Neplacené volno v práci – kdo má nárok, žádost, zdravotní pojištění

Neplacené volno, definované v Zákoníku práce jako „volno bez nároku na mzdu“, představuje pro zaměstnance užitečný nástroj pro zvládnutí náročných životních situací. Ať už se jedná o péči o rodinu, stěhování, studium, hledání nového zaměstnání, nebo o nutnost řešit osobní záležitosti, neplacené volno umožňuje flexibilně reagovat na tyto události bez nutnosti opustit pracovní poměr.

Nicméně, i když zákoník práce umožňuje čerpat neplacené volno, je důležité si před jeho čerpáním uvědomit veškeré aspekty a dopady, které s sebou toto volno nese.

Nárok na neplacené volno

Zákoník práce nestanovuje žádný automatický nárok na neplacené volno. To znamená, že zaměstnavatel není povinen ho schválit, i když o něj zaměstnanec požádá.

Zaměstnavatel má právo posoudit, zda je neplacené volno opodstatněné a zda nebrání provozu firmy. V praxi se však s neplaceným volnem lze setkat poměrně často a zaměstnavatelé ho obvykle schvalují, pokud je to možné.

Důvody pro čerpaní neplaceného volna

Důvody pro čerpání neplaceného volna mohou být různé a individuální, avšak nejčastěji se jedná o osobní či rodinné záležitosti, které vyžadují delší dobu mimo práci. Mezi běžné důvody patří péče o nemocného člena rodiny, osobní zdravotní problémy, prodloužení rodičovské dovolené, stěhování, studijní nebo cestovatelské plány.

Dalšími důvody mohou být potřeba regenerace a odpočinku po náročném období, řešení mimořádných událostí či plnění specifických osobních projektů. Neplacené volno umožňuje zaměstnancům flexibilně řešit své záležitosti, aniž by ztratili pracovní místo, přestože během tohoto období nedostávají mzdu.

Zákoník práce nestanovuje striktní seznam důvodů, pro které lze čerpat neplacené volno.

Nicméně, v praxi se nejčastěji jedná o situace, které spadají do následujících kategorií:

Péče o rodinu:

• Rodičovská dovolená: Po vyčerpání mateřské a rodičovské dovolené si rodiče mohou vzít neplacené volno na péči o dítě do 3 let věku.
• Péče o nemocného člena rodiny: V případě nutnosti péče o nemocného člena rodiny (např. partnera, rodiče, prarodiče) má zaměstnanec nárok na neplacené volno.
• Stěhování: Pro realizaci stěhování si může zaměstnanec vzít neplacené volno v délce až 2 dnů.

Vzdělání:

• Studium: Zaměstnanec má nárok na neplacené volno pro studium na střední nebo vysoké škole, a to v rozsahu nezbytném pro splnění studijních povinností.
• Absolvování kurzů: Pro absolvování kurzů relevantních pro profesní rozvoj si může zaměstnanec vzít neplacené volno.

Osobní záležitosti:

• Vyřizování důležitých dokumentů: Pro vyřízení důležitých dokumentů, jako je například úřední řízení, soudní jednání, nebo notářský zápis, si může zaměstnanec vzít neplacené volno.
• Svatba: Vlastní svatba je důvodem pro neplacené volno v délce 2 dnů, z toho 1 den s náhradou mzdy. Svatba dětí nebo rodičů je důvodem pro 1 den neplaceného volna.

Zdravotní důvody:

• Dlouhodobá nemoc: Po vyčerpání nemocenské má zaměstnanec nárok na neplacené volno v případě dlouhodobé nemoci.
• Rehabilitace: Pro absolvování rehabilitace si může zaměstnanec vzít neplacené volno.

Hledání nového zaměstnání:

• Zákoník práce umožňuje čerpat neplacené volno na hledání nového zaměstnání po dobu maximálně 2 měsíců, a to nejvýše půlden týdně.

I když zaměstnavatel schválí neplacené volno, zaměstnanec nemá nárok na mzdu, dovolenou ani na odstupné při propouštění. Zároveň je nutné počítat s tím, že se z nulového výdělku neplatí sociální ani zdravotní pojištění. To může mít vliv na důchodové nároky.

Doba trvání neplaceného volna

Délka trvání neplaceného volna není v zákoníku práce nijak omezena. Záleží na vzájemné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V praxi se nejčastěji jedná o kratší dobu, v řádu dnů nebo týdnů. U delších období, například v případě studia, je nezbytná důkladná domluva se zaměstnavatelem a zvážení všech aspektů.

Neplacené volno po rodičovské dovolené

Po skončení mateřské/rodičovské dovolené si může rodič vzít neplacené volno až do 4 let věku dítěte. Toto volno se nazývá „volno pro péči o dítě“. Na toto volno má rodič nárok, i když s ním zaměstnavatel nesouhlasí.

Doba trvání volna pro péči o dítě není nijak omezena. Rodič si ho může vzít najednou nebo po částech. Během volna pro péči o dítě nemá rodič nárok na mzdu, je však stále pojištěn zaměstnavatelem v oblasti zdravotního pojištění.

Mzdové a odvodové dopady

Během neplaceného volna nemá zaměstnanec nárok na mzdu, dovolenou ani na odstupné při propouštění. To znamená, že mu za tuto dobu nebude vyplácena žádná odměna a nebude se mu počítat do odpracované doby pro účely nároku na dovolenou a odstupné.

Zároveň je nutné počítat s dopady na odvody. Ze mzdy za neplacené volno se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. To může mít vliv na důchodové nároky a na nárok na dávky v nezaměstnanosti.

Neplacené volno a zdravotní pojištění

Neplacené volno a jeho dopady na zdravotní pojištění se liší v závislosti na délce trvání volna.

Do 3 měsíců:

• Zaměstnavatel je povinen hradit zdravotní pojištění za zaměstnance i během neplaceného volna.
• Pojistné se odvádí z minimální mzdy.
• Zaměstnanec se nemusí o nic starat, platbu za něj zajistí zaměstnavatel.

Po 3 měsících:

• Zaměstnanec se stává samoplátcem zdravotního pojištění.
• Musí si ho platit sám z vlastních zdrojů.
• Výše pojistného se odvíjí z minimální mzdy. V roce 2024 je to 2 644 Kč měsíčně.
• Pojistné může platit:
  • Převodem na bankovní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
  • V hotovosti na pobočce VZP.
  • Zálohovou platbou u zaměstnavatele (pokud to zaměstnavatel umožňuje).

Při plánování delšího neplaceného volna je vhodné zvážit uzavření doplňkového pojištění. To může pokrýt náklady na péči, která není hrazena z povinného zdravotního pojištění. Je důležité se informovat o možnostech podpory od státu. Některé skupiny osob (např. studenti) mohou mít nárok na dotované nebo bezplatné zdravotní pojištění.

Neplacené volno na stěhování

Zákoník práce v České republice umožňuje zaměstnancům čerpat neplacené volno na stěhování. Toto volno není automatické, nicméně zaměstnavatel ho má povinnost schválit, pokud o něj zaměstnanec požádá a pokud mu to nebrání v provozu firmy.

Doba trvání volna:

Zákoník práce nestanovuje pevnou délku volna na stěhování. Zaměstnanec si ho může vzít na nezbytně nutnou dobu, která by neměla přesáhnout dva dny. V praxi se délka volna může lišit v závislosti na individuální situaci a dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Nárok na mzdu:

Během neplaceného volna na stěhování nemá zaměstnanec nárok na mzdu. To znamená, že mu za tuto dobu nebude vyplácena žádná odměna.

Možnost zkrácení pracovní doby:

V závislosti na individuální situaci a dohodě se zaměstnavatelem může být alternativou k neplacenému volnu zkrácení pracovní doby. To umožňuje zaměstnanci nadále pracovat a pobírat mzdu, i když v menším rozsahu.

Další informace o neplaceném volnu

Kromě výše uvedených informací existují následující aspekty neplaceného volna:

• Práce na dohodu o provedení práce

V případě kratšího neplaceného volna, například pro vyřízení nutných dokumentů, může zaměstnanec zvážit vykonání práce na dohodu o provedení práce. Tato dohoda umožňuje pracovat maximálně 300 hodin v roce a není nutné za ni odvádět sociální a zdravotní pojištění.

• Možnost čerpání dovolené

V případě, že má zaměstnanec naspořenou dovolenou, může ji čerpat i během neplaceného volna. To mu umožní zachovat si příjem a zároveň si vyřídit nutné záležitosti.

• Možnost čerpání nemocenské

V případě, že se zaměstnanec během neplaceného volna stane dočasně práce neschopným, má nárok na nemocenskou. Výše nemocenské se odvíjí od jeho hrubé mzdy před nástupem na neplacené volno.

• Možnost čerpání rodičovského příspěvku

Rodiče, kteří čerpají rodičovský příspěvek, si mohou vzít neplacené volno bez vlivu na jeho čerpání. Rodičovský příspěvek se jim bude vyplácet i nadále.

• Možnost čerpání podpory v nezaměstnanosti

V případě, že si zaměstnanec po skončení neplaceného volna nenajde novou práci a splní podmínky pro čerpání podpory v nezaměstnanosti, může tuto podporu pobírat. Výše podpory se odvíjí od jeho hrubé mzdy před nástupem na neplacené volno.

Žádost o neplacené volno – vzor

Bohužel, neexistuje žádný univerzální formulář pro „Žádost o neplacené volno“ v PDF formátu, který by byl platný pro všechny zaměstnavatele v České republice. Formuláře se liší v závislosti na specifických požadavcích a interních procesech daného zaměstnavatele.

Pro čerpání neplaceného volna je nutné podat písemnou žádost zaměstnavateli. V této žádosti by měly být uvedeny důvody pro čerpání volna, požadovaná délka volna a datum, od kdy do kdy chce zaměstnanec volno čerpat. Zaměstnavatel by měl žádost posoudit a včas o ní informovat zaměstnance. V případě, že zaměstnavatel volno neschválí, je povinen uvést písemné zdůvodnění.

Vzor žádosti o neplacené volno je ke stažení níže.

Komunikace a příprava jsou pro získání neplaceného volna nezbytné

Neplacené volno může být užitečným nástrojem pro zaměstnance, kteří potřebují řešit osobní záležitosti mimo práci. Ať už jde o péči o děti po rodičovské dovolené, zdravotní důvody nebo potřebu stěhování, důležité je dobře komunikovat se zaměstnavatelem a zajistit všechny potřebné náležitosti, jako je například úhrada zdravotního pojištění. Vždy je dobré být připraven a vědět, jak správně požádat o neplacené volno a jaké jsou možnosti a povinnosti zaměstnance.