Pozastavení živnosti – formulář, online

Podnikání se nedaří podle představ a ubývá zákazníků, živnostnice konečně otěhotněla nebo ji čeká dlouhodobá zahraniční cesta. Toto všechno mohou být důvody k pozastavení živnosti. O co konkrétně se jedná a jaký je rozdíl mezi přerušením a ukončením? Jak podat žádost o pozastavení živnosti?

Tzv. pozastavení živnosti umožňuje podnikatelům dočasně přerušit svou činnost, aniž by museli živnost zcela ukončit. Po dobu, co je živnost pozastavena, živnostníkovi nevznikají povinnosti související s vykazováním příjmů, za určitých podmínek se rovněž přerušují i odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Pozastavení živnosti je dočasné přerušení živnostenského oprávnění na dobu určitou, během které nebude podnikatel považován za živnostníka. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se často ptají, co potřebuji k pozastavení živnosti? Žádost o pozastavení živnosti je přitom jednoduchá a bezplatná.

Jak na pozastavení živnosti online

Formulář pozastavení živnosti, respektive Změnový list, může podnikatel podat osobně na úřadě, poštou, datovou schránkou nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem. Pozastavení živnosti je účinné od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni podání oznámení o pozastavení živnosti.

Živnost lze pozastavit prakticky z jakéhokoliv důvodu. Mezi ty nejčastější patří zejména:

• zdravotní potíže, dlouhodobá nemoc nebo úraz
• dočasné finanční potíže nebo sezónní výkyvy v podnikání
• mateřská či rodičovská dovolená
• dlouhodobý pobyt v zahraničí
• změna profese či přechod na jinou formu podnikání

Jak již bylo řečeno, podnikatel může vše vyřídit i online, aniž by si musel plánovat osobní schůzku na živnostenském úřadě. Formulář lze vyplnit a odeslat například prostřednictvím aplikace na stránkách rejstříku živnostenského podnikání. Stačí, aby měl podnikatel datovou schránku (kterou mu stát zřizuje automaticky) a elektronický podpis.

Pozastavit živnost se vyplatí zejména tehdy, když živnostník nechce nebo nemůže platit odvody do sociálního a zdravotního pojištění, případně, když se chce registrovat na Úřadu práce. Živnost lze přerušit i opakovaně.

K oznámení o pozastavení živnosti je potřeba doložit především doklad totožnosti a tyto údaje:

• jméno a příjmení živnostníka
• datum narození živnostníka
• IČO
• název živnosti
• datum pozastavení živnosti
• dobu pozastavení živnosti

U pozastavení živnosti se podnikatel může k podnikání kdykoliv vrátit. Informace o živnosti jsou i nadále dostupné ve veřejném živnostenském rejstříku.

Pokud podnikající žena čeká dítě a chtěla by živnost v co nejbližší době přerušit, měla by se prvně podívat na délku mateřské dovolené. Ne každá žena chce a ne každá může být matkou i podnikatelkou zároveň – přerušit kariéru a věnovat se dětem rozhodně není rozhodnutí, za které by se ženy měly stydět, ba právě naopak, mnohdy takový „odklad“ může zachránit spoustu zbytečného stresu.

Pozastavení živnosti – formulář

Za pozastavení živnosti není třeba platit. Bohatě postačí, když podnikatel, na kterémkoliv živnostenském úřadě v České republice, vyplní Změnový list Jednotného registračního formuláře (JRF) a v kolonce 05 uvede datum, od kdy do kdy chce živnost přerušit.

Ve Změnovém listě je třeba vyplnit osobní údaje podnikatele, identifikační údaje živnosti a datum, od kdy do kdy bude pozastavena. Doba neurčitá u pozastavení živnosti být nemůže – formulář vždy musí obsahovat konkrétní datum. Naštěstí může být živnostenský list přerušen klidně i na 99 let.

Obzvlášť důležité je vyplnit kolonky, které se týkají oznámení pro finanční úřad, ČSSZ a zdravotní pojišťovny. Pozastavení živnosti oznamuje Živnostenský úřad zdravotní pojišťovně, okresní správě sociálního zabezpečení a finančnímu úřadu automaticky.

Kromě toho, že lze formulář získat na kterémkoliv živnostenském úřadě v České republice, oddychnou si i ti, kdo jej potřebují podat online. Formulář je totiž k dispozici jak na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, tak i v Portálu živnostenského podnikání. Vše tak lze vyřídit během pár minut, klidně i z pohodlí domova, aniž by člověk musel utrácet peníze a čas za cestování.

Prodloužení pozastavení živnosti

Po uplynutí stanovené doby přerušení živnosti je podnikání automaticky obnoveno. To mimo jiné znamená, že je živnostník opět povinen odvádět zálohy na sociální a zdravotní pojištění bez ohledu na to, zdali skutečně podniká, či nikoliv.

Pokud však podnikatel potřebuje zbavit se povinnosti placení záloh na delší dobu, než původně plánoval, může si zažádat o tzv. prodloužení přerušení živnosti. S prodloužením přerušení živnosti se totiž prodlužuje i doba, po kterou OSVČ nemusí tyto zálohy platit.

Je-li potřeba prodloužení pozastavení živnosti, opakuje se stejný proces na kterémkoliv Živnostenském úřadě, jako v případě prvotního pozastavení živnosti. Tedy žádost o pozastavení živnosti, respektive Změnový list JRF, kolonka 05. Dobu prodloužení si živnostníci určují sami. Stejně jako samotné pozastavení živnosti, i prodloužení pozastavení živnosti je zdarma.

Názorný příklad:

Předpokládejme, že jste živnost přerušili 1. ledna 2025 na dobu jednoho měsíce. Pokud chcete přerušení živnosti prodloužit o další dva měsíce, musíte o tom informovat Živnostenský úřad nejpozději do 31. ledna 2025. V oznámení uvedete, že živnost přerušujete od 1. února 2025 do 31. března 2025.

Pokud se však chce podnikatel tomuto opětovnému kolečku vyřizování vyhnout, stačí, když si hned při prvním pozastavení živnosti zapíše datum, které se stoprocentní jistotou nepropadne – třeba pozastavení na 99 let dopředu, tedy na tak dlouhou dobu, že se za svůj život konce živnosti prakticky nedožije a tudíž se může k podnikání během života kdykoliv bezplatně vrátit.

Živnost se nedá přerušit zpětně, vždy je potřeba pozastavení oznámit předem.

Co obnáší obnovení pozastavené živnosti?

Obnovení živnosti je možné kdykoliv, a to na základě písemného oznámení živnostenskému úřadu. Oznámení o obnovení pozastavené živnosti musí obsahovat následující údaje:

• jméno a příjmení živnostníka
• datum narození živnostníka
• IČO
• název živnosti
• datum obnovení živnosti

Obnovení pozastavené živnosti je účinné od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni podání oznámení o obnovení živnosti. Obnovení živnosti je zdarma. Je však důležité dodržet lhůty pro oznámení obnovení živnosti příslušným institucím, aby se předešlo případným sankcím.

Po obnovení živnosti samozřejmě opět nabývají v platnost všechny povinnosti spojené s podnikáním, jako je vedení účetnictví či odpisy – s těmi může pomoc kalkulačka daňových odpisů. Nutností je také znovu začít platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

Pozastavení živnosti a účetnictví – co vše je potřeba zařídit?

Pozastavení živnosti je jednou z možností, jak dočasně přerušit provoz svého podnikání. Tato možnost umožňuje podnikatelům vyřešit situace, kdy není možné nebo vhodné živnost provozovat, například v případě nemoci, dlouhodobé nepřítomnosti nebo jiných životních událostí.

Pozastavení živnosti a účetnictví s sebou nese hned několik faktů.

Za prvé, základ daně z příjmů se počítá pouze z příjmů a výdajů, které vznikly v období, kdy byla živnost provozována. To ve zkratce znamená, že podnikatel nemusí řešit příjmy a výdaje, které vznikly v období pozastavení živnosti.

Za druhé, předmět daně z přidané hodnoty (DPH) se počítá pouze z plnění, která byla uskutečněna v období, kdy byla živnost provozována. Podnikatel tedy nemusí řešit plnění, která byla uskutečněna v období pozastavení živnosti.

A za třetí, předmět pojištění se počítá pouze z příjmů, které byly obdrženy v období, kdy byla živnost provozována. Stručně řečeno, podnikatel nemusí platit pojistné za období pozastavení živnosti.

V praxi to tedy znamená, že podnikatel, který pozastaví živnost, musí provést následující kroky:

• dokončit a uzavřít účetní období za dobu, kdy byla živnost provozována – vyhotovit účetní závěrku a daňové přiznání
• zastavit evidenci příjmů a výdajů v období pozastavení živnosti
• uvědomit správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu o pozastavení živnosti – provádí zpravidla Živnostenský úřad

Pozastavení živnosti může být výhodným řešením pro podnikatele, kteří potřebují dočasně přerušit provoz svého podnikání. Je však potřeba si nejprve uvědomit, že pozastavení živnosti má také dopady na účetnictví. Ještě před pozastavením živnosti je proto lepší, když se podnikatelé poradí s účetní.

Je lepší pozastavení, nebo ukončení živnosti?

Co je lepší – pozastavit, nebo ukončit živnost? Záleží na tom, jaké má podnikatel plány do budoucna.

Pozastavení živnosti je vhodné, pokud podnikatel předpokládá, že se k podnikání za určitou dobu vrátí, a nemá závazky vůči věřitelům, které by musel v případě ukončení živnosti splácet.

Naopak ukončení živnosti je vhodné tehdy, pokud se podnikatel k podnikání už nevrátí. V tomto případě budou veškeré informace o živnosti po 4 letech vymazány z veřejného živnostenského rejstříku.

Oproti pozastavení živnosti má ukončení jednu velkou nevýhodu – podnikatel se nemůže vrátit k podnikání bez nového ohlášení živnosti a zaplacení nového poplatku za vznik živnosti. Při ukončení živnosti daná živnost definitivně zaniká, takže pokud se podnikatel rozhodne k podnikání přece jen vrátit, musí si založit novou živnost a vše řešit od začátku – všechna oznámení, platby a podobně.

Zda se podnikatel rozhodne pro pozastavení, nebo ukončení živnosti, závisí jen na něm. Pokud s jistotou ví, že již podnikat nebude (například ze závažných zdravotních důvodů), může živnost definitivně ukončit. Pokud si však není tak úplně jistý, zda se jednou nebude chtít vrátit, měl by živnost raději přerušit a nepřidělávat svému budoucímu já starosti s vyřizováním opětovného zakládání živnosti.

Ukončení živnosti – jak zrušit živnost?

Pokud se podnikatel rozhodne, že již nebude pokračovat ve své činnosti, může podat žádost o ukončení živnosti. Jak již však bylo řečeno výše, je potřeba myslet na to, že tento krok je nevratný a znamená trvalé zrušení živnostenského oprávnění.

Zrušení živnosti není o moc složitější než pouhé pozastavení. I v tomto případě je prvně třeba vyplnit Změnový list (zrušení živnosti se nachází konkrétně v kolonce 07).

Pokud si podnikatel nechce přidělávat starosti v podobě nutného informování ČSSZ, finančního úřadu a zdravotní pojišťovny, může o informování požádat přímo živnostenský úřad, a to v odstavci 16.

Vyplněný Změnový list lze zaslat elektronicky skrze datovou schránku, případně přes Portál živnostenského podnikání. Živnostníci, kteří nepodnikali v tzv. paušálu, musí následující rok po zrušení živnosti podat daňové přiznání, včetně přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ.

Změna živnosti – proč přejít z hlavní na vedlejší?

Ne vždy je však jedinou možností přerušení nebo úplné zrušení živnosti. Stres z podnikání může vyřešit i změna živnosti, konkrétně přechod z hlavní činnosti na vedlejší, kdy se z podnikání za vidinou nutného příjmu může stát výdělečný koníček.

Zatímco při podnikání na hlavní činnost je živnostník povinen platit zálohy, daň z příjmu a navíc ještě každý rok podávat daňové přiznání, podnikatelé podnikající na vedlejší činnost mají starostí o něco méně. Konkrétně se jich netýkají minimální zálohy na zdravotní pojištění a v některých případech dokonce ani sociální pojištění.

Kdo může podnikat na vedlejší činnost?

• zaměstnanci, za něž pojištění platí zaměstnavatel
• rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené
• důchodci, včetně starobního a invalidního důchodu
• studenti do 26 let, za něž pojištění platí stát

Přejít z hlavní činnosti na vedlejší je snazší, než si mnohdy lidé myslí. Stačí splnit výše zmíněné podmínky a oznámit změnu živnostenskému úřadu. V případě osobní návštěvy živnostenského úřadu je třeba si s sebou vzít občanský průkaz a doklady prokazující splnění podmínky pro vedlejší živnost (např. potvrzení o studiu či potvrzení od zaměstnavatele).

Do 8 dnů je pak třeba informovat o změně zdravotní pojišťovnu a do 15 dnů i ČSSZ. V krajní nouzi lze obě instituce informovat až při podání přehledů za minulý rok.

I v případě, že je podnikání pouze vedlejším zdrojem příjmů, musí podnikatel podávat daňové přiznání. V daňovém přiznání je pak potřeba uvést jak příjmy ze zaměstnání, tak i ty z podnikání. Bohužel, při vedlejší činnosti nelze využít paušální daň.