Parapsychologie – zkoumání paranormálních jevů

Nadpřirozené jevy doprovázející lidskou psychiku vzbuzovaly zájem již v dávných časech. Jak se na parapsychologii dívá dnešní doba ovlivněná nutností a potřebou vědeckého dokázání těchto jevů?

Parapsychologie – mezi odborníky není tento obor příliš vážený, mnohdy je zatracován a už vůbec není považován za vědu.

Přesto má poměrně dost zastánců, kteří se v něm aktivně angažují a rozvíjejí jeho teoretickou i praktickou základnu.

Východiska parapsychologie

Pojmy jako duše, život, smrt, vesmír či různé náboženské termíny vzbuzovaly již v minulosti v lidech pocit nepoznaného a tajemného. Staré civilizace, např. Babyloňané, Egypťané nebo Řekové, považovaly okultismus za podstatnou část svého života.

Téměř v každé společnosti se objevovali jasnovidci, léčitelé a šamani. Tito lidé s „nadpřirozenými schopnostmi“ byli často velmi vážení a panovník či vůdce národa s nimi diskutoval o důležitých rozhodnutích a krocích.

Postupem času se začala utvářet oblast zabývající se nepoznanými jevy duševního života – metapsychologie, která je dnes známá pod označením parapsychologie. Vychází z předpokladu, že lidská duše existuje (na tomto faktu staví pouze parapsychologie, existenci duše zatím nikdo neprokázal), je nesmrtelná a obsahuje dvě „JÁ“.

Jedno z těchto „JÁ“ je vědomé a druhé je podvědomé. V podvědomém „JÁ“ se nachází druhá osobnost jedince, která je neuvědomovaná a má svou vlastní paměť. Vědomí není schopné komunikovat s duchovnem v takové míře jako podvědomí, které je vždy aktivní.

Jeho činnost pokračuje ve spánku a dokonce i v hypnóze. Tato část duše, dle parapsychologie, disponuje neomezenými možnostmi a schopnostmi, které nejsou zatím probádané a prostudované. Vedle světa hmotného a mechanického existuje souběžně i svět parapsychologický.

Duše je činitelem, který ovládá všechny buňky, molekuly a atomy v těle. Aby tělo mohlo fungovat, potřebuje nějaký vyšší princip, který ho bude vést, tedy duši.

Podstata hmoty již byla vysvětlena prostřednictvím fyzikálních a chemických zákonů. Co se týče duše, bylo prokázáno, že existuje, avšak její podstata je dosud neznámá.

K tomu, aby člověk mohl vnímat svět kolem sebe, nestačí pouze smysly, kterými disponuje, jelikož jsou příliš omezené a nedostačující. Nadsmyslné vjemy je možné vnímat prostřednictvím duše, protože v ní existují všechna vysvětlení těchto úkazů.

Parapsychologické jevy

Parapsychologické jevy se projevují prostřednictvím zvláštních mentálních schopností, které mohou mít různé projevy. Zájem parapsychologie se soustředí zejména na telepatii a jasnovidectví.

Telepatie je přenášení myšlenek, pocitů či informací bez účasti smyslů. Probíhá převážně mezi členy rodiny nebo u jedinců silně emočně spjatých. Osoba, která sdělení vysílá, se označuje jako induktor a přijímající osoba jako receptor. Receptor je většinou více citlivý vůči těmto jevům než induktor.

Jasnovidectví je schopnost předvídat budoucnost a vidět přítomné a minulé děje. Předpokladem je, že myšlenka nebo čin každého člověka zůstává „viset“ v tzv. astrální kronice.

Podstata této látky, nazývané protonace, není ani hmotná, ani nehmotná, ale je v ní vše zaznamenáno a je možné tyto obsahy prostřednictvím citlivých jedinců znovu vyvolat.

Parapsychologie se zabývá i dalšími mimosmyslovými jevy.

Dermokognicí nebo také dermooptií disponuje člověk, který má extrémně vyvinutou citlivost v konečcích prstů a je schopný číst text pouhým dotykem.

Grafologie je projektivní diagnostická metoda, která však může najít uplatnění i v parapsychologii. Jelikož se stav duše zobrazuje v písmu, je grafolog otevřený jasnovidnosti schopný zjistit události týkající se daného jedince.

Chiromantie věští budoucnost z dlaně. Věštící člověk používá ruku k navození kontaktu a stává se tam telepatem.

Léčitelství neboli biodiagnostika se zabývá rozpoznáváním nemocí prostřednictvím psychického a energetického působení. V léčitelství se používají různé pomůcky, např. siderické kyvadlo či proutek ke zjišťování přítomnosti vody nebo jiných prvků.

Nekromantie spočívá v komunikaci s duchy zemřelými, jelikož duchové jsou schopni navést člověka určitým směrem, přinášejí nové myšlenky a vhledy, jsou inspirujícím činitelem. Tato technika navazuje na praktiky starých Egypťanů, Babyloňanů a Židů. Dnes se tato tradice uchovává mezi spiritisty.

Premonice neboli předtucha, ale také varování či výstraha je jasnovidnost, projevující se pouze příležitostně. Dotyčnému se náhle vnukne myšlenka, že se jeho blízkému něco stalo nebo stane. Tento stav je mnohdy doprovázen fyzikálním doprovodem – klepání, zastavení hodin, pád obrazu.

Xenoglozie se projevuje tehdy, když daný jedinec mluví jazykem či jazyky, které se nikdy neučil a nikdy jimi nemluvil.

S parapsychologickými jevy také zčásti souvisí stavy, které zkoumá transpersonální psychologie. Jedná se o změněné stavy vědomí a v nich prožívané zkušenosti, navozené např. různými psychotropními látkami či holotropním dýcháním (hluboké a intenzivní dýchání střídané se zadržováním dechu).

Je to věda či není?

Anglický přírodovědec zabývající se parapsychologickým bádáním, např. pohybem předmětu bez dotyku podotkl, že byl svědkem fyzikálních jevů, které nelze vysvětlit a dokázat žádným známým fyzikálním zákonem.

S tímto problémem se parapsychologie potýkala až do éry moderních technologií. V současné době je možné tyto paranormální jevy zachytit např. fotografií, ultrafialovými či infračervenými paprsky atd.

Avšak mezi fyziky není zájem o parapsychologii příliš rozšířen, proto vědeckému zkoumání těchto jevů není věnována přílišná pozornost.

Dalším problémem, který ztěžuje parapsychologický výzkum je, že většinu paranormálních mentálních jevů nelze vyvolat na pokyn. Objevují se náhle, nahodile a také při splnění určitých podmínek, jež si kladou pokusné osoby.

Jejich zkoumání je také redukováno na pouhé pozorování a popis. Parapsychologické schopnosti nemá každý člověk, pro výzkum v této oblasti je tedy nutné tyto jedince, tzv. média, najít. Problémem je, že jich není mnoho.

Dále se také nabízí otázka, proč někteří lidé tyto schopnosti mají a jiní ne? Je to proto, že je v sobě někteří potlačují nebo jim nevěnují dostatek pozornosti?

Také se často objevují názory, kdy jsou média přirovnávána k hercům či eskamotérům, tedy že klamou diváky nebo že jsou tyto jevy výplodem duševní choroby, kterou média trpí.

Zkoumání těchto jevů ještě stále zahaluje hustá mlha, ve které se skrývá mnoho nezodpovězených otázek, na které je potřeba najít odpověď, pokud chce parapsychologie být uznána vědou.

Pro uznání parapsychologie jako plnohodnotného vědeckého oboru je nutné, jak tvrdí čeští výzkumníci Růžička a Velenovský, nejprve uznat samotnou existenci a možnost těchto jevů. Zastánci parapsychologie tvrdí, že je tato oblast psychologie přehnaně kritizována a odmítána.

Současné vědě založené na přísných důkazech vrací úder tím, že každý vědec, který odmítá existenci něčeho, co nebylo dokázáno, je neprofesionální. Jako mladá věda má parapsychologie před sebou budoucnost a široký prostor pro výzkum a experimenty.

Je však nutné najít či vyvinout metodu, která bude splňovat vědecké nároky a přinese objektivní pohled na tuto problematiku. Pokud bude taková metoda jednou vytvořena, jistě přinese zajímavé poznatky a objevy.

Zajímavosti parapsychologie

• Parapsychologii poprvé studoval psycholog Frederic Myers na konci 19. století. Myers byl zakládajícím členem Společnosti pro psychický výzkum a zasloužil se o rozvoj oboru parapsychologie.

• Většina vědců považuje parapsychologii za pseudovědu a o její oprávněnosti se vedou rozsáhlé diskuse. Mnozí parapsychologové však věří, že jejich výzkumy jsou platné a že k odhalení pravdy je třeba dalšího studia.

• Jedny z nejznámějších experimentů v parapsychologii prováděl J. B. Rhine ve 30. a 40. letech 20. století. Rhineovy experimenty se zaměřovaly na schopnost lidí přesně předvídat výsledek událostí.

• Parapsychologové věří, že někteří lidé mají přístup k informacím z jiné než fyzické sféry. Tyto informace se někdy označují jako „psychické znalosti“ nebo „psychické vědomí„.

• I když někteří lidé tvrdí, že mají paranormální zážitky, parapsychologové pečlivě rozlišují mezi subjektivními a objektivními zážitky. Subjektivní zážitky jsou osobní a nelze je ověřit, zatímco objektivní zážitky jsou více vědecké a lze je zopakovat v laboratorních podmínkách.

• Parapsychologie je předmětem velké pozornosti médií, zejména v podobě filmů a televizních pořadů. Paranormálními jevy se zabývaly populární filmy jako Šestý smysl, Krotitelé duchů nebo Co se skrývá pod povrchem.

Parapsychologie je zajímavá oblast výzkumu, která je pro mnohé zdrojem fascinace. Ať už je její oprávněnost přijímána, nebo ne, rozhodně nám poskytla spoustu zajímavých faktů a příběhů.

ZDROJE:

Grof, S. (2007). Nové perspektivy v psychiatrii a psychologii. Břeclav: Moraviapress, a.s.Grof, S. (2007). Psychologie budoucnosti. Praha: Argo.

Kafka, B. (2000). Parapsychologie. Olomouc: Poznání.