Marshmallow test – co prozradí o našich dětech?

Kdo by neznal marshmallow, sladké měkké bonbony. Asi před 40 lety s nimi probíhal experiment ve Stanfordu. Walter Mischel zkoumal, jak moc jsou tyto bonbony neodolatelné. Nešlo však tolik o bonbony jako o to, jak moc se účastníci dokážou ovládat.

Pro zorientování si nejprve alespoň okrajově představíme místo konání experimentu a jeho autora. Původní Marshmallow experiment se odehrával koncem 60. a začátkem 70. let na Stanfordově univerzitě v Kalifornii.

Tato univerzita byla založena v roce 1891 a v oblasti psychologie je známá především díky Zimbardově vězeňskému experimentu.

Autorem Marshmallow experimentu, o kterém pojednává tento článek, je americký psycholog Walter Mischel, který vyučoval na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Průběh experimentu

Experimentu se účastnily děti předškolního věku. Byly zavedeny do místnosti, kde ležel na stole dezertní talířek s marshmallow bonbonem.

Experimentátor dětem řekl, že mohou bonbon sníst hned nebo počkat, než se vrátí a získat tak bonbony dva. Poté odešel z místnosti asi na 15-20 minut a sledoval reakce dětí.

Většina dětí nějaký čas odolávala. Dalšího bonbonu se však dočkala méně než jedna třetina dětí. Úkol, zdánlivě jednoduchý, byl tedy pro malé děti značně obtížný. Aby bonbon nesnědly, pomáhaly si různými způsoby.

Nejčastěji kopaly do stolu, zakrývaly si oči nebo se dívaly jiným směrem, aby na pochoutku neviděly. Některé si na bonbon dokonce i sedly.

Jakmile si s marshmallow začaly hrát, přičichávat k němu nebo ho dokonce lehce okousávat, snadněji mu podlehly a pamlsek snědly ještě před příchodem experimentátora.

Vliv prostředí

Po tomto testu si psychologové kladli otázku, čím je způsobeno, že některé děti odolají více a jiné méně. Je míra sebekontroly již vrozená nebo ji ovlivňuje prostředí? Jak už to tak bývá, vůli a sebekontrolu ovlivňuje jak příroda, tak výchova. Působení okolí je ověřeno i experimentálně.

Děti byly rozděleny do dvou skupin. Obě dostaly za úkol pomalovat papír. K dispozici měly již použité pastelky. Experimentátor jim řekl, že pokud vydrží, přinese jim nové lepší pastelky.

Skupina, u které mělo být vykonstruováno spolehlivé prostředí, se nových pastelek dočkala. V druhé skupině se experimentátor asi po 2,5 minutách vrátil s omluvou, že nové pastelky bohužel nesehnal. Děti však mohou malovat použitými pastelkami. Poté následoval pokus s marshmallow.

V navazujících studiích se ukázalo, že děti, které vydržely celých 20 minut a dočkaly se druhého bonbonu, dosahují lepších studijních výsledků, umí více šetřit a mají nižší sklon k užívání drog a obezitě.

Výsledky byly výraznější, než se očekávalo. Děti, které získaly nové pastelky, odolávaly bonbonu až 4x déle než děti, které se pastelek nedočkaly. V původním experimentu čekaly děti průměrně asi 6 minut.

Manipulace prostředí ovlivnila výsledky natolik, že děti ze „spolehlivých skupin“ čekaly průměrně až 12 minut, zatímco děti z „nespolehlivých skupin“ čekaly průměrně jen 3 minuty.

Doba, po kterou děti odolávaly, tedy závisí nejen na vůli a sebekontrole, ale také na racionálním uvažování. Děti totiž dokážou zhodnotit, jak moc je pravděpodobné, že druhý marshmallow opravdu dostanou.

Co ale tento experiment o dětech vypovídá? V navazujících studiích se ukázalo, že děti, které vydržely celých 20 minut a dočkaly se druhého bonbonu, dosahují lepších studijních výsledků, umí více šetřit a mají nižší sklon k užívání drog a obezitě.

Jestli vás napadlo otestovat si své dítě doma, raději to nedělejte. Dítě vůči vám jako rodičům už má vytvořena různá očekávání o tom, jak se k němu zachováte. Výsledky by tedy nebyly příliš spolehlivé.

Historie Marshmallows testu

Test Marshmallow pro děti je jedním z nejznámějších a nejrozšířenějších psychologických experimentů všech dob.

Experiment poprvé provedl koncem 60. let 20. století psycholog Walter Mischel na Stanfordově univerzitě. Účelem experimentu bylo studovat odložené uspokojení a jeho vliv na budoucí výsledky.

V původním experimentu byla skupina dětí, obvykle ve věku od čtyř do šesti let.

Tento experiment byl v průběhu let mnohokrát opakován, přičemž se lišila délka čekání a druh odměny. Experiment byl dokonce proveden i s dospělými, i když výsledky byly méně přesvědčivé.

Test Marshmallow pro děti se stal oblíbeným nástrojem pro studium sebeovládání a odloženého uspokojení a také předmětem mnoha diskusí.

Někteří tvrdí, že jde o nespravedlivý test, protože děti staví do obtížné situace a odměňuje je za to, že si dokážou odepřít něco, co chtějí.

Jiní tvrdí, že tento experiment je cenný, protože poskytuje poznatky o tom, jak lze děti naučit odkládat uspokojení a činit v budoucnu lepší rozhodnutí.

Bez ohledu na diskusi zůstává Marshmallow test pro děti důležitým a vlivným psychologickým experimentem a jeho dopad je patrný i dnes.

Zajímavosti o testu

• V původním experimentu se používaly marshmallows, ale byly použity i jiné druhy sladkostí, například sušenky, preclíky, a dokonce i kousky ovoce.

• V původním pokusu musely děti čekat 15 minut, než dostaly druhý marshmallow. V některých experimentech však byla čekací doba prodloužena až na 20 minut.

• Výsledky ovlivňuje také věk dětí. Mladší děti bývají impulzivnější a hůře čekají na druhý marshmallow.

• Bylo zjištěno, že výsledky testu Marshmallow mají dlouhodobý vliv na studijní a sociální úspěch dítěte. Děti, které dokážou odolat pokušení marshmallow, mají obvykle vyšší IQ, lepší známky a větší sebevědomí.

• Marshmallow test se používá k měření různých dovedností dětí, včetně jejich schopnosti plánovat a vytvářet strategie, riskovat a být kreativní.

• Test Marshmallow byl upraven pro použití u dospělých a byl použit k měření jejich schopnosti odolávat pokušení a činit rozhodnutí, která jsou z dlouhodobého hlediska prospěšná.

• V posledních letech se Marshmallow test používá jako ukazatel odolnosti a přizpůsobivosti člověka tváří v tvář stresu a změnám.

Jak vidíte, Marshmallow test může být zajímavým způsobem, jak změřit inteligenci dítěte, jeho schopnost sebeovládání a řešení problémů.

Může také poskytnout užitečné poznatky o schopnosti člověka vyrovnat se s výzvami a činit rozhodnutí, která mu budou dlouhodobě ku prospěchu.

Proč používat Marshmallow test?

Výsledky tohoto experimentu byly podrobně zkoumány a ukázaly, že schopnost odložit uspokojení je silným prediktorem budoucího úspěchu.

Děti, které jsou schopny odolat pokušení marshmallow a déle čekat na odměnu, vykazují vyšší úroveň studijních výsledků a sociálních kompetencí ve srovnání s těmi, které čekat nedokážou.

Marshmallow test se nyní používá jako nástroj, který pomáhá identifikovat děti, u nichž může hrozit riziko vzniku poruch chování nebo psychických problémů, jako je například porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).

Lze jej také použít k posouzení kognitivních schopností dítěte, například jeho schopnosti plánovat, soustředit se a dodržovat pokyny.

Test Marshmallow je také důležitým nástrojem pro pochopení toho, jak se děti učí a vyvíjejí. Pochopením toho, jak děti na test reagují, můžeme získat cenné informace o tom, jak se děti učí, přemýšlejí a rozhodují.

Tyto informace pak mohou být využity k tomu, aby pedagogové mohli vyvinout lepší výukové metody a strategie, které dětem pomohou uspět.

Celkově lze říci, že test Marshmallow je pro psychology a pedagogy neocenitelným nástrojem. Lze jej použít k posouzení kognitivních schopností dítěte, k identifikaci oblastí, v nichž má dítě potíže, a k informování o výukových strategiích.

Pochopením toho, jak děti na test reagují, můžeme získat cenné informace o tom, jak se děti učí a vyvíjejí, a využít tyto informace k tomu, abychom jim pomohli plně rozvinout jejich potenciál.

ZDROJE:

Kassin, S. (2007). Psychologie. Brno: Computer

Tomková, E. (2012). Jak neutratit víc, než je třeba?. Psychologie dnes, 18, 24-25

University of Rochester (2012). The marshmallow study revisited: Delaying gratification depends as much on nurture as on nature. Dostupné z URL: http://www.sciencedaily.com/releases/2012/10/121011090655.html

Weill Cornell Medical College (2011). Marshmallow test points to biological basis for delayed gratification. Dostupné z URL: http://www.sciencedaily.com¬ /releases/2011/08/110831160220.htm