Psychické problémy trápí v současné době velké množství lidí. Mnozí často ani nevědí, že jsou nemocní, nebo že by potřebovali odbornou pomoc. Často pak končí v péči psychologů nebo psychiatrů pozdě. Jednou z možností, jak se léčit po psychické stránce, je transpersonální psychologie, která zahrnuje zvláštní metody léčení. O které metody se jedná a jsou člověku opravdu nápomocně?
Transpersonální psychologie je forma psychoterapie, která se snaží léčit celého člověka – mysl, tělo i ducha. Tento přístup zahrnuje tradiční metody psychoterapie s mnoha dalšími technikami, jejichž cílem je pomoci jednotlivcům zkoumat a rozvíjet jejich duchovní rozvoj. Toto zkoumání může zahrnovat meditaci, modlitbu, účast na duchovních seancích nebo praxi v izolaci a organizování vztahů a událostí, které podněcují rozvoj většího fyzického, mentálního, emocionálního a duchovního uvědomění.
Co je transpersonální psychologie?
Transpersonální psychologie je nově vznikající obor psychologie, který spojuje aspekty duchovní a mystické sféry s vědeckými principy psychologie.
Snaží se rozšířit a prohloubit vědecké poznatky psychologie tím, že zkoumá skryté hlubiny lidské zkušenosti a poskytuje způsob, jak propojit mysl, tělo a ducha. V nejširším slova smyslu jde v transpersonální psychologii o pochopení celé škály lidských zkušeností a projevů a vztahu mezi fyzickými, emocionálními, mentálními a duchovními aspekty života.
Transpersonální psychologové věří, že zážitky, které přesahují běžný rámec, někdy označované jako „vrcholné zážitky“, mohou být využity k podpoře uzdravení a pomoci lidem dosáhnout vyšší úrovně pohody.
Tento přístup k psychologii je založen na holistickém přístupu k člověku, nikoliv na tom, že je vnímán pouze jako součet svých „částí“.
Prostřednictvím kombinace nejmodernějších vědeckých přístupů, terapií založených na důkazech a starobylých duchovních principů a praktik se transpersonální psychologové snaží o komplexní pochopení celého člověka.
Transpersonální psychologie považuje základní lidskou potřebu duchovního spojení a růstu za nedílnou součást léčení a zdůrazňuje význam sebepoznání a osobního růstu. Zahrnuje zkoumání psychologických problémů, jako je smutek, trauma, deprese a úzkost.
Co lze léčit pomocí transpersonální psychologie?
Transpersonální psychologie se zaměřuje na pomoc jednotlivcům při hledání porozumění a smyslu jejich života, při zkoumání jejich základních hodnot, účelu a přesvědčení a při přijímání jejich jedinečných cest k emocionálnímu, psychologickému a duchovnímu růstu.
Prostřednictvím těchto aktivit se transpersonální psychologie snaží podporovat lepší sebeuvědomění, vytvářet propojení vědomí a rozvíjet pocit harmonie mezi vnitřním a vnějším já. Podporuje také léčení základních emocionálních problémů, které mohou mít vliv na růst a kvalitu života jednotlivců.
Díky využívání rozmanitých intervencí, jako je práce se sny a představami, Gestalt terapie, znalost archetypů, hypnóza, energetické léčebné techniky, všímavost a mnoho dalších rozmanitých přístupů, nabízí transpersonální psychologie holistický přístup k emočnímu, psychologickému a duchovnímu léčení. Může jednotlivcům pomoci vyléčit se z příznaků deprese, úzkosti a dalších psychických poruch.
Metody terapie
Psychologické přístupy v transpersonální psychologii zahrnují jungovskou hlubinnou psychologii, psychosyntézu, gestalt terapii, sebezpytování, prožitkovou terapii a terapii zaměřenou na klienta.
Jako bonus transpersonální terapie často zkoumá také různé techniky východních duchovních tradic, jako jsou meditace, jóga, holotropní dýchání, zpěv a pránájáma.
Transpersonální psychoterapie podporuje silný vztah mezi terapeutem a klientem tím, že se zaměřuje na duchovní aspekty přítomné v každé interakci mezi člověkem a přirozeným světem. Není zakořeněna v žádné konkrétní víře, ale spíše vychází ze sdíleného porozumění, aby klientům pomohla kultivovat větší přítomnost, kterou mohou přenést do všech oblastí svého života.
Holotropní zážitky a jejich zdroje
Holotropních zážitků je celá řada. Jedním z hlavních zdrojů, který můžeme sledovat v mnoha kulturách, jsou různé iniciace, šamanské rituály a spirituální tradice.
Často jsou spojeny s transformací jedince skrze zážitky vlastní smrti a znovuzrození. V oblasti náboženství známe celou řadu božstev a mytologických postav, které prošly podobným procesem (Isis, Demeter, Quetzalcoatl, Ježíš atd.). Cest, jak dosáhnout rozšířeného, čili změněného stavu vědomí, je pochopitelně více a patří mezi ně jóga, meditace, modlení, psychoaktivní látky nebo i sport.
Holotropní stavy vědomí lze zkoumat např. v psychiatrických léčebnách, dále pak lze studovat experimenty se senzorickou deprivací, praktikovat holotropní dýchání a v neposlední řadě provázet pacienty jejich tzv. psychospirituálními krizemi, které se pomalu dostávají do povědomí i konzervativněji laděnému spektru odborníků.
Holotropní dýchání
Holotropní dechová terapie je zážitková a vzdělávací technika zahrnující zvýšené stavy vědomí. Vyvinul ji psycholog a psychiatr Stanislav Grof na konci 60. let 20. století.
Holotropní dýchání kombinuje trvalé, propojené a zrychlené dýchání se sugestivní hudbou a dalšími smyslovými vjemy.
Záměrem holotropního dýchání je:
- získat přístup k vnitřním oblastem vědomí
- prolomit vzorce emočního a fyzického strádání
- nalézt hlubší poznání vlastní vnitřní přirozenosti
Metoda podporuje a využívá přirozený proces, který slouží k léčení a přístupu k tvůrčím zdrojům a duchovním potenciálům.
Holotropní dýchání poskytuje příležitost k osobnímu růstu a transformaci v kontextu intenzivních vnitřních prožitků. Může pomoci při zkoumání a řešení životních problémů a otázek a napomáhá při objevování vlastních vnitřních zdrojů jedince.
Během sezení holotropní dechové práce může účastník zažít širokou škálu fyzických, emocionálních a duchovních stavů bytí.
Některé zážitky podněcují další vjemy, které vedou účastníka k tomu, aby se do prožitku ponořil hlouběji, než by bylo možné nebo pohodlné v jakémkoli jiném prostředí. Nezřídka se na povrch vynoří a do vědomí se dostanou prvky, které byly potlačeny nebo si jich dříve nikdo nevšiml.
Jak funguje holotropní dýchání
Holotropní dechová terapie je proces sebepoznávání a léčení, který kombinuje zrychlené dýchání se sugestivní hudbou, tělesnými prvky a kreativním vyjádřením.
Tento proces, který se obvykle provádí ve skupině, má pomoci jednotlivcům spojit se s jejich vnitřní moudrostí a zdrojem uzdravení.
Proces obvykle začíná tím, že si účastníci lehnou na podložku na polštář. Uvolní své tělo, zavřou oči a zaměří svou pozornost dovnitř. Průvodce je poté provede souborem dechových cvičení. Tato cvičení zahrnují hluboké dýchání podobné józe a často obsahují zvuky nebo slova. Během cvičení se vědomá kontrola dechu pomalu uvolňuje, dokud účastníci nedýchají svým vlastním tempem.
Klíčem k holotropnímu dýchání je vytvoření bezpečného a podpůrného prostředí, které účastníkům umožní soustředit se na jejich vnitřní prožitek. Průvodce může účastníkům poskytnout jemné vedení, které jim pomůže přejít do hlubšího stavu vědomí. Během sezení mohou účastníci zažívat různé pocity, včetně fyzických vjemů, emočního uvolnění a duchovního probuzení.
Po skončení dechových cvičení jsou účastníci vyzváni, aby se podělili o své zážitky. To lze provést slovně, prostřednictvím hudby nebo umění nebo pohybem.
Kdo je Stanislav Grof?
Stanislav Grof je jedním z nejvlivnějších a nejuznávanějších psychiatrů a transpersonálních psychologů konce 20. a počátku 21. století. Jeho klinické a teoretické práce, často označované jako „otec transpersonální psychologie“, se staly průkopníkem v oblasti spirituální psychologie a výzkumu vědomí.
Narodil se v roce 1931 v Praze v Československu a dospěl právě v době, kdy do jejich vlasti pronikala vojska Adolfa Hitlera. V době, kdy mu bylo devět let, se Československo stalo součástí Třetí říše a Grof se na vlastní kůži setkal s nacistickým útlakem a kulturním zničením své vlasti.
V roce 1952, krátce po získání lékařského titulu na Karlově univerzitě v Praze, Grof opustil Československo a už se nikdy nevrátil. Studium medicíny a psychologie v Evropě mu otevřelo dveře ke studiu psychedelických drog a právě zde se zrodila Grofova kariéra v oblasti transpersonální psychologie.
Svůj raný psychedelický výzkum zahájil ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze, kde experimentoval s několika drogami měnícími mysl, jako je LSD, meskalin a psilocybin. Díky těmto a dalším studiím začal rozvíjet své inovativní teorie a poznatky o terapeutické síle těchto látek.