Vývoj řeči skrze její spoluurčující faktory

Řečová komunikace je fascinující lidskou schopností a je nazývána „hraniční zónou“ mezi člověkem a zvířetem. Jedná se ale také o schopnost, díky níž se může lidstvo pokoušet o navázání komunikace s odlišnými světy. Co vše ale ovlivňuje učení se řeči?

Vývoj řeči probíhá u dítěte velmi prudkým rozvojem, nejvíce do šesti let věku, přičemž v období tří až čtyř let je tempo rozvoje řeči nejrychlejší.

Jak se vyvíjí řeč a jazyk?

První tři roky života, kdy se vyvíjí a dozrává mozek, jsou nejintenzivnějším obdobím pro získávání řečových a jazykových dovedností. Tyto dovednosti se nejlépe rozvíjejí ve světě, který je bohatý na zvuky, pohledy a soustavný kontakt s řečí a jazykem ostatních.

Zdá se, že u kojenců a malých dětí existují kritická období pro rozvoj řeči a jazyka, kdy je mozek nejlépe schopen jazyk vstřebávat. Pokud tato kritická období proběhnou bez kontaktu s jazykem, bude učení obtížnější.

Řeč podle Gadamera

Dle Gadamera (1999) je řeč charakterizována třemi důležitými rysy:

1. „Sebezapomnění“ – řeč užíváme a přitom si toho vůbec nevšímáme. Soustřeďujeme se na to, co chceme sdělit. Řeči jako takové si dospělý jedinec všimne až ve chvíli, kdy objeví problém v hladkém „fungování“ jazyka. Děti ale tohle vše o řeči vědí a proto si s ní dovedou lépe vyhrát než dospělí.
2. Umožňuje hovor, je pro ni charakteristické, že není vázána k člověku, který ji v tu chvíli využívá, ale je obrácena k druhým. Díky řeči se vytváří společenství.
3. Je univerzální. Zvládne vyjádřit úplně všechno.

Tolik z pouček…ale co se vývoje řeči týče, nejdůležitější je její spojení s myšlením. Už jen známé řecké „logos“ znamená „slovo“ či „myšlenka“, dá se také přeložit přímo jako „rozum“. Slovo je teda základní jednotkou jazyka i základní buňkou vědění.

Vývoj řeči a motorika

Klenková (2006) se domnívá, že s vývojem řeči dále souvisí motorika, protože jde o precizní koordinovaný proces jemné motoriky řečového aparátu. Pokud se setkáme u dítěte s narušeným vývojem motoriky, posléze zjistíme, že jde ruku v ruce s logopedickou vadou.

Proč tomu tak je? Hrubá motorika, která ovlivňuje držení těla a pohyb, je předchůdcem motoriky jemné – úchop mezi palcem a ukazováčkem.

A dobrá funkce jemné motoriky je zase předpokladem pro správný vývoj řeči, postupem času komunikace (verbální), což souvisí s těmi prazákladními nejtypičtějšími lidskými znaky.

Dle Lechty (2002) lze pozorovat základy motoriky mluvních orgánů již v prenatálním věku dítěte. Ve 3. měsíci těhotenství matky, dítě provádí polykací pohyby, v 5. měsíci špulí rty, v šestém škytá a v sedmém měsíci cucá palec.

Pro rozvoj řeči je u kojence velmi důležité sání a žvýkání, kdy si procvičuje motoriku mluvních orgánů.

Vývoj řeči a smyslové podněty

Vývoj řeči závisí i na zraku dítěte, kdy právě zrakové podněty podněcují dítě k vokalizaci, žvatlání a řečovým projevům. Již novorozenec pár hodin po porodu sleduje při kojení tvář své matky.

Výzkumy Spionekové a Przetacznikové dokazují, že právě první slova dítěte jsou spojena se zrakovými podněty. Nejprve spojují slova s konkrétním předmětem (zrakový obraz) a dále už jen s představou předmětu.

Po prvních šesti měsících života dítě napodobuje slyšené zvuky, ale hlavně pohyby mluvidel a mimiku svých nejbližších.

Sluch patří k vývoji řeči taktéž od prenatálního období, víme, že když dítě v děloze slyší hluk a lekne se, trhne sebou. Ve dvou měsících života pozná hlas své matky, ve třech měsících hledá zdroj zvuku.

Schopnost aktivního naslouchání se rozvíjí kolem prvního půl roku a v této době začíná dítě s napodobujícím žvatláním. Dle Matějčka (1972) umí dítě ve věku 7 až 8 let diferencovat, tedy rozlišovat sluchem všechny zvuky svého mateřského jazyka.

Co způsobuje opoždění řeči nebo jazyka?

Opoždění řeči může být způsobeno:

• poruchou ústní dutiny, jako jsou problémy s jazykem nebo patrem (střechou úst).
• krátká uzdička (záhyb pod jazykem), která může omezovat pohyb jazyka.

Mnoho dětí s opožděním řeči má problémy s ústní motorikou. K těm dochází, když se vyskytne problém v oblastech mozku zodpovědných za řeč.

To ztěžuje koordinaci rtů, jazyka a čelisti při vytváření řečových zvuků. Tyto děti mohou mít také další orálně-motorické problémy, například problémy s krmením.

Problémy se sluchem mohou mít také vliv na řeč. Proto by měl audiolog vyšetřit sluch dítěte vždy, když se objeví problém s řečí. Děti, které mají problémy se sluchem, mohou mít problémy s vyslovováním, porozuměním, napodobováním a používáním jazyka.

Sluch mohou ovlivnit ušní infekce, zejména chronické. Dokud je však v jednom uchu normální sluch, řeč a jazyk se vyvíjejí normálně.

Vývoj jazyka a řeč řízená dítětem

Od narození do pěti let věku se u dětí rychle rozvíjí telegrafická řeč. Vývojové fáze jazykových dovedností jsou univerzální. Věk a rychlost, s jakou dítě prochází jednotlivými milníky mluvené řeči, se značně liší.

Vývoj mluvních jazykových dovedností dítěte je tedy třeba porovnávat s normami, nikoli s jinými dětmi. Dívky si mohou osvojovat řeč rychleji než chlapci.

Vývoj jazyka je základním ukazatelem růstu a zralosti mozku. Po pátém roce věku se osvojování řečových dovedností stává pro většinu dětí obtížnější a svědčí o poruchách řeči u kojenců.

Typicky vývoj receptivní řeči (schopnost vnímat řeč) postupuje rychleji než vývoj expresivní slovní zásoby (schopnost komunikovat).

Jsou známy dva principy vývoje mluvené řeči. Při referenčním vývoji jazyka si děti začínají osvojovat jazykové dovednosti vyslovováním jednotlivých slov, poté je spojují do dvouslovných minivět a následně do tříslovných vět.

V raných fázích vývoje expresivní slovní zásoby děti produkují delší, nesrozumitelné bláboly, které napodobují kadenci a rytmus řeči dospělých. Většina dětí používá kombinaci těchto technik a snadno dosahuje výsledků frázování.

Co mám dělat při podezření na problém?

Pokud máte podezření na jazykový problém, je důležité jednat, protože opožděný vývoj řeči může způsobit frustraci vám i dítěti a také potíže s učením a navazováním přátelství a problémy s chováním.

Na druhou stranu včasná intervence může být velmi užitečná a zmírnit případné následky opoždění nebo poruchy.

Pokud máte obavy o vývoj řeči dítěte, prvním krokem je promluvit si s praktickým lékařem – pokud nejste rodičem dítěte, můžete své obavy sdělit rodičům a navrhnout jim, aby se objednali na vyšetření.

Nemusíte se snažit diagnostikovat problém, který dítě má, ale bylo by užitečné dát praktickému lékaři nebo rodičům představu o příznacích.

Praktický lékař v případě potřeby doporučí dítě k logopedovi. Logoped může rozhodnout, co je možné udělat, aby dítěti pomohl, a jaký je potenciál změny (jeho logopedické cíle). Může dát rodičům cvičení, která mohou s dítětem provádět, nebo s nimi může mít individuální sezení.

Na intervenci se často čeká dlouho, takže je důležité, abyste mezitím využili všechny strategie a zajistili dítěti co největší podporu. Snažte se důkladně porozumět problému, abyste mohli být empatičtí a dítěti to usnadnili.

Jaký je rozdíl mezi poruchou řeči a poruchou jazyka?

Děti, které mají problémy s porozuměním tomu, co říkají ostatní (receptivní řeč), nebo mají potíže se sdílením svých myšlenek (expresivní řeč), mohou mít poruchu jazyka. Vývojová jazyková porucha je porucha, která zpožďuje zvládnutí jazykových dovedností.

Některé děti s touto poruchou mohou začít mluvit až ve třetím nebo čtvrtém roce života.

Děti, které mají problémy se správnou tvorbou řečových zvuků nebo které při mluvení váhají či koktají, mohou mít poruchu řeči. Apraxie řeči je porucha řeči, která ztěžuje skládání hlásek a slabik ve správném pořadí a vytváření slov.