na duševní zdraví.

Stres může být také jednou z příčin insomnie.

Rozdíl mezi akutní stresovou reakcí a posttraumatickou stresovou poruchou

Akutní stresová porucha (ASP) a posttraumatická stresová porucha (PTSP) jsou duševní poruchy, které se vyznačují obtížemi při zvládání traumatických zážitků a reakcí na ně.

ASP je krátkodobá reakce na traumatickou událost a obvykle netrvá déle než měsíc po traumatu. 

Vyznačuje se řadou příznaků, jako jsou:

• opětovné prožívání traumatické události prostřednictvím nočních můr, flashbacků a vtíravých myšlenek
• vyhýbání se připomínkám traumatické události
• negativní přesvědčení a pocity o sobě a o světě
• pocit snadné vyděšenosti nebo nervozity
• potíže se soustředěním

Příznaky ASP  obvykle narušují schopnost člověka fungovat v každodenním životě a člověk musí podstoupit léčbu, aby se zotavil.

Posttraumatická stresová porucha je úzkostná porucha, která vzniká poté, co člověk zažije traumatickou událost nebo je jejím svědkem. PTSP může trvat měsíce nebo roky a její příznaky se mohou u jednotlivých osob lišit. 

Lidé s posttraumatickou stresovou poruchou mají často potíže s fungováním v každodenním životě, což jim ztěžuje práci, zdravé vztahy nebo udržování jakéhokoli zdání normálního života. PTSP se obvykle léčí kombinací poradenství v oblasti duševního zdraví a léků.

Rozdíly mezi ASP a PTSP souvisejí především s délkou trvání stavu. ASP je krátkodobá reakce na traumatickou událost, zatímco PTSD může být reakcí dlouhodobou. 

Pokud jde o příznaky, oba stavy se projevují některými společnými příznaky, jako je opětovné prožívání traumatické události a vyhýbání se připomínkám traumatu. Jiné příznaky, jako je disociace, negativní přesvědčení a pocity a potíže se soustředěním, však bývají u ASP výraznější než u posttraumatické stresové poruchy. 

Kromě toho se léčebné protokoly pro tyto dva stavy liší, protože ASP se obvykle léčí kognitivně-behaviorální terapií, zatímco PTSP se léčí kombinací poradenství v oblasti duševního zdraví a medikace.

Léčba akutní stresové poruchy

Akutní stresová porucha je stav, který se může objevit u osob po prožití traumatické události. Je charakterizována přítomností disociativních a reexperienčních příznaků krátce po prožitém traumatu. 

ASP se může vyskytnout u dospělých i dětí, ale obvykle se projeví do tří měsíců od prožití traumatu. Je důležité si uvědomit, že příznaky ASP musí být přítomny nejméně jeden měsíc, aby bylo možné stanovit diagnózu. 

Základní léčbou ASP je psychoterapie. Ta zahrnuje kognitivně-behaviorální terapii (KBT), která pomáhá jedinci identifikovat a modifikovat maladaptivní myšlenkové vzorce související s traumatem a podporuje zdravější dovednosti zvládání. 

Používá se také expoziční terapie, která pomáhá jedinci naučit se konfrontovat a účinně čelit traumatickým vzpomínkám a zážitkům, které mu stále způsobují úzkost. 

Psychodynamická terapie se rovněž ukázala jako přínosná při léčbě poruch akutní stresové poruchy, protože psychoanalytický proces může jedinci pomoci dát traumatické události smysl a začlenit ji do jeho životních zkušeností. 

Ke zmírnění fyzických a psychických příznaků spojených s akutní stresovou poruchou lze použít také léky. Běžně se mohou používat antidepresiva, které pomáhají snižovat pocity deprese, úzkosti nebo přetrvávajícího strachu. 

Antipsychotika lze použít také ke zvládnutí případných psychotických příznaků, jako jsou bludy nebo halucinace, které mohou být přítomny.

Je důležité si uvědomit, že i při léčbě může trvat nějakou dobu, než se člověk plně vyrovná s jakýmkoliv prožitým traumatem. 

Je důležité najít lékaře, se kterým se jedinec cítí dobře a může s ním otevřeně hovořit o svých zkušenostech bez obav z odsouzení. Na cestě k zotavení je zásadní také péče o sebe sama, která jedinci umožňuje pečovat o své fyzické i duševní zdraví. 

Vyhledání podpory od přátel a rodiny může navíc poskytnout povzbuzení a pomoci v procesu uzdravování.

Jak se žije s akutní stresovou poruchou

Život s akutní stresovou poruchou může být velmi obtížný a stresující, ale není to nemožné. První a nejdůležitější věcí je vyhledat odbornou pomoc. 

Terapeut může jedinci pomoci naučit zvládat příznaky a strategie pro zvládání stresu. V rámci zotavování je důležité změnit svůj životní styl a snížit množství stresu ve svém životě. 

Je dobré se snažit co nejvíce omezit vystavování se spouštěcím situacím. Dále je dobré se zaměřit na zdravé a pozitivní aktivity, jako jsou:

• procházka v přírodě
• čtení knihy
• jóga
• pletení
• plavání
• relaxace
• trávení času s přáteli a rodinou

Kromě toho je důležité naučit se zdravým způsobům, jak se vypořádat se stresem. 

Pravidelné přestávky od technologií mohou pomoci stres snížit. Ke zklidnění mysli a těla může přispět také každodenní meditační praxe. Při zvládání stresu mohou být prospěšné také techniky všímavosti nebo relaxace. A je důležité nezapomínat zdravě vyjadřovat své pocity, ať už psaním, rozhovorem s přítelem nebo jiným způsobem. 

Důležité je také pečovat o své fyzické zdraví. Vyvážená strava, pravidelné cvičení a dostatek spánku jsou nezbytné pro zvládání stresu a podporu zdravého fungování mozku. Kromě toho je velmi důležité mít sociální podporu.

V neposlední řadě je důležité mít se sebou trpělivost. Zotavení z akutní stresové poruchy může trvat dlouho, proto je dobré být na této cestě trpěliví a shovívaví sami k sobě.