Ranní ptáče – často pláče

Mnoho lidí, a dokonce i vědců, si pokládá otázky, jak člověk spí, zda je pro člověk spánek ztrátou času a k čemu je spánek vůbec dobrý. V dnešní době jsou všichni orientováni na výkon a nonstop styl života.

Brzké ranní vstávání je zvykem úspěšných lidí již po staletí. Brzké vstávání je prospěšné pro fyzické i duševní zdraví a může vést k produktivnějšímu dni. Jedním z mužů, kteří si tento zvyk osvojili, je John, který každé ráno vstává ve 4:30 hodin.

John je podnikatel, který vede úspěšnou firmu. Ví, že brzké vstávání je pro produktivitu a úspěch nezbytné. Časné ranní hodiny využívá k tomu, aby si naplánoval den, meditoval a ujistil se, že je psychicky i fyzicky připraven na nadcházející den.

John začíná svůj den ranní meditací, která mu pomáhá soustředit se a zůstat pozitivní a zbavit se negativní energie. To mu pomáhá udržet si motivaci po celý den a činit lepší rozhodnutí. Poté si stanoví své záměry na celý den a naplánuje si svůj rozvrh. Tím udává tón zbytku dne a pomáhá mu zůstat organizovaný a v obraze.

John také využívá časné ranní hodiny ke cvičení. Začíná jemným protahováním a postupně přechází k intenzivnějším cvikům. Cvičení Johnovi pomáhá udržet si energii po celý den a soustředit se na své cíle.

John je důkazem toho, jakou sílu má brzké ranní vstávání. Dosáhl úspěchu ve svém podnikání a dokáže se soustředit a motivovat. Jeho úspěch je výsledkem jeho odhodlání vstávat brzy a stanovit si záměry pro svůj den. Je skvělým příkladem pro ostatní podnikatele, kteří chtějí dosáhnout úspěchu.

Spánek

Spánek je nezbytnou součástí našeho každodenního života. Pomáhá nám být během dne plní energie a produktivní a také nám poskytuje odpočinek a relaxaci, které člověk potřebuje, aby zůstal zdravý a čilý. Bohužel mnoho lidí na celém světě trpí nedostatkem spánku z různých důvodů, jako je stres, náročný životní styl a zdravotní potíže.

Spánek je aktivní proces, který zahrnuje několik fází. První z nich je spánek s rychlými pohyby očí, kdy člověk sní. Tato fáze zabírá přibližně 20-25 % celkové doby spánku.

Spánek mimo REM se dělí na tři fáze, lehkou, hlubokou a REM. Během lehkého spánku se sníží frekvence dýchání, srdeční tep a tělesná teplota a svaly se uvolní. V hlubokém spánku se tělo nachází ve stavu regeneračního odpočinku a obnovy. Během této fáze dochází k omlazení těla, protože pomáhá doplnit hladinu energie.

Množství spánku se u jednotlivých lidí liší. Obecně platí, že dospělí potřebují každou noc sedm až devět hodin spánku, aby byli během dne plně odpočatí a čilí.

Nedostatek spánku může mít řadu negativních účinků na fyzické i duševní zdraví. Může vést ke zvýšenému riziku obezity, cukrovky, hypertenze a deprese a také zhoršuje naši schopnost soustředit se a zůstat bdělí.

Pokud má člověk problémy se spánkem, lze udělat několik jednoduchých věcí, které pomohou. Pomoci může vyhýbání se kofeinu a alkoholu před spaním, stejně jako zavedení pravidelného spánkového režimu a vyhýbání se obrazovkám před spaním. Pravidelné cvičení navíc pomůže tělu se uklidnit a uvolnit, což usnadní usínání.

Dobrý spánek je pro fyzické i duševní zdraví zásadní. Pokud má člověk problémy se spánkem, je důležité podniknout kroky k řešení tohoto problému, protože nedostatek spánku může mít vážné následky.

Vážnějším spánkovým problémem bývá náměsíčnost, kterou je důležité řešit.

Spát sladce

Mnozí lidé jeho nedostatek podceňují a neuvědomují si, že následky jsou kolikrát velmi kruté. Existuje termín spánkové deprivace, kterým psychologové označují stav, kdy se člověku nedaří uspokojit jeho potřebu spánku. I maminky potřebují zdravý spánek.

Ta je všem vrozená, přestože je samozřejmě doba potřebná k odpočinku u každého individuální. Navíc důležitý není jen počet hodin, který člověk věnuje spánku, ale i to, jak kvalitní tato bohulibá činnost je.

Základním symptomem spánkové deprivace je potom ospalost, která se dostavuje během dne. Kofein však pouze na přechodno zmírní nepříznivé dopady nedostatku spánku.

Nehrát si s restrikcí spánku

Dají se najít i lepší kamarádi, než je ponocování. Tím člověk docílí především zahrávání si s vlastním zdravím. Lze ovšem ohrozit i své okolí. Mikrospánky bývají častou příčinnou dopravních nehod a nedostatečné pozornosti.

Rozlišují se dva typy spánkové deprivace, a to na úplnou neboli akutní a chronickou. S úplnou se pracuje spíše v laboratorních podmínkách a v reálném životě není tak častá.

Chronická spánková deprivace je potvora záludná. Stačí, aby jedinec spal kratší dobu, než by potřeboval, a nahromadí se u něj spánkový dluh. Ten je poté hodně těžké splatit. Jeden z mýtů o spánku je ten, že si lze naspat do zásoby. Do zásoby si lze leda tak nakoupit zlevněnou čokoládu.

Nedostatek spánku zasahuje do oblasti imunity, metabolismu, termoregulace a citového prožívání.

První výzkumy spánkové deprivace byly realizovány na krysách. U krys byl pozorován vychrtlý a zesláblý vzhled, a to navzdory zvýšenému příjmu potravy, zduření žláz s vnitřní sekrecí a po 2 či 3 týdnech i úmrtnost.

U lidských jedinců se nedostatek spánku projevuje podrážděností, nesoustředěností, pocity napětí a eskalací depresivních nálad. Zvyšuje se citlivost na bolest, hladina úzkosti stoupá.

Nové výzkumy přináší i poznatek o tom, že při omezení spánku se nemohou vytvářet nové mozkové buňky. Nedochází tedy k optimální regeneraci, obnově a nabrání tolik potřebných sil. S tím souvisí i zhoršení paměti a zpomalení myšlení.

Změny postihují i vylučování hormonů. Také hrozí při nedostatku spánku vyšší riziko cukrovky či obezity. Hormon leptin, který je zodpovědný za pocit sytosti, při spánkové deprivaci klesá. Naopak hormon ghrelin, který podporuje chuť k jídlu, stoupá.