Jak se nenechat ovlivnit? Co je dobré vědět o sugesci

Na úvod Vás požádám, abyste si představili našedlou plochu, na které si představíte obraz zvířete. Může to být jakékoli zvíře, ale s jednou výjimkou – nesmíte si představit bílého ledního medvěda. Jaké zvíře jste si představili jako první?

Pokud jste si stejně jako drtivá většina lidí představili bílého ledního medvěda, nechali jste se ovlivnit jednoduchou sugescí. Co tento pojem znamená?

Sugesce pochází z latinského slova suggere – podsouvat, našeptávat. Jedná se o proces, při kterém dochází k ovlivňování myšlení či představ, přičemž toto ovlivňování je mimo volní kontrolu ovlivňovaného.

Velice jednoduchý příklad je vidět v úvodu článku: drtivá většina lidí, aniž by si to uvědomila, si okamžitě představí bílého ledního medvěda. Míra, se kterou podléháme sugesci, je individuální. Tato míra se nazývá sugestibilita a lze ji měřit speciálními psychologickými nástroji. Čím je tato míra vyšší, tím spíše se necháme sugescí ovlivnit. Sugesce může být také od našeho okolí úplně skrytá, jedná se o tzv. priming.

Sugescí nás může ovlivňovat někdo druhý, pak mluvíme o tzv. heterosugesci. Sugescí ale můžeme také ovlivňovat samy sebe. V takovém případě mluvíme o autosugesci. Ta může být jak vědomá, například ve formě přání nebo tužeb, nebo nevědomá. Z nevědomé autosugesce čerpají svou sílu předsudky a pověry.

Využití sugesce v psychologických technikách

Asi nejznámější způsob využití sugesce je hypnóza. Tu zná řada z nás z filmů, kde hypnotizér uvede do hypnotického stavu nějakou osobu, aby jí pak v tomto změněném stavu vědomí zadal nějaký úkol.

Tento úkol je sugescí a v ní leží jádro léčebného efektu hypnózy. Míra hypnability, tj. schopnosti nechat se ovlivnit hypnózou, je podobně jako sugestibilita individuální.

Sugesce, přesněji autosugesce, je také součástí tzv. autogenního tréninku. Jedná se o relaxační metodu, která navozuje relaxovaný stav podobající se mírné hypnóze.

Autosugesce zde může být i součástí léčebného programu například u léčby závislostí. U léčby závislosti na kouření bychom se tak mohli setkat s autosugescí, která by mohla znít: „Jiní mohou kouřit, ale mě jsou cigarety lhostejné.“

Autosugesce bývají častou součástí různých relaxačních programů. Mezi ně patří i populární Silvova metoda. Zde se opět využívá autosugesce, podobně jako u autogenního tréninku, využívá se však odlišného postupu navození relaxačního stavu a také práce s autosugescemi nespočívá vždy pouze v opakování jednotlivých výroků.

Sugesce v běžném životě

Máte pocit, že sugesce ve vašem životě nehraje žádnou roli? Mýlíte se. Se sugescí se pracuje i v reklamě a komu se může v dnešní době podařit zcela se vyhnout reklamám?

Příkladů je celá řada, jednoduché ovlivňování druhého člověka, nebo i nás samých, je běžnou součástí života. Je dobré o sugesci vědět, neboť uvědoměním si tohoto procesu můžeme oslabit jeho sílu té sugesce, která není ku prospěchu naší životní pohodě.

Sugesce se může objevovat i na pracovišti. V takovém případě se mnohdy vyplatí zapřemýšlet nad změnou práce, případně na rychlém odchodu pomocí výpovědi na dohodu nebo výpovědi z pracovního poměru na dobu určitou.

Příklady sugesce

Sugesce, někdy také označovaná jako určitý typ návrhu, jsou v životě všudypřítomné, od jídla, které jíme, až po oblečení, které nosíme. Můžeme je najít v každém aspektu života a mohou nám pomoci při rozhodování, jak se zachovat nebo jak něco udělat.

Například při nakupování oblečení vám může přítel navrhnout určitý styl nebo barvu, která by vám podle něj slušela. Pokud dáte na jejich rady, můžete si nakonec vybrat oblečení, které bude vypadat skvěle a ve kterém se budete cítit sebevědomě.

Při stolování vám číšník může navrhnout konkrétní jídlo, o kterém si myslí, že by vám mohlo chutnat. Pokud se budete řídit jeho návrhem, může se stát, že si jídlo nejen vychutnáte, ale stane se pravidelnou součástí vašich návštěv restaurace.

S návrhy se můžete setkat také na pracovišti, kde vám nadřízený nebo manažer může navrhnout určitý postup při řešení projektu nebo úkolu. Využití jejich rad vám může pomoci být úspěšnější při dodržování termínů a správném plnění úkolů.

A konečně, návrhy lze nalézt i ve vztazích. Přítel nebo člen rodiny může navrhnout určitou aktivitu nebo výlet, o kterém si myslí, že by mohl být zábavný nebo že by mohl být dobrým způsobem, jak společně strávit čas. Následování jejich návrhu by mohlo vést k zábavnému a nezapomenutelnému zážitku.

Návrhy jsou všude a mohou nám pomoci při rozhodování v každodenním životě. Přijímání návrhů od ostatních nám může pomoci činit rozhodnutí, která jsou pro nás z dlouhodobého hlediska přínosná, od oblečení, které nosíme, až po jídlo, které jíme. Na druhou stranu mohou určitým způsobem potlačit to, co doopravdy chceme.

Tipy jak se vyhnout sugesci

Všichni jsme se už setkali s určitým typem sugesce. Ať už v práci, v obchodě, nebo dokonce v restauraci. Jak se ale vyhnout nebezpečné sugesci?

• Uvědomte si, kdo sugesci podává.

Pokud návrh pochází od někoho, koho neznáte, možná bude lepší si ho odpustit. To platí zejména v případě, že se jedná o cizí osobu. Je důležité si uvědomit, že ne všechny návrhy jsou stejné a že návrh nemusí být ve vašem nejlepším zájmu.

• Zvažte zdroj.

Pokud návrh pochází od někoho, koho znáte, věnujte několik okamžiků tomu, abyste zvážili jeho zdroj. Je to osoba, které důvěřujete? Je návrh něčím, co by pro vás bylo skutečně přínosné? Pokud je odpověď záporná, možná bude nejlepší návrh vynechat.

• Naslouchejte své intuici.

Pokud vám návrh nepřipadá správný, je pravděpodobně nejlepší poslechnout svou intuici a návrh vynechat. Je důležité důvěřovat svým instinktům a dělat rozhodnutí, která jsou ve vašem nejlepším zájmu.

• Zeptejte se sami sebe, zda to stojí za to.

Je důležité zvážit klady a zápory daného návrhu. Pokud je to něco, co by vyžadovalo hodně úsilí nebo času, nemusí to stát za to. Na druhou stranu, pokud je to něco, co by vám mohlo usnadnit život nebo zlepšit jeho kvalitu, pak to může stát za zvážení.

• Nebojte se říci ne.

Pokud jste věnovali čas zvážení návrhu a přesto se s ním necítíte dobře, nebojte se zdvořile říci ne. Je důležité si uvědomit, že říci ne je v pořádku a že se kvůli tomu nemusíte cítit provinile nebo trapně.

Celkově je důležité si uvědomit, že ne všechny návrhy jsou stejné a že je v pořádku říci ne, pokud se vám návrh nezdá. Tím, že zvážíte zdroj, nasloucháte své intuici a ptáte se sami sebe, zda to stojí za to, se můžete vyhnout návrhům v reálném životě a ujistit se, že děláte rozhodnutí, která jsou pro vás nejlepší.

Co je to hypnóza?

Hypnóza je mocný nástroj, který se používá k přístupu do podvědomí a ke změně chování, myšlenek a emocí. Jedná se o stav uvolnění, soustředění a zvýšené sugestibility, kdy je vědomá mysl člověka obejita a je zpřístupněno podvědomí. Hypnóza se používá k překonávání návyků, fobií a závislostí a ke zvládání bolesti, stresu a úzkosti.

Hypnóza funguje tak, že obchází vědomou mysl a umožňuje ovlivňovat podvědomí. Během sezení hypnotizér uvede člověka do uvolněného stavu a navrhne mu určité chování nebo myšlenkové vzorce. Hypnotizovaná osoba má celý proces pod kontrolou a může jakýkoli návrh odmítnout.

Když je osoba v hypnotickém stavu, její aktivita mozkových vln se zpomalí, což jí umožní být otevřenější sugescím a lépe reagovat na pokyny hypnotizéra. To jim může pomoci zpřístupnit vzpomínky a emoce, které jsou normálně blokovány vědomou myslí. Může jim také pomoci soustředit se, uvolnit se a získat náhled na své zvyky a chování.

Hypnózu lze použít k odvykání kouření, snížení stresu a hubnutí. Lze ji také využít k tomu, aby pomohla lidem zvládnout chronickou bolest a zmírnit příznaky úzkosti a deprese. Hypnózu lze také použít ke zlepšení výkonnosti ve sportu, podnikání a ke snížení strachu z veřejného vystupování.

Hypnóza je bezpečný a účinný nástroj pro zvládání duševního a fyzického zdraví. Může lidem pomoci provést pozitivní změny v jejich životě a může být použita ke zvýšení výkonnosti a celkové pohody. Je důležité mít na paměti, že hypnóza by měla být používána pod vedením kvalifikovaného a zkušeného odborníka.

Historie hypnóz

Hypnóza má dlouhou historii a používá se k různým účelům. Její kořeny sahají až do starověku, kdy ji používali staří Egypťané, Babyloňané a Řekové. Hypnóza se používala také v tradiční čínské medicíně a doklady o jejím používání lze nalézt v textech ze 16. století.

V 19. století se hypnóza stala oblíbenou formou zábavy a jejími známými praktiky byli například Franz Mesmer a James Braid.

Mesmer věřil, že zdrojem jeho úspěchů při léčbě pacientů je tajemná energie neboli „zvířecí magnetismus“. I když to bylo nakonec vyvráceno, jeho práce posloužila jako inspirace pro mnoho technik používaných v moderní hypnóze.

Braid byl naopak průkopníkem v používání hypnózy pro terapeutické účely. Jako první použil termín „hypnóza“ a vyvinul mnoho moderních hypnotických technik, jako je používání sugesce, relaxace a navození stavu podobného transu. Jeho práce pomohla legitimizovat používání hypnózy jako léčebného prostředku.

Ve 20. století získala hypnóza další uznání jako léčebná metoda. Psychiatři a psychoterapeuti začali hypnózu používat k různým účelům, včetně léčby úzkosti, deprese a léčby bolesti. Hypnóza se také používala k odvykání kouření, ke zlepšení sportovních výkonů a k překonávání fobií. V současné době je hypnóza využívána lékaři v mnoha zemích a je stále více přijímána jako platná forma léčby.

ZDROJE:

Hartl, P. & Hartlová, H. (2004). Psychologický slovník. Praha: Portál.Hoskovec, J. & Hoskovcová, S. (1998). Psychologie hypnózy a sugesce. Praha: Portál.

Nešpor, K. (2010). Práce s tělem v psychologii. Praha: PVŠPS.