Psychiatrie stále druhořadá?

Psychiatrie a psychiatrický pacient je stále něco druhořadého. Jak dlouho ještě?

Práce s psychicky nemocnými je náročná a pro lékaře mnohdy nezajímavá. Lékaře přitahují velké obory jako chirurgie, interna, gynekologie, ale psychiatrie?

„Jsou to tvoji blázni, tak se o ně starej,“ říkávají někdy s oblibou kolegové psychiatři. Ano, psychiatři se starají. A leckdy napravují i nedostatky v péči o tělesné choroby svých vážených kolegů.

Psychiatrie z pohledu laické veřejnosti

A co teprve laická veřejnost? Pojďme se podívat na jednu příhodu.

Z okna na ulici jednoho malého města řečnila žena středních let, schizofrenička, v obci všeobecně známá jako tzv. „obecní blázen“.

Žena měla již velmi narušené myšlení, značně rozvolněné asociace, takže byla její produkce zajímavá. Nedávala sice žádný viditelný smysl, prostě byla to řeč páté přes deváté, ale jakousi paralogickou nit tam bylo možno vysledovat.

V ulici pracovali dva mladí muži. Ti se začali této rétorice smát, dělali si z postižené ženy legraci a posmívali se jí. Ženu to rozčilovalo a začala křičet. Muži byli napomenuti, ať ji nedráždí, že je to nemocná paní, ať si toho vůbec nevšímají, neposlouchají to a věnují se své práci. Zbytečně.

Můžeme se pak divit, že takovýto pacient, nejen nepochopený, ale dokonce vysmívaný, může někoho i fyzicky napadnout?

Psychiatrické termíny jako nadávky

Někdy psychiatrické termíny slouží také jako nadávka. Někdo někomu ubližuje, třeba dělá naschvály, ale samozřejmě to nepřizná, a když se postižený brání, tak na něho vykřikne: „Jsi paranoidní!“

Toto je už tak obehraná písnička a tak obsoletní metoda některých agresorů, že už přestává být účinná. Osobně se to považuje psychiatry za projev značné surovosti.

Paranoidita je vážná porucha a je třeba velmi pečlivě uvážit, kdy jako psychiatr toto označení použije. To není žádná maličkost. Lze uvést řadu případů, kdy „paranoidnímu“ člověku bylo skutečně ubližováno, a trvalo to hodnou dobu, než se to skutečně prokázalo.

Jiným poměrně častým pojmem, kterým lze někoho urazit, je „psychopat“. Psychopat je prostě každý, kdo se nechová, jak se chovat má, podle mínění toho, kdo to říká. Když se někomu nelibí něčí názory nebo jednání, tak ho prostě označí za psychopata. A je to.

Často se také říká, že je něco „schizofrenní“, že ten či onen se chová „schizofrenně“, nebo že třeba v nějaké politické straně je „schizofrenie“.

Tedy s pojmem schizofrenie už vůbec není radno si zahrávat. Protože stanovit tuto diagnózu je někdy pořádný oříšek. A ten, kdo takto nevhodně používá tento termín, obvykle vůbec neví, o čem to je.

Nadávat někomu názvem psychiatrické diagnózy je projevem poněkud infantilním. Představme si, že by se lidé častovali třeba „ty diabetiku jeden“, nebo že by se o někom řeklo „no je to prostě kardiak“. To není ono, že?

Jakou léčbu používají psychiatři?

Psychiatři používají různé způsoby léčby – včetně různých forem terapie rozhovorem, léků, psychosociálních intervencí a dalších způsobů léčby (např. elektrokonvulzivní terapie), v závislosti na potřebách každého pacienta.

Psychoterapie, někdy nazývaná terapie rozhovorem, je léčba, která zahrnuje rozhovor mezi terapeutem a pacientem. Lze ji použít k léčbě široké škály duševních poruch a emočních obtíží.

Cílem psychoterapie je odstranit nebo zvládnout invalidizující nebo znepokojující příznaky, aby pacient mohl lépe fungovat. V závislosti na rozsahu problému může léčba trvat jen několik sezení během týdne nebo dvou, nebo může trvat mnoho sezení po dobu několika let. Psychoterapie může probíhat individuálně, v páru, s rodinou nebo ve skupině.

Existuje mnoho forem psychoterapie. Existují psychoterapie, které pomáhají pacientům změnit chování nebo vzorce myšlení, psychoterapie, které pomáhají pacientům zkoumat vliv minulých vztahů a zkušeností na současné chování, a psychoterapie, které jsou přizpůsobeny tak, aby pomohly řešit jiné problémy specifickým způsobem.

Kognitivně-behaviorální terapie je cíleně zaměřená terapie zaměřená na řešení problémů. Psychoanalýza je intenzivní forma individuální psychoterapie, která vyžaduje častá sezení po dobu několika let.

Většinu léků používají psychiatři podobně jako léky k léčbě vysokého krevního tlaku nebo cukrovky. Po provedení důkladných vyšetření mohou psychiatři předepsat léky, které pomáhají léčit duševní poruchy.

Přestože přesný mechanismus účinku psychiatrických léků není zcela objasněn, mohou měnit chemickou signalizaci a komunikaci v mozku, což může zmírnit některé příznaky psychických poruch.

Pacienti, kteří jsou dlouhodobě léčeni léky, se budou muset pravidelně setkávat se svým psychiatrem, aby sledoval účinnost léků a případné vedlejší účinky.

Léky, které předepisují psychiatři

Psychiatři často předepisují léky v kombinaci s psychoterapií.

• Antidepresiva – používají se k léčbě deprese, panické poruchy, posttraumatické stresové poruchy, úzkosti, obsedantně-kompulzivní poruchy, hraniční poruchy osobnosti a poruch příjmu potravy.
• Antipsychotika – používají se k léčbě psychotických příznaků (bludů a halucinací), schizofrenie, bipolární poruchy.
• Sedativa a anxiolytika – používají se k léčbě úzkosti a nespavosti.
• Hypnotika – používají se k navození a udržení spánku.
• Stabilizátory nálady – používají se k léčbě bipolární poruchy.
• Stimulanty – používají se k léčbě ADHD.

Intervenční psychiatrie popisuje postupy, které se používají v případě, že léky a psychoterapie nejsou účinné při obnovení plného zdraví pacienta.

Elektrokonvulzivní terapie (ECT), léčebný postup spočívající v aplikaci elektrického proudu do mozku, se nejčastěji používá k léčbě těžkých depresí, které nereagovaly na jinou léčbu.

Hluboká mozková stimulace (DBS), stimulace bloudivého nervu (VNS), transkraniální magnetická stimulace (TMS) a léčba ketaminem jsou některé z novějších terapií používaných k léčbě některých duševních poruch.

Psychedelické drogy, jako je psilocybin, jsou zkoumány z hlediska budoucího léčebného potenciálu.

Návštěva psychiatra nebo psychologa?

Než se obrátíte na psychiatra nebo psychologa, musíte nejprve zvážit, s jakými psychickými problémy se potýkáte. Pokud někdo, na kom vám záleží, prochází velkým stresem a vykazuje známky úzkosti a deprese, je nejlepší poradit se s psychologem.

Psychologové s nimi absolvují sezení duševní terapie, aby ulevili jejich neklidné mysli.

Na psychiatra se nejlépe obraťte v případě, že osoba prochází závažnými případy duševního onemocnění. To se projevuje extrémními výkyvy nálad, chování a neobvyklým vzorcem narušení každodenního života v důsledku duševních problémů.

Psychiatr bude schopen diagnostikovat problém a poskytnout nejlepší léky, které pomohou zvládnout jejich duševní stav.

Existuje mnoho případů, kdy se konzultace s psychologem i psychiatrem může ukázat jako přínosná. Oba obvykle pracují v tandemu, pokud jde o diagnostiku a léčbu duševního onemocnění.

Pokud jde o finanční stránku věci, ujistěte se, že máte zdravotní pojištění, které pokryje náklady na léky a v případě potřeby i léčebné terapie, které by vám doporučil psychiatr. Psychologové obvykle rozdělují své poplatky na měsíční bázi nebo za návštěvu.

Nabízejí různá ošetření?

Klinický psycholog a psychiatr spolupracují podle aktuálního stavu pacienta na jeho zlepšení a rychlém uzdravení.

Pokud praktický lékař vidí u pacienta nějaké psychické příznaky, může ho odeslat ke klinickému psychologovi, který pacienta pozoruje, posoudí a diagnostikuje a může ho odeslat k psychiatrovi pro medikaci.

Psycholog a psychiatr mohou pracovat společně, přičemž psycholog nabízí behaviorální intervence, a proto psychiatr poskytuje nebo upravuje medikaci tak, aby co nejlépe řešila pacientovy příznaky. Typ potřebného přístupu často závisí na závažnosti příznaků, a tedy na potřebách a nárocích pacienta.

Výzkumy naznačují, že lidé mají různé preference ohledně toho, zda chtějí psychoterapii samotnou nebo společně s léky. Tyto preference mohou ovlivnit, k jakým odborníkům se obrátí.