Nový rok – nový, lepší život?

Opět nastává to období roku, a to začátek nového roku a příležitost dát si předsevzetí. Předsevzetí jsou důležitou součástí nového roku, protože poskytují příležitost zamyslet se nad uplynulým rokem a stanovit si cíle do budoucna.

Při vytváření novoročních předsevzetí je důležité být realistický. Vybrat si předsevzetí, která jsou splnitelná a která odpovídají životnímu stylu. Je na místě zvážit předsevzetí, která pomohou dosáhnout cílů, například vyhradit si čas na cvičení nebo trávit více času s rodinou.

Je také důležité být k sobě upřímný. Je snadné dávat si velkolepá předsevzetí, která teoreticky znějí dobře, ale z dlouhodobého hlediska nemusí být praktická. Předsevzetí by měla být splnitelná.

Pokud se člověku nedaří vymyslet předsevzetí, měl by člověk zvážit následující:

• trávit více času s rodinou a přáteli
• udělat si čas sám na sebe a pečovat o své duševní zdraví
• věnovat se novému koníčku nebo dovednosti
• šetřit peníze na velký nákup (a nespoléhat se na půjčky na směnku nebo na půjčky od soukromých osob)
• podívat se na některé z vysněných míst – ať už je to Paříž, Alpy nebo třeba Hallstatt
• pravidelněji cvičit
• snažit se jíst zdravěji

Začátek nového roku je skvělou příležitostí k zamyšlení nad uplynulým rokem a stanovení cílů do budoucna. S trochou plánování a odhodlání si lze dát předsevzetí, která pomohou dosáhnout cílů v nadcházejícím roce, ať už se jedná o pilates nebo se odprostit od deprese.

Jak dosáhnout cílů

Dosahování cílů může být náročná, ale obohacující zkušenost. Vyžaduje odhodlání, tvrdou práci a plán. Zde je několik tipů, které pomohou dosáhnout cílů.

1. Je na místě začít v malém – nesnažit se řešit své cíle najednou. Rozdělit si je na menší, lépe zvládnutelné úkoly a postupovat postupně. Tak bude snazší zůstat soustředěný a motivovaný.
2. Stanovit si časový plán – když si člověk stanoví časový plán, kdy chce svých cílů dosáhnout, pomůže mu to udržet se na správné cestě. Stanovit si milníky a nezapomenout sledovat svůj pokrok.
3. Zůstat organizovaný – vytvořit si plán, jak svých cílů dosáhnout, a ujistit se, že se ho bude držet.
4. Získat podporu – mít podpůrný systém rodiny, přátel nebo kolegů může být skvělým způsobem, jak si udržet motivaci a správný směr. Mít někoho, kdo pomůže zůstat zodpovědný a povzbudí, může mít velký význam.
5. Odměnit se – nezapomenout se odměnit, když dosáhne člověk milníků nebo dokončí úkoly. To pomůže udržet si motivaci a připomene to pokrok.

Dosažení cílů vyžaduje tvrdou práci a odhodlání, ale může to být obohacující zkušenost. Díky těmto tipům se lze v následujícím roce připravit na úspěch.

Projev špatného svědomí a vůle

Mezi nejčastějšími předsevzetí patří podle pittsburské univerzity zhubnout, skoncovat s kouřením a pitím, začít cvičit ve fitness centru či snížit stres a trávit více času s rodinou a přáteli. Skoncovat s pitím se může zdát jako jednoznačné řešení všech problémů, zvlášť v první lednové ráno, kdy si člověk přísahá, že se na víno, pivo či Aperol Spritz už nikdy ani nepodívá.

Když se ale na tyto priority člověk podívá z dlouhodobějšího a širšího horizontu, určitě hlavou prolétne myšlenka, zda jde opravdu o ty klíčové věci, které si lidé ve svém životě přejí změnit.

Jsou to skutečné recepty na štěstí, lásku, spokojenost, vyrovnanost a životní pohodu? Zdá se, že lidské tělo má geneticky zakódovaný mechanismus, který ovlivňuje, že když je něco nového, chtějí to také novým způsobem pojmout.

Začínat znovu s pocitem čistého štítu, oproštěni od svých pochyb a nedostatku vůle. V tomto bodě se právě možná nachází onen klíč ke čtení novoročních předsevzetí.

Opravdu to člověk chce?

Toto konformní přijímání životních cílů, které si člověk přeformuluje do novoročních předsevzetí, je tak s největší pravděpodobností důvodem, proč se je většinou nedaří plnit.

Ženy, které si každoročně dávají předsevzetí zhubnout do léta pět kilo a muži nejčastěji mluví o tom, že skoncují s kouřením, toho často nedocílí.

Důvodem může být, že právě těchto změn až tolik dosáhnout člověk nechce. Člověk často není o přínosu těchto počinů dostatečně přesvědčen. Poté, když ho váha nebo nějaký dobrý známý konfrontuje s neúspěchem předsevzetí, začne se sebevýčitkami a úvahami o vlastní lenosti.

Existuje pouze nedostatek motivace. Mluvit o vlastní lenosti není žádné hrdinství. Je to jen výmluva, která zakrývá fakt, že ve skutečnosti v podstatě člověk neví, co chce a současně netuší, jak dát svému životu smysl. Sebekritický postoj v motivaci velmi nepomůže.

Obraz doby

Zajímavé je zamyšlení nad tím, co novoroční předsevzetí vypovídají o společnosti. Je patrné, že jsou z velké části produktem moderní doby a projevem osobních práv a svobod, které například oproti pokornému středověku či předchozím režimům zdůrazňují možnost utvářet si vlastní osud.

Současným obecně uznávaným předpokladem západní kultury je přístup, že jedinec nese odpovědnost za svůj život a každý má právo plnit si své sny. Po revoluci postoj neomezených možností zažil také novou éru přízně.

Dokáže člověk to, co chce?

Pozitivním rysem přesvědčení o tom, že má člověk věci pod kontrolou a může si svůj život utvářet podle sebe, je fakt, který vede k aktivnímu chování a často způsobí jako takzvané sebenaplňující se proroctví.

Když bude člověk pevně přesvědčen, že se naučí mluvit plynně cizím jazykem, tak se tomu i přes svůj jazykový antitalent nakonec přeci jen naučit může. Sny se opravdu mohou stát skutečností.

Naopak negativním rysem tohoto přesvědčení je, že lidé mohou orientaci považovat za projev naivity či dokonce arogance. Pokud se ale věci nevyvíjí tak, mohou v člověku začít klíčit pocity viny.

Život je křehký a všechny jeho proměnné v rukou člověk nemá. Vždy se může něco stát, i když bude velmi opatrný. Lze se usilovně snažit a těšit se z úspěchu dosaženého vlastním přičiněním.

Pokud člověk neuspěje, může to být částečně i jeho vina, ale velmi užitečné je seznámit se i s myšlenkami transcendentní filozofie, která pomůže k tomu, aby se člověk této sebekritice a sebevýčitkám obloukem vyhnul. Předsevzetí má ukázat směřování života.

Může člověk dělat to, co chce

Může člověk dělat to, co chce? Odpověď na tuto otázku zní ano. Je však důležité mít na paměti, že musí být za své činy zodpovědný a že by měl zvážit důsledky každého rozhodnutí, které učiní.

Člověk má svobodu činit vlastní rozhodnutí a sledovat své vlastní cíle. Není vázán společenskými očekáváními ani genderovými rolemi. Může se sám rozhodnout, co chce se svým životem dělat a jakým směrem se chce ubírat.

Může se rozhodovat tak, aby to bylo prospěšné pro jeho osobní růst, například aby se dále vzdělával, rozvíjel svou kariéru a věnoval se svým koníčkům. Může také činit rozhodnutí, která jsou prospěšná pro jeho komunitu, jako je dobrovolnictví nebo účast na charitativní činnosti.

Zároveň však člověk nesmí zapomínat zvažovat důsledky svých rozhodnutí. Měl by přemýšlet o tom, jak jeho jednání může ovlivnit jeho rodinu, přátele a komunitu. Měl by si také uvědomit všechny zákony a předpisy, které se mohou vztahovat na jím zvolené jednání.

Kromě toho by se měl snažit respektovat rozhodnutí ostatních lidí. Měl by si uvědomovat, jaký dopad mohou mít jeho rozhodnutí na ostatní, a měl by se vyvarovat jednání, které by mohlo vést k poškození nebo znevážení.

V konečném důsledku může člověk dělat to, co chce, pokud je za svá rozhodnutí zodpovědný a má na paměti jejich důsledky. Měl by věnovat čas tomu, aby zvážil své možnosti, a přemýšlet o tom, jaký dopad mohou mít jeho rozhodnutí na jeho okolí.